Poradiační fibróza (fibrosis po radioterapii)

Co je poradiační fibróza

Poradiační fibróza je stav, kdy tkáň ozářená při léčbě nádoru postupně tuhne a jizví — podobně jako když se rána zahojí, ale místo normální kůže vznikne tuhá jizva. Záření sice spolehlivě ničí nádorové buňky, ale zároveň poškozuje i okolní zdravou tkáň, která se pak hojí tvorbou vazivových vláken (kolagenu) — a tato vlákna časem tkáň „zatuhnou" a omezí její pružnost. Výsledkem je, že postižené místo přestává pracovat tak volně a plynule jako dřív.

Příznaky

• Tuhnutí a ztráta pohyblivosti — například rameno po ozáření hrudníku se najednou obtížně zvedá, nebo otevírání úst po ozáření hlavy a krku je čím dál omezenější
• Bolest nebo nepříjemné tahání — v místě ozáření i v okolí, která se může zhoršovat pohybem
• Otok (lymfedém) — pokud záření poškodilo mízní cévy (trubičky odvádějící přebytečnou tekutinu), hromadí se tekutina v tkáních a končetina nebo obličej otékají
• Dušnost nebo potíže s polykáním — pokud fibróza postihla plíce nebo jícen (trubici vedoucí jídlo do žaludku)
• Suchá, křehká nebo citlivá kůže v místě ozáření, která se může špatně hojit i po drobných poraněních
• Únava a celková slabost — tělo vydává hodně energie na zvládání chronických změn v tkáních

Příčiny

Příčinou je samotná radioterapie (ozařování), která je nezbytnou a velmi účinnou součástí léčby mnoha nádorů. Záření poškozuje DNA buněk — a zatímco nádorové buňky tím zahyne, zdravé buňky se snaží opravit, ale oprava probíhá za cenu tvorby tuhého vazivového jizevnatého materiálu. Riziko fibrózy je vyšší při vyšší celkové dávce záření, při ozařování větší oblasti nebo při kombinaci záření s chemoterapií. Záleží také na ozařované oblasti — plíce, svaly, kůže a mízní uzliny jsou na fibrózu citlivější než jiné tkáně. Svou roli hraje i genetická výbava každého člověka — někteří lidé mají přirozeně silnější sklon k tvorbě jizev.

Kdy jít k lékaři

• Pokud se po ukončení ozařování zhoršuje pohyblivost kloubu nebo se zmenšuje rozsah pohybu — čím dřív se začne rehabilitace, tím lepší výsledek
• Pokud se objeví nebo zhoršuje dušnost, protože fibróza plic (plicní tkáně) může být závažná a vyžaduje rychlé vyšetření
• Pokud máte potíže s polykáním nebo pocit uvíznutí jídla v krku
• Pokud se ozářená oblast začne otékat, červenat nebo bolet — může jít o infekci nebo jiný problém, který je nutné odlišit od fibrózy
• Pokud se vám příznaky objeví i několik let po ozáření — fibróza se totiž může rozvíjet i s velkým časovým odstupem od léčby

Léčba

Úplně vyléčit fibrózu zatím nedokážeme, ale rozhodně ji lze zmírnit a zpomalit. Základem je fyzioterapie a rehabilitace — pravidelné cvičení a protahování pomáhá udržet tkáň co nejpružnější a předchází dalšímu tuhnutí. Při otocích způsobených poškozením mízního systému pomáhá lymfodrenáž (speciální masáž podporující odtok tekutiny). Pokud fibróza způsobuje bolest, nasadí lékař vhodnou úlevovou léčbu. V některých případech se používají léky jako pentoxifylin (lék zlepšující prokrvení) nebo vitamin E, které mohou zpomalit jizevnatý proces — vždy ale po poradě s lékařem. Experimentálně se zkoumají i biologické léky a hyperbarická komora (léčba kyslíkem pod tlakem), která může zlepšit prokrvení poškozené tkáně.

Prevence

• Zahajte rehabilitaci co nejdříve po ozařování — čím dřív se tkáň začne procvičovat, tím menší šanci má fibróza se plně rozvinout
• Nekuřte — kouření výrazně zhoršuje prokrvení tkání a urychluje jizevnaté hojení
• Chraňte ozářenou kůži před sluncem — UV záření dále poškozuje již oslabené tkáně a může fibrózu zhoršit
• Pravidelně se pohybujte — i lehká každodenní aktivita udržuje tkáně prokrvené a pružné
• Docházejte na pravidelné kontroly — onkolog nebo radiační onkolog může včas zachytit první známky fibrózy, než způsobí výraznější obtíže

Časté otázky o poradiační fibróze