Hluboká žilní trombóza (DVT)

Co je hluboká žilní trombóza (DVT)

Hluboká žilní trombóza je stav, kdy se v žíle — nejčastěji v lýtku nebo stehně — vytvoří krevní sraženina (trombus), která ucpává průtok krve. Představ si žílu jako hadici, ve které se najednou vytvoří pevná zátka: krev se hromadí před ní, noha otéká a bolí. Samo o sobě to zní děsivě, ale dobrá zpráva je, že při včasném záchytu se DVT léčí dobře a moderní medicína má na ni spolehlivé nástroje.

Příznaky

• Otok jedné nohy — nejčastěji lýtka nebo celé dolní končetiny, přičemž druhá noha vypadá normálně. Noha může působit napjatě a těžce.
• Bolest nebo citlivost v lýtku — typicky tupá, táhlá bolest, která se zhoršuje při chůzi nebo při stlačení svalu. Někdy ji pacienti popisují jako přetrvávající svalové napětí po sportu — jenže vy jste sport nedělali.
• Zčervenání a teplo kůže — postižená oblast může být na dotek teplejší než okolí a kůže může mít narůžovělý nebo načervenalý nádech.
• Zmodralé zbarvení kůže — v těžších případech může noha zmodrat, což signalizuje silnější ucpání žíly.
• Bez příznaků — až třetina případů DVT probíhá zcela tiše, bez bolesti ani otoku. Proto je důležité myslet na rizikové faktory, i když vás noha nebolí.

Příčiny

Ke vzniku sraženiny přispívají tři věci, které lékaři nazývají Virchowovou triádou: pomalý průtok krve, poškození stěny žíly a zvýšená srážlivost krve. V praxi to znamená, že největší riziko mají lidé po operaci nebo úrazu (kdy je průtok pomalý a žíly mohou být podrážděné), cestovatelé při dlouhých letech nebo jízdách autem (sedíte nehybně hodiny), těhotné ženy a ženy po porodu, lidé s nadváhou, kuřáci, pacienti s nádorovým onemocněním nebo s vrozenou poruchou srážlivosti krve (trombofilie — tedy dědičná tendence ke srážení), a ti, kteří jsou dlouhodobě upoutáni na lůžko například po nemoci.

Kdy jít k lékaři

• Jedna noha je výrazně oteklá a bolí — i když si nejste jistí, nenechávejte to na zítřek.
• Máte náhle dušnost (pocit, že nemůžete popadnout dech), bolest na hrudi nebo kašel s krví — to mohou být příznaky plicní embolie (sraženina, která se uvolnila a dostala do plic), což je stav ohrožující život a vyžaduje okamžitou záchrannou službu.
• Právě jste absolvovali dlouhý let nebo operaci a noha se chová podezřele — raději se nechejte vyšetřit.
• Máte v rodině výskyt trombózy a sami pociťujete jakékoli neobvyklé potíže s končetinami.

Léčba

Hlavním cílem léčby je zabránit tomu, aby sraženina vyrostla, uvolnila se nebo způsobila embolii. Lékaři k tomu využívají léky na ředění krve (antikoagulancia — látky, které snižují srážlivost krve a nedovolí sraženině se zvětšovat). Dnes se nejčastěji podávají tzv. přímá perorální antikoagulancia (DOAC — tablety, které se berou ústy bez nutnosti pravidelných krevních odběrů), v některých situacích pak injekce do podkoží. Léčba trvá zpravidla tři až šest měsíců, někdy déle — vždy záleží na příčině a rozsahu trombózy. Součástí léčby jsou také kompresní punčochy, které pomáhají udržet správný průtok krve a zmírňují otoky. Ve vzácných případech lékaři přistupují k chirurgickému nebo katetrovému odstranění sraženiny (trombolýza — rozpuštění sraženiny pomocí léků podaných přímo do žíly).

Prevence

• Hýbejte se při dlouhém sezení — každou hodinu vstávejte, protahujte lýtka a projděte se. Při letu cvičte nožní pumpu: střídavě ohýbejte a napínejte chodidla, aby svaly pumpovaly krev zpět do srdce.
• Kompresní punčochy při cestování nebo po operaci — mírný tlak zvenčí pomáhá žilám udržet průtok krve i při nehybném sezení.
• Dostatečný pitný režim — dehydratace (nedostatek tekutin) zahušťuje krev a zvyšuje riziko srážení.
• Nekuřte — kouření poškozuje stěny cév a zvyšuje srážlivost krve.
• Udržujte zdravou tělesnou hmotnost — nadváha zatěžuje žilní systém a zpomaluje návrat krve z dolních končetin.
• Po operaci co nejdříve vstávejte z lůžka — pohyb je nejlepší prevence, a proto vás lékaři nebo fyzioterapeuti k tomu aktivně vybízejí.

Časté otázky o hluboké žilní trombóze (DVT)