Aspergillóza

Co je aspergillóza

Aspergillóza je plísňová infekce způsobená mikroskopickou plísní jménem Aspergillus — ta se běžně vyskytuje v půdě, kompostu, senu nebo starém stavebním materiálu a každý z nás ji každý den vdechuje, aniž by se cokoliv dělo. Zdravý imunitní systém (obranný systém těla) s ní bez problémů poradí a člověk si ničeho nevšimne. Potíže nastávají tehdy, když je imunita oslabená nebo když jsou plíce už z jiného důvodu poškozené — tehdy se plíseň uchytí a začne působit problémy, podobně jako když se plíseň rozroste v domě, který je vlhký a zanedbaný.

Příznaky

• Přetrvávající kašel, který nereaguje na běžnou léčbu — někdy s vykašláváním krve nebo hnědavých hlenů
• Dušnost (pocit, že nemůžete pořádně popadnout dech) i při malé námaze nebo v klidu
• Bolest na hrudi nebo tlak v hrudníku, který se zhoršuje při nádechu
• Horečka, třesavka a nadměrné pocení — zejména v noci
• Únava a celková slabost, kdy vás vyčerpá i malá činnost
• U těžce imunokompromitovaných pacientů (lidí s velmi oslabenou obranou těla) může infekce proniknout do mozku nebo jiných orgánů — pak se přidávají bolesti hlavy, zmatenost nebo neurologické příznaky
• Alergická forma (přecitlivělostní reakce plic na plíseň) se projevuje opakovanými záchvaty astmatu, ucpaným nosem a chronickým výtokem z nosu

Příčiny

Základní příčinou je vdechnutí spor (zárodků) plísně Aspergillus, která je doslova všude kolem nás. Klíčovým rizikovým faktorem je oslabená imunita — ohroženi jsou především pacienti po transplantaci orgánů nebo kostní dřeně, lidé léčení chemoterapií, dlouhodobě užívající kortikosteroidy (protizánětlivé léky, které zároveň tlumí imunitu) nebo pacienti s HIV/AIDS. Další skupinou jsou lidé s chronickým plicním onemocněním, jako je tuberkulóza, CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc, kdy jsou dýchací cesty trvale zúžené) nebo cystická fibróza — jejich plíce jsou jako dům s prasklinami, kde se plíseň snáze uchytí. Zvýšené riziko přináší i pobyt na stavbě, při rekonstrukci budov nebo práce s kompostem bez ochranných pomůcek.

Kdy jít k lékaři

• Kašel trvá déle než tři týdny a nezlepšuje se po běžné léčbě
• Vykašláváte krev nebo tmavé hlenové zátky
• Máte silnou dušnost, která se náhle zhoršila
• Jste po transplantaci nebo na chemoterapii a máte horečku — to vždy konzultujte bez odkladu
• Máte bolesti hlavy, zmatenost nebo neurologické potíže v kombinaci s horečkou

Léčba

Léčba závisí na formě a závažnosti onemocnění. Lehčí alergická forma se obvykle zvládne kombinací protiplísňových léků a kortikosteroidů, které tlumí přehnanou reakci imunitního systému. Závažnější invazivní forma (kdy plíseň prorůstá do tkáně) vyžaduje dlouhodobé podávání protiplísňových léků ze skupiny azolov nebo amfotericinu B — ty fungují jako cílená zbraň přímo proti plísni. V některých případech, například když se v plíci vytvoří dutina vyplněná plísňovou kuličkou (tzv. aspergilom), přichází v úvahu i chirurgický zákrok. Léčba bývá zdlouhavá a probíhá pod pečlivým dohledem specializovaného lékaře — infektologa nebo pneumologa.

Prevence

• Pacienti s oslabenou imunitou by se měli vyhýbat stavbám, rekonstrukcím a práci s kompostem — právě tam je koncentrace plísňových spor nejvyšší
• Při nevyhnutelném kontaktu s rizikovým prostředím používejte respirátor třídy FFP2 nebo FFP3, který zachytí i mikroskopické spory
• Udržujte domácnost suchou a dobře větranou — plísně se množí ve vlhku, takže pravidelné větrání a opravy úniků vody výrazně snižují riziko
• Imunokompromitovaní pacienti v nemocnici jsou umísťováni na speciálně filtrovaná oddělení s HEPA filtry (filtry zachycující i ty nejmenší částice) — to je v nemocnici standardní ochrana
• U vysoce rizikových pacientů po transplantaci kostní dřeně lékaři někdy nasazují preventivní protiplísňové léky — o této možnosti se poraďte se svým lékařem

Časté otázky o aspergillóze

Tento článek byl zpracován MUDr. Michalem Podrazilem, Ph.D. Jedná se o informativní materiál určený pacientům a není náhradou za konzultaci s lékařem. Pokud máte podezření na aspergillózu, vždy se poraďte se svým ošetřujícím lékařem.