Tourettův syndrom

Co je Tourettův syndrom

Tourettův syndrom je neurologické onemocnění — tedy stav, který vzniká přímo v mozku — při němž člověk nedokáže plně ovládat určité pohyby nebo zvuky, které se opakují samovolně bez jeho vůle. Představ si to jako krátkodobé výpadky v elektrickém vedení mozku: normálně mozek pohybům velí a zároveň je kontroluje, ale u Tourettova syndromu tato kontrola občas selže a tělo se „zkratuje" pohybem nebo zvukem, který daný člověk nevyvolal záměrně. Tyto nekontrolované projevy se odborně nazývají tiky a jsou pro toto onemocnění naprosto typické.

Příznaky

• Motorické tiky (pohybové) — náhlé, opakující se záškuby svalů, nejčastěji mrkání, krčení ramen, trhání hlavou nebo grimasování. Člověk to cítí jako silné nutkání, podobné potřebě se poškrábat — dočasně to lze potlačit, ale tlak narůstá.
• Vokální tiky (zvukové) — opakované zvuky jako odkašlávání, pískání, syčení nebo opakování slov. Coprolalie, tedy nekontrolované vykřikování vulgárních slov, je velmi proslulá, ale ve skutečnosti se vyskytuje jen u menšiny pacientů — asi u 10–15 %.
• Nutkání před tikem — velká část lidí popisuje nepříjemný pocit napětí nebo tlaku těsně před tikem, který po jeho provedení dočasně odezní.
• Kolísání intenzity — tiky nejsou každý den stejně silné, zhoršují se při stresu, únavě nebo vzrušení a mohou být naopak mírnější při soustředěné aktivitě.
• Přidružené obtíže — Tourettův syndrom se často pojí s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nebo obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD, tedy nutkavým opakováním určitých myšlenek nebo rituálů).

Příčiny

Přesná příčina Tourettova syndromu dosud není zcela objasněna, ale víme, že klíčovou roli hraje genetika — onemocnění se výrazně vyskytuje v rodinách, takže pokud jeden rodič syndrom má, riziko u dítěte je vyšší. Na úrovni mozku jde o nerovnováhu přenašečů nervových signálů, zejména dopaminu — látky, která mimo jiné řídí pohyby a odměňovací systém mozku. Svou roli hrají také vlivy prostředí v době těhotenství, například infekce nebo stres matky. Syndrom se projevuje převážně v dětství, u chlapců třikrát až čtyřikrát častěji než u dívek.

Kdy jít k lékaři

• Pokud u dítěte nebo dospívajícího pozorujete opakující se nekontrolované pohyby nebo zvuky trvající déle než rok — to je základní diagnostické kritérium a důvod k návštěvě neurologa.
• Pokud tiky způsobují bolest — například při silném trhání krkem může dojít k poranění páteře.
• Pokud problémy ovlivňují školní výkon, přátelství nebo sebeúctu dítěte — psychologická podpora je stejně důležitá jako ta medicínská.
• Pokud máte pocit, že příznaky rychle sílí nebo se mění — lékař může vyloučit jiné příčiny tikových pohybů.

Léčba

Dobrou zprávou je, že u většiny lidí tiky časem slábnou — vrchol bývá kolem desátého až dvanáctého roku života a v dospělosti se stav u mnoha pacientů výrazně zlepší. Léčba proto není vždy nutná a závisí na tom, jak moc tiky omezují každodenní život. Základem je behaviorální terapie zaměřená na tiky, konkrétně metoda zvaná CBIT (komplexní behaviorální intervence pro tiky), při níž se člověk učí rozeznávat nutkání před tikem a nahradit ho méně nápadným pohybem. Pokud tiky výrazně snižují kvalitu života, může lékař zvážit medikamentózní léčbu — existuje několik skupin léků, které ovlivňují přenašeče v mozku a tiky tlumí. Stejně důležitá je podpora psychologa, případně práce s rodinou a školou, aby dítě nebylo šikanováno a rozumělo svému stavu.

Prevence

• Snižování stresu — stres je jeden z největších spouštěčů tiků, proto pravidelný odpočinek, spánek a klidné prostředí skutečně pomáhají.
• Otevřená komunikace ve škole — informování učitelů a spolužáků snižuje sociální tlak a šikanu, což nepřímo zmírňuje intenzitu tiků.
• Pravidelná fyzická aktivita — pohyb pomáhá regulovat hladiny dopaminu a obecně zlepšuje schopnost mozku zpracovávat stres.

Časté otázky o Tourettově syndromu

Disclaimer: Tento text má pouze informativní charakter a není náhradou za odbornou lékařskou péči. V případě podezření na Tourettův syndrom nebo jakýchkoli neurologických příznaků se vždy obraťte na kvalifikovaného neurologa. Informace zde uvedené byly zpracovány s péčí, ale autor nenese odpovědnost za jejich použití bez konzultace s lékařem.