Aminokyselinové roztoky i.v. (Aminoplasmal, Primene)

Co je to za lék

Pokud jste se ocitli v situaci, kdy vám nebo vašemu blízkému lékař doporučil výživu přímo do žíly, pravděpodobně vás to trochu zaskočilo. Je to zcela pochopitelné. Aminokyselinové roztoky jako Aminoplasmal nebo Primene jsou speciální léčivé přípravky, které tělu dodávají stavební kameny bílkovin — takzvané aminokyseliny — přímo do krevního oběhu. Představte si to jako zásobování staveniště materiálem přes zásobovací šachtu, když hlavní brána (tedy trávicí trakt) dočasně nefunguje nebo nestačí. Tělo totiž bílkoviny neustále potřebuje k opravě tkání, udržení imunity a řadě dalších životně důležitých procesů. Když je nemůže přijímat stravou, musí je dostat jinou cestou. Tyto roztoky jsou podávány výhradně v nemocnici nebo pod přísným lékařským dohledem formou nitrožilní infuze, tedy hadičkou přímo do žíly.

Na co se používá

• Pooperační stavy a rekonvalescence — po náročných operacích tělo spotřebovává obrovské množství bílkovin na hojení ran a obnovu tkání, a ústní příjem bývá dočasně omezený nebo zcela vyloučený.
• Kriticky nemocní pacienti na jednotce intenzivní péče — při závažných stavech jako sepse (otrava krve) nebo polytrauma (mnohočetná poranění) tělo katabolizuje, tedy "spaluje" vlastní svaly rychleji, než je schopno přijímat živiny běžnou cestou.
• Onemocnění trávicího traktu — při zánětu slinivky břišní (pankreatitida), zánětu střev nebo po střevních operacích, kdy trávicí trakt potřebuje klid a nemůže plnohodnotně zpracovávat potravu.
• Podvýživa a kachexie — u pacientů s výrazným úbytkem hmotnosti a svalové hmoty, například při onkologickém onemocnění, kdy standardní výživa nestačí pokrýt potřeby organismu.
• Předčasně narození novorozenci (Primene) — novorozenci, zejména nedonošení, mají specifické nároky na aminokyseliny, které jejich nezralý organismus ještě neumí sám dostatečně syntetizovat, a Primene je formulován přímo pro tuto skupinu pacientů.

Jak se užívá

Tyto roztoky se nikdy neužívají ústy — jsou výhradně určeny k podání nitrožilní infuzí, a to vždy zdravotnickým personálem. Rychlost a množství podávané infuze určuje lékař individuálně podle váhy pacienta, jeho celkového stavu, výsledků krevních testů a toho, zda je roztok součástí kompletní parenterální výživy (tedy výživy zcela mimo trávicí trakt) nebo jen jejím doplňkem. Infuze probíhá většinou pomalu, v řádu hodin, aby tělo mohlo aminokyseliny efektivně využít a nevyloučilo je zbytečně močí. Jako pacient nebo příbuzný nemáte na nastavení dávky žádný vliv — a to je dobře, protože nesprávná rychlost podání může způsobit závažné komplikace.

Vždy postupujte podle příbalového letáku nebo doporučení lékaře a lékárníka.

Nežádoucí účinky

• Nauzea a pocit na zvracení — patří k nejčastějším reakcím, zejména při rychlejším podání infuze. Zdravotní personál proto sleduje rychlost a upravuje ji podle toho, jak se cítíte.
• Návaly horka, pocení nebo bolest-hlavy/">bolest hlavy — tyto příznaky se mohou objevit, pokud infuze běží příliš rychle. Ihned to řekněte sestře — snížení rychlosti podání obvykle pomůže.
• Reakce v místě vpichu — zarudnutí, bolest nebo mírný otok v okolí žilní kanyly se vyskytují přibližně u každého desátého pacienta a jsou obvykle snadno řešitelné přeložením kanyly na jiné místo.
• Poruchy elektrolytů (minerálů v krvi) — při dlouhodobé parenterální výživě může dojít k poklesu hladiny fosforu, draslíku nebo hořčíku v krvi. Proto lékaři pravidelně odebírají krev a výživu průběžně upravují.
• Jaterní zátěž při dlouhodobém podávání — játra jsou hlavním zpracovatelem aminokyselin, a pokud infuze trvá týdny, mohou se objevit mírné odchylky v jaterních testech. Lékař to sleduje a v případě potřeby složení infuze upraví.

Nejdůležitější interakce

• Inzulin — aminokyseliny, zejména v kombinaci s glukózou (cukrem) v infuzi, ovlivňují hladinu cukru v krvi. Dávka inzulinu proto musí být pečlivě upravena, aby nedošlo k hypoglykémii (nebezpečnému poklesu cukru).
• Léky ovlivňující ledviny (nefrotoxické léky) — například některá antibiotika nebo léky proti bolesti ze skupiny NSAID mohou zhoršit vylučování aminokyselin ledvinami, zvláště u pacientů s oslabenou funkcí ledvin.
• Tetracykliny a některá další antibiotika — nesmějí být mísena přímo v infuzním vaku s aminokyselinovými roztoky, protože dochází k chemické reakci, která snižuje účinnost antibiotika.
• Vitaminy rozpustné ve vodě přidávané do infuze — jejich přidání je mnohdy žádoucí, ale musí je vždy schválit a provést lékař nebo lékárník, protože ne všechny kombinace jsou stabilní a bezpečné.

Časté otázky o aminokyselinových roztocích i.v. (Aminoplasmal, Primene)