Kontraktury kloubů (imobilizační)

Co jsou kontraktury kloubů (imobilizační)

Představ si, že necháš gumičku týdny ležet stočenou v jedné poloze — postupně ztratí pružnost a půjde narovnat jen s velkým úsilím. Přesně tohle se děje se svaly, šlachami a kloubními pouzdry (vazivovými obaly kloubů), když dlouho nehýbeš nějakou částí těla. Imobilizační kontraktura je stav, kdy kloub ztuhne a přestane se normálně pohybovat — ne proto, že by byl poškozený zevnitř, ale prostě proto, že ho tělo přestalo používat a tkáně se přizpůsobily zkrácené poloze.

Příznaky

• Kloub nejde plně ohnout ani narovnat — cítíš odpor, jako by tě někdo držel
• Pohyb v kloubu je bolestivý, zvláště při pokusu o větší rozsah
• Okolní svaly jsou tuhé a napjaté, i když se je snažíš vědomě uvolnit
• Postižená část těla vypadá „zamrzlá" v jedné poloze — typicky kloub zůstává ohnutý
• Při pohybu může kloub lupat nebo vydávat zvuky — to jsou zkrácené struktury, které se natahují
• Postupně může docházet k oslabení svalů kolem kloubu (atrofii, tedy úbytku svalové hmoty)

Příčiny

Hlavní příčinou je prostý nedostatek pohybu — a to déle, než si mnozí uvědomují. Už po několika dnech klidového režimu začínají tkáně kolem kloubu tuhnout. Nejčastěji ke kontrakturám dochází po zlomeninách a sádrování, po operacích, při dlouhodobém upoutání na lůžko (například po cévní mozkové příhodě nebo u těžce nemocných na jednotce intenzivní péče), ale také u lidí s neurologickými onemocněními, jako jsou roztroušená skleróza nebo Parkinsonova choroba. Riziko je vyšší u starších lidí, u nichž jsou tkáně méně pružné, a u těch, kteří po operaci nebo úrazu nedostatečně rehabilitují. Paradoxně i silná bolest může být příčinou — když kloub bolí, člověk se mu instinktivně vyhýbá, a tím ho imobilizuje.

Kdy jít k lékaři

• Pokud po sejmutí sádry nebo ortézy nejde kloub pohnout ani do poloviny původního rozsahu
• Když se po operaci nebo zranění pohyb nezlepšuje ani po týdnu domácího cvičení
• Pokud kloub bolí i v klidu, nebo je pohyb doprovázen silnou bolestí — to může signalizovat přidružený zánět
• Jestliže jsi ošetřovatelem člověka upoutaného na lůžko a vidíš, že mu končetiny začínají fixovat v ohnuté poloze
• Kdykoliv si nejsi jistý, jestli cvičit nebo odpočívat — konzultace s rehabilitačním lékařem tě nasměruje správně

Léčba

Dobrá zpráva je, že kontraktury vzniklé z imobilizace jsou ve většině případů léčitelné — ale vyžadují trpělivost a pravidelnost. Základem je fyzioterapie (rehabilitační cvičení vedené odborníkem), kde terapeut postupně protahuje zkrácené tkáně a obnovuje rozsah pohybu. Důležité je, že se to dělá pomalu a systematicky — násilné protahování by tkáně poškodilo. Součástí léčby bývá také tepelná terapie (zahřátí kloubu před cvičením, které tkáně uvolní) nebo naopak chlazení při zánětu. V pokročilejších případech může lékař doporučit dlahování (speciální ortézy, které kloub postupně narovnávají) nebo fyzikální terapii, jako jsou ultrazvuk nebo elektrostimulace. U velmi těžkých kontraktur, které nereagují na konzervativní léčbu, přichází v úvahu chirurgický zákrok — uvolnění zkrácených struktur operativně. Každopádně platí: čím dříve se začne, tím lépe.

Prevence

• Hýbej kloubem co nejdříve po zranění nebo operaci — i pasivní pohyb (když ti pomáhá někdo jiný) je lepší než žádný
• Při nošení sádry nebo ortézy pravidelně procvičuj okolní klouby, které volné jsou — udržíš celkovou pohyblivost
• U lidí upoutaných na lůžko provádějte každý den polohování a pasivní cvičení — předejdete tím ztuhlosti, která by jinak přišla rychle
• Nepodceňuj bolest jako důvod k nehybnosti — s lékařem najdi způsob, jak pohyb provádět bezpečně i přes diskomfort
• Po každé imobilizaci (sádra, klid na lůžku) nastup na rehabilitaci — i kdyby ses cítil dobře, tkáně potřebují čas na obnovení pružnosti

Časté otázky o kontrakturách kloubů (imobilizačních)