Antifosfolipidový syndrom

Co je antifosfolipidový syndrom

Antifosfolipidový syndrom je stav, při kterém imunitní systém — ta armáda těla, která má chránit před nemocemi — omylem zaútočí na vlastní bílkoviny vázané na tuky (fosfolipidy) v cévních stěnách a krevních destičkách. Výsledkem je krev, která se srážlivá mnohem ochotněji než by měla, a vznikají v ní nežádoucí sraženiny — podobně jako když se v potrubí vytvoří zátka ucpávající průtok. Tyto sraženiny mohou blokovat cévy kdekoli v těle, což může vést k závažným komplikacím, jako jsou cévní mozková příhoda, hluboká žilní trombóza (sraženina v žíle nohy) nebo opakované ztráty těhotenství.

Příznaky

• Bolest, otok a zarudnutí lýtka nebo nohy — signál možné hluboké žilní trombózy (sraženiny v žíle)
• Náhlé brnění, slabost nebo ochrnutí části těla, potíže s řečí — příznaky cévní mozkové příhody způsobené sraženinou v mozku
• Náhlá dušnost a bolest na hrudi — může jít o plicní embolii, tedy sraženinu, která ucpala cévu v plicích
• Opakované samovolné potraty (obvykle tři a více, nebo jeden pozdní potrat po 10. týdnu)
• Charakteristická fialovo-modrá síťovitá kresba na kůži, zejména na nohou a rukou — tzv. livedo reticularis
• Trombocytopenie — pokles krevních destiček, který se projeví snadnějším modřením a krvácením
• Bolesti hlavy, migrény nebo přechodné neurologické výpadky (chvilkové problémy se zrakem, řečí nebo rovnováhou)

Příčiny

Antifosfolipidový syndrom patří mezi autoimunitní nemoci — tělo si omylem vytváří protilátky (antifosfolipidové protilátky) namířené proti vlastním buňkám. Přesná příčina není zcela objasněna, ale víme, že důležitou roli hraje genetická predispozice. Syndrom se může vyskytovat samostatně, nebo jako součást jiného autoimunitního onemocnění — nejčastěji systémového lupusu erythematodes (lupusu), kdy imunitní systém napadá více orgánů najednou. Spouštěčem vzniku protilátek může být také infekce, některé léky nebo dlouhodobý stres na organismus. Nemoc postihuje častěji ženy v produktivním věku.

Kdy jít k lékaři

• Okamžitě zavolej záchrannou službu (155), pokud máš náhlou slabost nebo ochrnutí části těla, potíže s řečí nebo prudkou bolest na hrudi s dušností — každá minuta se rozhoduje
• Navštiv lékaře co nejdříve, pokud máš oteklé, bolestivé nebo zarudlé lýtko — žilní trombóza vyžaduje rychlou léčbu
• Poraď se s lékařem, pokud jsi prodělala dva nebo více samovolných potratů — antifosfolipidový syndrom je jednou z léčitelných příčin
• Zajdi na vyšetření, pokud máš opakující se migrény nebo přechodné výpadky zraku, zvláště v kombinaci se síťovitou kresbou na kůži
• Informuj svého lékaře, pokud plánuješ těhotenství a víš o diagnóze — správná příprava výrazně zlepší vyhlídky

Léčba

Dobrá zpráva je, že antifosfolipidový syndrom je léčitelný a naprostá většina pacientů vede plnohodnotný život. Základem léčby jsou léky na ředění krve — antikoagulancia (nejčastěji warfarin nebo nízkomolekulární heparin podávaný injekčně pod kůži), které zabraňují vzniku nových sraženin. U pacientů bez trombózy, ale s pozitivními protilátkami, se někdy podávají nízké dávky kyseliny acetylsalicylové (aspirin). V těhotenství se léčba přizpůsobuje, aby ochránila jak matku, tak dítě — kombinace heparinu a malé dávky aspirinu výrazně zvyšuje šanci na úspěšné donesení těhotenství. Délka léčby závisí na závažnosti a na tom, zda se jednalo o jednorázovou příhodu nebo opakující se problémy — o tom vždy rozhoduje lékař.

Prevence

• Nekuř — kouření výrazně zvyšuje riziko srážení krve a spolu s antifosfolipidovým syndromem tvoří nebezpečnou kombinaci
• Při dlouhých cestách (letadlo, auto) pravidelně vstávej a procházej se — pohyb brání vzniku sraženin v žilách dolních končetin
• Dodržuj pravidelné kontroly a odběry krve — sledování hladiny antikoagulancí (zejména INR u warfarinu) je klíčové pro bezpečnost léčby
• Informuj každého lékaře i zubaře o své diagnóze — některé léky nebo zákroky mohou ovlivnit srážlivost krve
• Udržuj zdravou tělesnou hmotnost a pohybuj se pravidelně — obezita zvyšuje riziko trombózy

Časté otázky o antifosfolipidovém syndromu

Disclaimer: Tento text je informativní a není náhradou za konzultaci s lékařem. Vždy se poraď se svým zdravotnickým pracovníkem před jakýmkoliv léčebným rozhodnutím.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.