Rey-Osterrieth komplexní figura (paměť)

Co je toto vyšetření

Pokud vám lékař doporučil toto vyšetření, možná jste si říkali: proč mi dávají kreslit obrázky? Zní to neobvykle, ale za touto jednoduchou úlohou se skrývá velmi chytré okénko do toho, jak váš mozek pracuje. Rey-Osterrieth komplexní figura je test, při kterém dostanete papír s geometrickým obrázkem — složitou kombinací čar, trojúhelníků, čtverců a dalších tvarů — a vaším úkolem je ji nejprve překreslit a pak si ji po určité době vybavit zpaměti. Psycholog tak může sledovat hned několik věcí najednou: jak dobře vnímáte a zpracováváte prostorové informace (to znamená, jak váš mozek „čte" to, co vidíte), jak si nové informace ukládáte do paměti a jak je dokážete vybavit po delší pauze. Jde o jeden z nejpropracovanějších a zároveň nejspolehlivějších nástrojů, které neuropsychologie — tedy věda zkoumající spojení mezi mozkem a chováním — vůbec má.

Proč se dělá

  • Potíže s pamětí — pokud zapomínáte častěji než dřív, ztrácíte věci nebo si nemůžete vzpomenout na nedávné události, test pomůže upřesnit, zda jde o poruchu ukládání informací, nebo jejich vybavování.
  • Podezření na demenci nebo mírnou kognitivní poruchu — tedy na stav, kdy mozkové funkce začínají pozvolna slábnout dřív, než by to odpovídalo věku.
  • Sledování po úrazu hlavy nebo mozkové příhodě — test ukáže, které oblasti paměti a prostorového vnímání byly zasaženy a jak se zotavujete.
  • Diagnostika ADHD nebo poruch učení — u dětí i dospělých pomáhá odhalit, zda potíže se soustředěním nebo učením mají základ v tom, jak mozek organizuje a ukládá informace.
  • Neurologická nebo psychiatrická onemocnění — například při diagnostice deprese, úzkostí nebo onemocnění jako je Parkinsonova choroba, kdy mozkové funkce mohou být ovlivněny.
  • Pravidelné sledování stavu — pokud jste již v péči specialisty, test se opakuje v čase, aby bylo vidět, zda se situace mění.

Jak se připravit

  • Přijďte odpočatí — pokud jste minulou noc špatně spali nebo jste výjimečně unavení, řekněte to psychologovi na začátku. Únava výsledky skutečně ovlivňuje.
  • Nepotřebujete žádnou speciální přípravu ani lačnění — přijďte tak, jak přicházíte k běžnému vyšetření.
  • Pokud nosíte brýle na čtení nebo na práci nablízko, vezměte je s sebou — budete pracovat s papírem na stole.
  • Nepokoušejte se figuru předem studovat ani trénovat — výsledky by pak nevypovídaly nic skutečného o vašem stavu, a lékař by nemohl správně pomoct.
  • Počítejte s tím, že celé neuropsychologické vyšetření, jehož součástí tento test bývá, může trvat i dvě hodiny. Samotná figura zabere přibližně 30–45 minut včetně odložené fáze.

Jak probíhá

Psycholog vám položí před sebe list papíru s vytištěnou komplexní figurou — na první pohled vypadá jako geometrický labyrint plný čar a tvarů. Dostanete tužku a požádají vás, abyste obrázek co nejpřesněji překreslili na čistý papír vedle. Nespěchejte — přesnost je důležitější než rychlost. Někdy vám psycholog postupně mění barvu tužky, aby viděl, v jakém pořadí jste jednotlivé části kreslili — to prozradí, jak váš mozek obrázek „organizoval". Pak papír odložíte stranou a budete pokračovat jinými úkoly nebo si jednoduše chvíli odpočinete — zpravidla kolem 20–30 minut. Bez varování vás pak psycholog požádá, abyste figuru nakreslili znovu, tentokrát zpaměti, bez předlohy. Na konci někdy přichází ještě jedna fáze: ukáže vám několik obrázků a vy máte poznat, které části původní figury v nich jsou. Celé to není stresující zkouška — psycholog vám nebude říkat, zda je vaše kresba „dobrá" nebo „špatná". Jen tiše pozoruje a zaznamenává.

Co znamenají výsledky

Psycholog hodnotí vaši kresbu podle přesně stanoveného bodovacího systému — každý ze 18 prvků figury dostane body za správné umístění i provedení, takže maximální skóre je 36 bodů. Výsledky se ale nevyhodnocují izolovaně — vždy se porovnávají s tím, co je normální pro váš věk a vzdělání, protože sedmdesátiletý člověk přirozeně pracuje jinak než třicetiletý. Důležité je také srovnání mezi kopírováním a pozdějším vybavením: pokud jste figuru dobře překreslili, ale po pauze si vybavili jen zlomek, může to naznačovat potíže s ukládáním nových informací do dlouhodobé paměti — to je jiný problém než když figure vůbec nesedí proporce při kopírování, což by mohlo ukazovat na potíže s prostorovým vnímáním. Výsledky nikdy nestojí samy o sobě — jsou jedním dílem větší skládačky, kterou lékař a psycholog dávají dohromady z celého vyšetření, vašich potíží a zdravotní historie.

Časté otázky o Rey-Osterrieth komplexní figura (paměť)

Mohu test „pokazit", pokud neumím kreslit?

Vůbec ne — test nehodnotí umělecký talent ani kresebnou zručnost. Psycholog sleduje, jak si figura zachovává strukturu a vzájemné vztahy jednotlivých částí, ne zda jsou čáry rovné a přesné. Klidně kreslete tak, jak umíte, a dělte se o případné obavy před začátkem — psycholog to vezme v úvahu.

Špatný výsledek znamená, že mám Alzheimerovu chorobu?

Ne nutně. Slabší výsledek může mít celou řadu příčin — únava, úzkost, deprese, nedostatek spánku nebo třeba potíže se zrakem. Test je pouze jeden z mnoha podkladů, které lékař při diagnostice používá, a nikdy nestačí sám o sobě k jakémukoli závěru. Diagnózu vždy stanoví lékař na základě celkového obrazu.

Proč mi tu figuru nedovolí prohlédnout déle, než ji mám překreslit?

Čas na prohlížení je záměrně standardizovaný, aby byly výsledky srovnatelné mezi různými pacienty a různými psychology. Kdyby každý měl jinak dlouho na prohlédnutí předlohy, výsledky by nebylo možné porovnávat s referenčními hodnotami, které vznikaly desetiletí výzkumu. Jde tedy o ochranu toho, aby byl test pro vás co nejpřínosnější.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.

Odborný recenzent: MUDr. Petr Podrazil, internista

Naposledy aktualizováno: 17.05.2026

Zdroje: WHO, PubMed, SÚKL, UpToDate

Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.