Vakcína Hib (Haemophilus influenzae typ b)

Co je to za lék

Hib vakcína patří mezi konjugované vakcíny — to znamená, že neobsahuje živou bakterii ani celou mrtvou bakterii, ale pouze její „visačku": specifický cukrový obal (polysacharidový antigen), který je navíc chemicky připojen k nosičovému proteinu. Díky tomuto chytrému triku imunitní systém, který si jinak se samotným cukrem příliš neporadí, dostane silný a trvalý signál: „tohle si zapamatuj!" Celé je to jako ukázat bezpečnostnímu systému domu fotku zloděje ještě předtím, než se vůbec pokusí vlézt — příště ho okamžitě rozpozná a zastaví. Tělo si vytvoří protilátky (obranné bílkoviny v krvi) a paměťové buňky, takže při skutečném setkání s bakterií Haemophilus influenzae typ b reaguje rychle a účinně, dříve než se infekce stihne rozvinout.

Na co se používá

• Prevence závažných invazivních infekcí způsobených bakterií Haemophilus influenzae typ b — tato bakterie je jednou z hlavních příčin bakteriální meningitidy (zánětu mozkových blan) u malých dětí, která může mít trvalé neurologické následky nebo být smrtelná.
• Prevence epiglotitidy — jde o akutní zánět příklopky hrtanové, který může v extrémních případech uzavřít dýchací cesty; u dětí do pěti let to byl dříve velmi obávaný stav.
• Prevence pneumonie (zápal plic), septické artritidy (hnisavý zánět kloubu) a sepse (otrava krve) způsobených Hib — vakcína chrání zejména děti do pěti let věku, jejichž imunitní systém si sám s touto bakterií obtížně poradí.
• Ochrana imunokompromitovaných jedinců a dospělých po odstranění sleziny — slezina hraje klíčovou roli v obraně proti bakteriím s cukrovým obalem, a proto jsou tito pacienti na Hib zvláště citliví.

Jak se užívá

Vakcína Hib se podává výhradně injekčně — obvykle do svalu (nejčastěji stehno u kojenců, paže u starších dětí a dospělých), nikdy do žíly. U kojenců se nejčastěji podává jako součást kombinované hexavakcíny, takže dítě dostane ochranu proti šesti nemocem najednou jednou injekcí — to je velká výhoda oproti dřívějším dobám, kdy bylo nutné více separátních vpichů. Přesný počet dávek a jejich časování závisí na věku dítěte při zahájení očkování a na konkrétní vakcíně, proto toto vždy konzultujte s pediatrem. Vakcína se nesouvisí s jídlem — podává se bez ohledu na to, zda dítě jedlo nebo ne. Po podání je vhodné zůstat v ordinaci přibližně 15–30 minut pro případ alergické reakce, i když ta je velmi vzácná.

Vždy postupujte podle příbalového letáku nebo doporučení lékaře a lékárníka.

Nežádoucí účinky

• Zarudnutí, otok nebo bolestivost v místě vpichu — zažije to zhruba každý třetí až čtvrtý očkovanec; odeznívá samo během jednoho až dvou dnů a nevyžaduje žádnou zvláštní léčbu kromě eventuálního přiložení chladného obkladu.
• Mírně zvýšená teplota nebo horečka — vyskytuje se u přibližně každého pátého dítěte; jde o přirozený projev toho, že imunitní systém „nastartoval"; při teplotě nad 38,5 °C se poraďte s lékařem o vhodném postupu.
• Plačtivost, podrážděnost, neklid — u kojenců poměrně běžné v prvních 24 hodinách po očkování; většinou stačí uklidnění, kojení nebo přiložení ke kůži.
• Závažné alergické reakce (anafylaxe) — jsou extrémně vzácné, odhaduje se přibližně jeden případ na milion dávek; právě proto se po očkování chvíli čeká v ordinaci, kde je k dispozici veškerá potřebná pomoc.

Nejdůležitější interakce

• Imunosupresiva (léky tlumící imunitní systém, například kortikoidy nebo léky po transplantaci) — mohou snižovat účinnost vakcíny, protože imunitní odpověď je oslabená; očkování je nicméně stále doporučeno, jen je třeba o načasování rozhodnout s lékařem.
• Jiné živé vakcíny (například vakcína MMR proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) — s Hib vakcínou lze podat současně, ale je třeba dodržet správné intervaly, pokud se podávají odděleně; vše by měl koordinovat dětský lékař.
• Intravenózní imunoglobuliny (protilátky podávané nitrožilně) — mohou dočasně ovlivnit reakci na očkování; pokud dítě takovou léčbu dostávalo nebo dostává, informujte o tom lékaře.

Časté otázky o vakcíně Hib