Zubní kaz (karies)

Co je zubní kaz (karies)

Zubní kaz je postupné rozrušování zubní tkáně způsobené bakteriemi, které žijí v ústech. Představ si to jako rezivění kovu — bakterie se živí cukry z jídla, produkují kyseliny a ty pomalu rozpouštějí tvrdou vrstvu zubu, která se odborně nazývá sklovina. Pokud se kaz nechá bez povšimnutí, proniká hlouběji — přes dentin (měkčí vrstva pod sklovinou) až k pulpě, což je živá dřeň zubu s nervy a cévami — a tehdy se věci rychle komplikují.

Příznaky

• Přecitlivělost zubu na sladké, studené nebo horké — cítíš krátkou, ostrou bolest, která rychle odezní
• Viditelná tmavá skvrnka nebo dírka na povrchu zubu — někdy ji sám zpozoruješ při pohledu do zrcadla
• Tupá nebo pulzující bolest, která přichází spontánně i bez jídla — to bývá signál, že kaz zasáhl nervové centrum zubu
• Nepříjemný zápach z úst, který nezmizí ani po čištění zubů
• Pocit drsného nebo rozlámaného okraje zubu, když ho přejedete jazykem
• V raném stadiu zubní kaz vůbec nebolí — proto je pravidelná prohlídka u zubaře tak důležitá

Příčiny

Za vznikem kazu stojí souhrou tří věcí: bakterie v ústech, cukry v jídle a čas. Bakterie — hlavně druh zvaný Streptococcus mutans — se usazují na zubech ve vrstvě, které říkáme zubní plak (lepkavý biofilm na povrchu zubů). Když sníš něco sladkého, bakterie to okamžitě zpracují a vyprodukují kyseliny, které napadají sklovinu. Čím déle plak na zubu zůstává, tím větší škody napáchá. Riziko kazu zvyšuje časté pojídání sladkostí a sladkých nápojů, špatná nebo nedůsledná ústní hygiena, sucho v ústech (slina totiž přirozeně neutralizuje kyseliny a chrání zuby), kouření, některé léky a také genetické předpoklady — někteří lidé mají přirozeně méně odolnou sklovinu.

Kdy jít k lékaři

• Zuby tě bolí — i jen občas nebo mírně — jdi co nejdříve, bolest sama neodezní
• Zpozoruješ viditelnou dírku, tmavou skvrnu nebo lom na zubu
• Zub reaguje výrazně na studené, horké nebo sladké, přičemž citlivost přetrvává déle než pár sekund
• Bolest je pulzující, silná nebo se probouzíš v noci kvůli bolesti zubu — to může znamenat infekci (zánět dřeně nebo absces, což je dutina vyplněná hnisem)
• Máš otok v oblasti čelisti nebo tváře — to je naléhavý stav, který neodkládej na druhý den
• Jednou za půl roku na preventivní prohlídku — i když tě nic nebolí, protože raný kaz odhalí jen rentgen nebo zkušené oko zubaře

Léčba

Dobrá zpráva je, že dnes má zubař na kaz celou řadu řešení — a čím dříve přijdeš, tím jednodušší a méně bolestivá léčba bude. Velmi malý kaz na povrchu skloviny může zubař někdy zastavit remineralizací — tedy posílením skloviny fluoridem nebo speciálními gely, aniž by musel vrtat. Větší kaz se ošetří výplní (plombou): zubař odstraní poškozenou tkáň a dutinu vyplní materiálem, nejčastěji kompozitní pryskyřicí laděnou na barvu zubu. Pokud kaz zasáhl dřeň zubu, je nutné ošetření kořenových kanálků (endodontické ošetření) — odstraní se poškozená dřeň, kanálky se vydezinfikují a zaplombují. V nejzávažnějších případech, kdy zub není možné zachránit, přichází v úvahu jeho odstranění a náhrada implantátem nebo můstkem.

Prevence

• Čisti si zuby dvakrát denně měkkým kartáčkem alespoň dvě minuty — mechanicky odstraníš plak dřív, než ho kyseliny stihnou aktivovat
• Používej zubní nit nebo mezizubní kartáčky každý den — kartáček nedosáhne mezi zuby, kde kaz vzniká nejčastěji
• Vybírej zubní pasty s fluoridem — fluor zpevňuje sklovinu a dělá ji odolnější vůči kyselinám
• Omez sladké nápoje a svačiny mezi hlavními jídly — čím méně kyselinových útoků za den, tím lépe
• Pij dostatek vody — pomáhá splachovat zbytky jídla a udržuje slinu, tvůj přirozený ochranný štít
• Choď k zubaři pravidelně každých šest měsíců — raný kaz se dá zastavit levně a rychle, zanedbávaný kaz stojí zdraví i peníze

Časté otázky o zubním kazu