Tardivní dyskineze (po dlouhodobých antipsychotikách)

Co je tardivní dyskineze

Tardivní dyskineze je stav, při kterém tělo začne vykonávat mimovolní pohyby — tedy pohyby, které člověk vůbec nezamýšlí a nemůže je snadno zastavit. Nejčastěji postihuje obličej, jazyk, rty nebo ruce. Představ si to jako poruchu „řídící jednotky" mozku: léky, které dlouhodobě blokují přenos signálů pomocí dopaminu (přirozeného posla v mozku), mohou po čase způsobit, že mozek přestane správně regulovat pohyby — a tělo se pak hýbe samo od sebe, bez vědomého příkazu.

Příznaky

• Opakované, rytmické pohyby rtů nebo jazyka — například olizování, žvýkání nebo vyplazování jazyka, které se děje samovolně
• Grimasování obličeje — různé výrazy nebo záškuby tváří, které člověk nezamýšlí
• Rychlé mrkání nebo pohyby očí, které nejde ovládat
• Kroutivé nebo pomalé pohyby prstů a rukou, jako by člověk něco mačkal nebo přebíral
• Neklidné pohyby nohou nebo trupu, kývání tělem
• Pocit, že se pohyby dějí samy od sebe a nelze je vědomě zastavit — to bývá pro pacienty velmi nepříjemné a matoucí
• Obtíže při mluvení nebo polykání, pokud jsou postiženy svaly v oblasti úst a krku

Příčiny

Tardivní dyskineze vzniká téměř výhradně jako nežádoucí účinek dlouhodobého užívání antipsychotik — léků, které se používají při schizofrenii, bipolární poruše nebo závažných depresích. Tato léčiva blokují dopaminové receptory (místa v mozku, kam se dopamin váže), a po měsících či letech může mozek začít tyto receptory „přecitlivovat" — tedy přehnaně reagovat i na malé množství dopaminu, což se projevuje právě nekontrolovatelnými pohyby. Vyšší riziko mají starší lidé, ženy, osoby s vyšší dávkou léků nebo ti, kdo léky berou déle než několik měsíců. Podobné příznaky mohou vzácněji způsobit i některá léky na nevolnost nebo na pálení žáhy, která fungují na stejném principu.

Kdy jít k lékaři

• Pokud si všimneš jakýchkoli samovolných pohybů obličeje, jazyka, rukou nebo těla — i zdánlivě nepatrných — a bereš antipsychotika, jdi k lékaři bez zbytečného odkladu
• Pokud příznaky narušují jídlo, pití nebo mluvení
• Pokud tě mimovolní pohyby obtěžují na veřejnosti nebo výrazně omezují každodenní život
• Pokud se příznaky objevily krátce po změně dávky nebo vysazení léku — to je situace, kde je rychlá konzultace obzvláště důležitá
• Pokud se k pohybovým příznakům přidají potíže s polykáním nebo dýcháním — to je důvod vyhledat pomoc neprodleně

Léčba

Dobrou zprávou je, že tardivní dyskineze je dnes léčitelná — a čím dříve se začne řešit, tím lépe. Prvním krokem bývá úprava stávající léčby: lékař může snížit dávku antipsychotika, přejít na jiný přípravek z novější generace (tzv. atypická antipsychotika, která mají nižší riziko tohoto nežádoucího účinku), nebo léky opatrně vysadit, pokud to zdravotní stav dovolí. V případech, kdy pohyby přetrvávají, existují moderní léky přímo schválené pro léčbu tardivní dyskineze — působí tak, že regulují množství dopaminu uvolňovaného v mozku a tím pohyby tlumí. Vždy je ale nutné řešit léčbu společně s psychiatrem, protože vysazení antipsychotik svévolně může být nebezpečné pro základní onemocnění.

Prevence

• Užívej antipsychotika v nejnižší účinné dávce — čím nižší dávka, tím nižší riziko vzniku pohybových potíží
• Pravidelně se nech sledovat u psychiatra, i když se cítíš dobře — včasné zachycení prvních pohybových příznaků výrazně zlepšuje výsledek léčby
• Nikdy nevysazuj léky svévolně bez konzultace s lékařem — paradoxně i rychlé vysazení může pohybové příznaky dočasně zhoršit
• Pokud bereš léky na nevolnost nebo zažívací potíže dlouhodobě, zeptej se lékaře, zda nepatří do skupiny léků s podobným rizikem

Časté otázky o tardivní dyskinezi