Ataxia-telangiektázie

Co je Ataxia-telangiektázie

Ataxia-telangiektázie (zkráceně AT) je vzácné dědičné onemocnění, které postihuje nervový systém, imunitu a způsobuje charakteristické změny na kůži a očích. Představ si to tak, že tělo dostane vadný návod k výstavbě dvou klíčových systémů najednou — mozečku (části mozku, která řídí rovnováhu a koordinaci pohybů) a imunitního systému (obranné armády těla). Výsledkem je, že dítě s AT má čím dál větší problémy s chůzí a zároveň je náchylnější k infekcím, protože jeho „armáda" není plně funkční.

Příznaky

  • Ataxie (porucha koordinace pohybů) — dítě začíná klopýtat, ztrácet rovnováhu při chůzi, jako by chodilo po lodní palubě za bouře; první příznaky se obvykle objevují mezi prvním a třetím rokem života
  • Telangiektázie (rozšířené drobné cévky) — nápadné červené žilky viditelné pouhým okem, nejčastěji na bělmu očí a na kůži za ušima nebo v záhybech loktů
  • Dysartrie (porucha řeči) — řeč se postupně stává nezřetelnou a zpomaluje se, protože svaly potřebné k mluvení nejsou dostatečně koordinované
  • Časté infekce dýchacích cest — opakované záněty průdušek nebo plic, protože imunitní systém nepracuje tak, jak by měl
  • Nedobrovolné pohyby očí (nystagmus) — oči se rytmicky třesou nebo trhají, dítě nad tím nemá kontrolu
  • Zhoršující se svalová slabost — postupem času je pohyb stále náročnější, většina dětí potřebuje kolem desátého roku vozík
  • Zvýšené riziko nádorových onemocnění — zejména leukémie (nádor krvetvorné tkáně) a lymfomu (nádor lymfatického systému)

Příčiny

Ataxia-telangiektázie vzniká kvůli mutaci (poškození) v genu ATM, který normálně zajišťuje opravu poškozené DNA — tedy jakéhosi „záplatovacího manuálu" buněk. Bez funkčního ATM genu se buňky nedokáží správně opravit po poškození, zejména nervové buňky mozečku a buňky imunitního systému odumírají nebo nefungují správně. Onemocnění se dědí autosomálně recesivně, což znamená, že dítě musí dostat vadnou kopii genu od obou rodičů zároveň — oba rodiče jsou přenašeči, ale sami nemocní nejsou. Riziko, že se nemoc projeví u dalšího dítěte stejných rodičů, je 25 %.

Kdy jít k lékaři

  • Dítě do tří let věku začíná klopýtat, ztrácet rovnováhu nebo se jeho chůze nápadně zhoršuje — nečekej, navštiv dětského neurologa
  • Na bělmu očí dítěte si všimneš výrazných červených žilek, které se postupně rozrůstají
  • Dítě prodělává opakované záněty plic nebo průdušek — více než tři až čtyři ročně
  • Máš v rodině diagnostikovanou AT nebo víš, že jsi přenašečem mutace genu ATM — před plánovaným těhotenstvím určitě navštiv genetickou poradnu
  • Dítěti byla diagnostikována AT a nově se u něho objevují nevysvětlitelné uzliny (zduřelé lymfatické uzliny) nebo neobvyklá únava — je třeba vyloučit nádorové onemocnění

Léčba

Bohužel zatím neexistuje lék, který by AT vyléčil nebo zastavil — léčba proto míří na zmírnění příznaků a co nejlepší kvalitu života. Klíčovou roli hraje pravidelná fyzioterapie a ergoterapie, které pomáhají udržet pohyblivost co nejdéle. Při poruchách imunity lékaři nasazují substituci imunoglobulinů (podávání protilátek zvenčí, aby nahradily ty, které tělo nevyrábí dostatečně), čímž se snižuje četnost infekcí. Antibiotika jsou důležitá při každé infekci, protože tělo si s ní bez pomoci neporadí. Výzkum v oblasti genové terapie a cílené léčby aktivně probíhá a přináší slibné výsledky — vědci po celém světě na AT intenzivně pracují.

Prevence

  • Genetické poradenství před těhotenstvím — pokud víte, že jste oba přenašeči mutace ATM genu, genetik vám pomůže posoudit rizika a možnosti, včetně prenatální diagnostiky
  • Pravidelné očkování — u dětí s AT je ochrana před infekcemi zásadní, proto se řiďte doporučením imunologa ohledně vhodných vakcín
  • Omezení zbytečného rentgenového záření — buňky s poškozeným ATM genem jsou na záření mimořádně citlivé, proto lékaři volí alternativní zobrazovací metody kdykoliv je to možné
  • Pravidelné sledování u specialistů — pravidelné kontroly u neurologa, imunologa a onkologa pomáhají zachytit komplikace včas, kdy je léčba nejúčinnější

Časté otázky o Ataxia-telangiektázie

Může se AT projevit až v dospělosti?

Klasická forma AT se projevuje vždy v raném dětství, obvykle před třetím rokem života. Existuje však vzácnější varianta s pozdějším nástupem, kde jsou příznaky mírnější a postupují pomaleji — ale i v tomto případě se první obtíže objeví nejpozději v dospívání. Pokud má dospělý člověk nejasné problémy s koordinací, příčina je téměř vždy jiná a lékař to potřebuje vyšetřit.

Je AT nakažlivá nebo se může přenést jinak než dědičností?

Ne, AT není nakažlivá — nedá se chytit od nemocného dítěte ani jiným způsobem. Přenáší se výhradně dědičností, konkrétně tak, že dítě zdědí poškozenou kopii genu ATM od každého z rodičů. Rodič, který nese jen jednu poškozenou kopii, je zdravý přenašeč a AT se u něho neprojeví.

Jak vysoké je u dítěte s AT riziko rakoviny?

Riziko nádorového onemocnění je u dětí s AT výrazně vyšší než v běžné populaci — odhaduje se, že přibližně 10 až 30 % pacientů v průběhu života nádorové onemocnění rozvine, nejčastěji leukémii nebo lymfom. Právě proto je pravidelné sledování onkologem součástí standardní péče. Dobrou zprávou je, že včasné zachycení výrazně zlepšuje vyhlídky léčby.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D. | Tento článek má pouze informativní charakter a není náhradou za konzultaci s lékařem. Vždy se poraďte se zdravotnickým profesionálem ohledně svého zdravotního stavu.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.

Odborný recenzent: MUDr. Petr Podrazil, internista

Naposledy aktualizováno: 27.04.2026

Zdroje: WHO, PubMed, SÚKL, UpToDate

Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.