Trombóza hlubokých žil

Co je trombóza hlubokých žil

Trombóza hlubokých žil, zkráceně DVT (z anglického deep vein thrombosis), vzniká tehdy, když se v hluboké žíle — nejčastěji v lýtku nebo stehně — vytvoří krevní sraženina, které se říká trombus. Představ si to jako ucpání potrubí: krev se nemůže normálně vracet z nohy zpět k srdci, žíla se ucpá a okolní tkáň začne reagovat. Není sice nouzový případ, ale je to stav, který je potřeba řešit rychle, protože sraženina může v horším případě putovat do plic a způsobit tam velmi závažný problém.

Příznaky

• Otok lýtka nebo celé nohy — noha najednou vypadá větší než druhá, bota se hůře obuje
• Bolest nebo tah v lýtku — připomíná pocit natažení svalu nebo křeč, která ale neodeznívá
• Zarudnutí a teplo kůže — postižené místo je červenější a na dotek teplejší než okolí
• Napjatá, lesklá kůže — kůže na lýtku nebo stehně působí jako nafouklá a napnutá
• Obtíže při chůzi — každý krok trochu bolí, zvláště při pohybu nohou nahoru a dolů

Zákeřné na DVT je, že někdy nepůsobí vůbec žádné potíže — sraženina může být přítomna i bez výrazných příznaků. Proto je důležité nepodcenit ani mírný jednostranný otok nohy.

Příčiny

Sraženina v žíle vzniká tehdy, když se sečtou tři nepříznivé faktory — lékaři tomu říkají Virchowova trias. Jde o zpomalení průtoku krve (například při dlouhém sezení v letadle nebo po operaci), poškození stěny žíly a zvýšená srážlivost krve. Nejčastějšími rizikovými faktory jsou dlouhé cestování v sedě (více než čtyři hodiny bez pohybu), hospitalizace nebo operace, hormonální antikoncepce nebo hormonální léčba, těhotenství, nadváha, kouření, věk nad 60 let, nádorové onemocnění nebo dědičná porucha srážlivosti krve. Čím více těchto faktorů se u jednoho člověka sejde, tím vyšší je riziko.

Kdy jít k lékaři

• Jedna noha je viditelně oteklá a druhá ne — i bez bolesti to není normální stav
• Lýtko nebo stehno bolí, je zarudlé a teplé, přičemž příznaky přetrvávají více dní
• Po dlouhém letu nebo cestě autobusem se objeví bolest a otok nohy
• Náhle se dostavila dušnost (obtížné dýchání), bolest na hrudi nebo zrychlení tepu — to může znamenat, že sraženina doputovala do plic (plicní embolie), a je to stav vyžadující okamžitou záchranku
• Příznaky se objevily krátce po operaci nebo po delší době upoutání na lůžko

Léčba

Hlavním cílem léčby je zastavit růst sraženiny, zabránit jejímu putování do plic a postupně umožnit tělu sraženinu vstřebat. Lékaři k tomu využívají léky na ředění krve, odborně antikoagulancia — fungují jako „brzda" pro nadměrnou srážlivost. Nejprve se podávají injekčně nebo v tabletové formě s rychlým nástupem účinku, poté se přechází na dlouhodobější tablety. Délka léčby závisí na příčině a individuálním riziku, obvykle trvá tři až šest měsíců, někdy i déle. Součástí léčby jsou také kompresní punčochy (speciální elastické punčochy, které stlačují žíly zvenku a pomáhají krvi proudit), pohyb a kontrolní ultrazvuk. Léčbu vždy navrhuje a řídí lékař.

Prevence

• Pravidelný pohyb při sedavém zaměstnání — vstávat každou hodinu a projít se; pohyb svalů v lýtku funguje jako pumpa, která tlačí krev zpět k srdci
• Kompresní punčochy při cestování — snižují riziko sraženiny u delších cest, protože udržují průtok krve v žilách
• Dostatečný pitný režim — hustší krev (při nedostatku tekutin) se sráží snadněji
• Přestání kouření — kouření poškozuje stěny cév a zvyšuje srážlivost krve
• Udržování zdravé tělesné hmotnosti — nadváha zvyšuje tlak na žíly v nohách
• Informování lékaře před operací nebo hospitalizací — preventivní injekce s lékem na ředění krve se podávají rutinně a výrazně snižují riziko

Časté otázky o trombóze hlubokých žil

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D. | Upozornění: Tento text je určen pouze pro informační účely a není náhradou za konzultaci s lékařem. Vždy se poraďte s odborníkem, abyste obdrželi vhodné lékařské doporučení.