Veganská strava jako terapie

Co je to za „lék"

Veganská strava není lék v klasickém slova smyslu — nenajdete ji v lékárně a nepřijde v krabičce s příbalovým letákem. Přesto ji lékaři a výzkumníci stále častěji používají jako skutečný terapeutický nástroj, tedy jako prostředek léčby nebo prevence konkrétních onemocnění. Jak to vlastně funguje? Představte si vaše tělo jako dům, ve kterém neustále probíhají drobné opravy. Standardní strava (zejména ta bohatá na živočišné tuky a zpracované potraviny) je jako stavební firma, která opravy provádí, ale přitom zanechává nepořádek — záněty (kdy imunitní systém zbytečně „útočí" na vlastní tkáně), tukové nánosy v cévách a přetížené orgány. Veganská strava — tedy jídelníček zcela bez živočišných produktů, postavený na zelenině, ovoci, luštěninách, celozrnných obilovinách, ořeších a semenech — funguje jako úklidová četa, která ten nepořádek systematicky odstraňuje. Snižuje zánětlivé látky v krvi, zlepšuje citlivost buněk na inzulin (hormon regulující cukr v krvi) a pomáhá udržovat zdravou váhu bez hladovění.

Na co se používá

• Cukrovka 2. typu a prediabetes — rostlinná strava zvyšuje citlivost buněk na inzulin, takže tělo nepotřebuje tolik cukru přeměňovat na tuk; u některých pacientů dochází k výraznému zlepšení hladiny krevního cukru.
• Vysoký krevní tlak a kardiovaskulární onemocnění — nízký obsah nasycených tuků (ty, které tuhnou při pokojové teplotě, například máslo nebo sádlo) a vysoký obsah draslíku a vlákniny pomáhají udržovat cévy pružné a krevní tlak v normě.
• Nadváha a obezita — rostlinné potraviny jsou obecně méně kaloricky hutné, takže člověk se zasytí dříve a přirozeně jí méně, aniž by musel počítat každou kalorie.
• Vysoký cholesterol — strava bez živočišných produktů přirozeně neobsahuje dietní cholesterol a má méně nasycených tuků, které jsou hlavním viníkem zvýšeného LDL cholesterolu (tzv. „špatného" cholesterolu) v krvi.
• Chronické záněty a některá autoimunitní onemocnění — protizánětlivý účinek rostlinné stravy může zmírnit příznaky u revmatoidní artritidy (zánětu kloubů) nebo zánětlivých střevních onemocnění, i když zde je potřeba vždy individuální přístup lékaře.

Jak se užívá

Přechod na veganskou stravu jako terapii by měl být postupný a ideálně vedený odborníkem — nutričním terapeutem nebo lékařem se znalostí rostlinné výživy. Náhlý přechod přes noc sice možný je, ale tělo si potřebuje zvyknout na vyšší příjem vlákniny a střevní bakterie (mikrobiom) se postupně přizpůsobují novému prostředí. Klíčové je jíst pestře — různé druhy luštěnin, zeleniny všech barev, celozrnné obilniny a dostatek zdravých tuků z ořechů a avokáda. Samotná veganská strava totiž není automaticky zdravá: chipsy, bílý chleba a limonáda jsou také veganské, ale terapeuticky nepomáhají.

Vždy postupujte podle příbalového letáku nebo doporučení lékaře a lékárníka. V tomto případě to znamená: změnu stravy vždy konzultujte se svým lékařem, zvláště pokud užíváte léky na diabetes nebo krevní tlak — jejich dávkování může být potřeba upravit, protože strava sama o sobě začne fungovat.

Nežádoucí účinky

• Nedostatek vitaminu B12 — tento vitamin se nachází téměř výhradně v živočišných produktech, takže každý, kdo se stravuje vegansky, by měl B12 doplňovat ve formě suplementu (doplňku stravy); bez něj hrozí poškození nervů a anémie (chudokrevnost).
• Nafouklé břicho a plynatost na začátku — zažívá to většina lidí v prvních 2–4 týdnech, než si střevní bakterie zvyknou na větší množství vlákniny; obvykle samo odezní.
• Nedostatek železa, zinku, vápníku nebo omega-3 mastných kyselin — tyto živiny jsou v rostlinné stravě méně dostupné, proto je důležité pravidelně kontrolovat krevní hodnoty a případně doplňovat suplementy na doporučení lékaře.
• Pokles energie při špatném plánování — jde o přechodný stav při nedostatečném příjmu kalorií nebo bílkovin; řeší se zařazením luštěnin, tofu, tempehu nebo kvalitních celozrnných obilovin do každého jídla.

Nejdůležitější interakce

• Léky na diabetes (například metformin nebo inzulin) — veganská strava může výrazně snížit hladinu krevního cukru, takže původní dávka léku se může stát příliš vysokou a hrozí hypoglykémie (nebezpečný pokles cukru v krvi); dávkování musí sledovat lékař.
• Léky na krevní tlak — podobně jako u diabetu, strava sama o sobě tlak snižuje, a kombinace s léky může vést k jeho přílišnému poklesu; pravidelné měření tlaku a konzultace s lékařem jsou nutností.
• Warfarin (lék na ředění krve) — zelená listová zelenina (špenát, kapusta, brokolice) je bohatá na vitamin K, který ovlivňuje účinnost warfarinu; náhlá změna množství zeleně v jídelníčku může rozhodit stabilitu léčby.
• Léky vstřebávané s jídlem — vysoký obsah vlákniny může zpomalit nebo omezit vstřebávání některých léků; pokud užíváte léky na štítnou žlázu nebo osteoporózu, vždy se poraďte o správném načasování užívání.

Časté otázky o veganské stravě jako terapii