Pooperační delirium

Co je pooperační delirium

Pooperační delirium je náhlý stav zmatenosti, který se může objevit u některých pacientů po operaci — nejčastěji v prvních dvou až pěti dnech po zákroku. Představ si to jako dočasný „výpadek operačního systému" mozku: mozek je pod velkým stresem z operace, anestezie a celkového oslabení těla, a přechodně přestane správně zpracovávat informace z okolí. Dobrá zpráva je, že jde ve většině případů o přechodný stav, který se při správné péči upraví.

Příznaky

• Náhlá zmatenost — pacient neví, kde se nachází, jaký je den nebo co se děje kolem něj
• Neklid a agitovanost — člověk je neklidný, chce vstávat z lůžka, vytrhává si infuze nebo kanyly
• Halucinace — vidění nebo slyšení věcí, které nejsou skutečné (například že po stropě lezou pavouci)
• Poruchy spánku — pacient spí přes den a v noci je zcela vzhůru a dezorientovaný
• Zhoršená pozornost — není schopen udržet myšlenku ani sledovat jednoduchý rozhovor
• Tichá forma delíria — někteří pacienti naopak nejsou neklidní, ale jsou nápadně apatičtí, ospalí a odtažení od okolí (tato forma se snáze přehlédne)
• Rychlé kolísání stavu — ráno může být pacient relativně v pořádku, odpoledne zcela zmatený

Příčiny

Pooperační delirium nemá jednu jedinou příčinu — spíš ho vyvolá souhra více faktorů naráz. Mozek starších lidí (ale i mladších při větší zátěži) je citlivější na stres a snáze se dočasně „rozhodí". Mezi hlavní rizikové faktory patří vyšší věk, předchozí kognitivní porucha (oslabení paměti a myšlení), větší a delší operace, celková anestezie, pooperační bolest, dehydratace (nedostatek tekutin), poruchy elektrolytů (minerálů jako sodík nebo draslík), infekce, nedostatek spánku na JIP a podávání některých léků — zejména silných analgetik ze skupiny opioidů nebo léků s tzv. anticholinergním účinkem, které tlumí přenos nervových signálů v mozku. Čím více těchto faktorů se sejde, tím vyšší je riziko.

Kdy jít k lékaři

• Pokud příbuzný po operaci najednou nepoznává rodinu nebo neví, kde je — ihned informuj zdravotnický personál
• Pokud se pacient pokouší vylézt z lůžka, vytrhává si hadičky nebo jeví známky paniky — neodkládej přivolání pomoci ani minutu
• Pokud je pacient po propuštění domů nápadně apatický, tichý a „není sám sebou" — kontaktuj praktického lékaře nebo nemocnici ještě tentýž den
• Pokud zmatenost trvá déle než týden od operace — je nutné vyloučit jiné příčiny, například mozkovou příhodu nebo infekci

Léčba

Základem léčby je najít a odstranit příčinu — doplnit tekutiny, upravit minerály v krvi, léčit bolest nebo infekci, vysadit podezřelé léky. Stejně důležité je tzv. nefarmakologické zvládání (tedy bez léků): zajistit dostatečné osvětlení přes den, klidné prostředí v noci, přítomnost blízkých, orientaci pacienta v čase a místě (opakování, kde je, jaký je den), brýle a naslouchadla těm, kdo je potřebují. Léky — nejčastěji slabá antipsychotika, která uklidní přetížený mozek — se nasazují pouze při výrazném neklidu nebo nebezpečném chování, vždy pod dohledem lékaře a v co nejnižší potřebné dávce.

Prevence

• Informuj lékaře před operací o všech lécích, které pacient bere — některé výrazně zvyšují riziko delíria a dají se nahradit bezpečnější alternativou
• Zmiň se lékaři, pokud pacient trpí poruchami paměti — tým se může připravit a věnovat mu extra pozornost
• Po operaci co nejdříve vstávej z lůžka (samozřejmě pod dohledem) — pohyb pomáhá mozku i tělu se rychleji vzpamatovat
• Dej si pozor na dostatečný příjem tekutin — dehydratace mozek doslova zpomaluje
• Přítomnost blízkých u lůžka je mocný nástroj — známé tváře a hlasy pacienta orientují a uklidňují lépe než leckterý lék
• Připrav si pro pacienta brýle, naslouchadlo a hodinky — snížení smyslového strádání (špatný zrak a sluch) výrazně snižuje riziko delíria

Časté otázky o pooperačním delíriu