Alzheimerova nemoc

Co je Alzheimerova nemoc

Alzheimerova nemoc je nejčastější příčina demence — tedy postupné ztráty paměti, myšlení a schopnosti se postarat o sebe. Představ si mozek jako obrovskou knihovnu: Alzheimer je jako kdyby se z police začaly postupně vytrácet knihy, nejdřív ty nejnovější, pak i ty staré, a nakonec by zmizely i základní návody k životu. V mozku se hromadí škodlivé bílkovinné usazeniny — takzvaný beta-amyloid tvoří plaky (záhluby mezi nervovými buňkami) a tau-protein tvoří klubka uvnitř buněk — a právě tyto usazeniny pomalu ničí nervová spojení a zabíjejí mozkové buňky.

Příznaky

• Zapomínání nedávných věcí — člověk se ptá na totéž opakovaně, protože si nepamatuje, že se už ptal
• Ztráta orientace v čase a místě — pacient se může ztratit i v dobře známém prostředí nebo neví, jaký je rok
• Problémy s hledáním slov — uprostřed věty člověk najednou neví, jak se jmenuje obyčejná věc, třeba „vidlička"
• Změny nálady a osobnosti — člověk je podezíravý, úzkostný nebo apatický, a sám to nemusí vnímat
• Potíže s plánováním a rozhodováním — třeba zaplacení účtů nebo vaření se najednou stávají neřešitelnou překážkou
• V pozdějších stádiích neschopnost rozpoznat blízké nebo se postarat o základní životní potřeby

Příčiny

Přesnou příčinu ještě plně neznáme, ale víme hodně o tom, co riziko zvyšuje. Největším faktorem je věk — po 65. roce se riziko každých pět let zdvojnásobuje. Roli hraje také genetika: vzácná forma nemoci se dědí přímo, ale i u běžné formy může mít přítomnost genu APOE-e4 vliv na pravděpodobnost onemocnění. Přispívají také opakovaná poranění hlavy, cévní onemocnění mozku (tedy problémy s průtokem krve mozkem), neléčená deprese ve středním věku, nízká vzdělávací zátěž mozku v průběhu života a rizikové faktory jako obezita, cukrovka nebo kouření.

Kdy jít k lékaři

• Pokud si sám nebo tvoji blízcí všimnou opakovaného zapomínání, které narušuje každodenní život — ne jen občasné zapomnění klíčů
• Pokud člověk přestane zvládat věci, které mu dříve nečinily potíže — placení složenek, vaření oblíbeného jídla, řízení auta
• Pokud se někdo ztratí na místě, které dobře zná, nebo přestane poznávat blízké
• Pokud dochází k výrazným změnám osobnosti nebo nálady bez jiného zjevného důvodu
• Čím dříve přijdeš, tím lépe — brzká diagnóza umožňuje zahájit léčbu a plánování péče v době, kdy se pacient může sám vyjádřit ke svým přáním

Léčba

Upřímně — lék, který by Alzheimera vyléčil nebo zcela zastavil, zatím nemáme. Ale to neznamená, že se nedá nic dělat. Dostupné léky, takzvané inhibitory cholinesterázy (léky, které zpomalují rozpad přenašečů nervových signálů v mozku) a memantin (lék chránící nervové buňky před přetížením), mohou příznaky po určitou dobu zpomalit a zmírnit. Nedávno byly v zahraničí schváleny i nové léky cílené přímo na amyloidové plaky, jejich dostupnost v Česku se teprve rozvíjí. Stejně důležitá jako farmakologická léčba je péče o psychické zdraví — kognitivní trénink (cvičení paměti a myšlení), podpora rodiny, strukturovaný denní program a léčba deprese nebo úzkosti. Péče o pečovatele je přitom stejně zásadní jako péče o samotného pacienta.

Prevence

• Pravidelná fyzická aktivita — pohyb zlepšuje prokrvení mozku a podporuje tvorbu nových nervových spojení
• Mentální stimulace — čtení, učení se novým věcem nebo hry procvičující paměť udržují mozek v kondici
• Sociální kontakty — osamělost je prokázaný rizikový faktor, setkávání s lidmi mozek chrání
• Léčba srdečně-cévních rizik — kontrola krevního tlaku, cukrovky a cholesterolu chrání i mozkové cévy
• Zdravý spánek — právě během spánku mozek „čistí" odpadní látky včetně beta-amyloidu
• Nekouřit a omezit alkohol — obojí přímo poškozuje mozkové buňky

Časté otázky o Alzheimerově nemoci

Medicínský editor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.

Tento text je určen pouze pro informační účely a nenahrazuje konzultaci s lékařem. Vždy se poraďte s odborným zdravotnickým pracovníkem, abyste obdrželi diagnózu a léčbu přizpůsobenou vaší situaci.