Dalekozrakost (hypermetropie)

Co je dalekozrakost (hypermetropie)

Dalekozrakost je stav, kdy oko nedokáže správně zaostřit obraz — především na blízko, ale při větším stupni i do dálky. Představ si oko jako fotoaparát: u dalekozrakosti je ohnisko (bod, kde se paprsky světla setkávají) umístěno až za sítnicí, místo přímo na ní. Výsledkem je rozmazaný obraz, protože "fotoaparát" prostě nezaostřil správně. Nejčastěji za tím stojí buď příliš krátká oční bulva, nebo příliš plochá rohovka (průhledná vrstva vpředu oka), která světlo neohýbá dostatečně.

Příznaky

Rozmazané vidění na blízko — čtení, práce s telefonem nebo počítačem je náročná a písmena splývají
Bolesti hlavy, zejména po delší práci na blízko — oko se přepíná a unavuje
Pálení, tlak nebo únava očí po čtení nebo sledování obrazovky
Přimhouřování očí nebo potřeba oddalovat čtený text od očí, aby byl ostřejší
U dětí může být nápadné přimhouřování očí nebo averze ke čtení — ne lenost, ale skutečná zraková obtíž
Dvojité vidění při delší zrakové zátěži — oko se "přehřeje" a přestane kompenzovat

Příčiny

Nejčastější příčinou je dědičnost — dalekozrakost se v rodinách opakuje a pokud ji mají rodiče, je vyšší šance, že ji budou mít i děti. U novorozenců je přitom mírná dalekozrakost naprosto přirozená a s růstem oka se obvykle sama upraví. Problémy nastávají tehdy, když oko nevyroste do správné délky nebo rohovka zůstane příliš plochá. S přibývajícím věkem se k dalekozrakosti přidává ještě presbyopie (stárnutí čočky — ztráta schopnosti přizpůsobovat ostrost), proto "brýle na čtení" po čtyřicítce zná skoro každý. Nadměrná práce na blízko sama o sobě dalekozrakost nezpůsobuje, i když ji může odhalit dříve.

Kdy jít k lékaři

Dítě mžourá, odmítá číst nebo si stěžuje na bolesti hlavy — neodkládej, protože neléčená dalekozrakost v dětství může vést k tupozrakosti (stavu, kdy oko se "nenaučí" správně vidět)
Časté bolesti hlavy po práci na blízko, které neodezní po odpočinku
Náhlé výrazné zhoršení vidění na blízko i do dálky — to může signalizovat jiný problém, ne jen dalekozrakost
Nepomáhají ti stávající brýle nebo kontaktní čočky — je čas na nové vyšetření
Zarudlé, bolestivé oko spolu se zhoršeným viděním — to je důvod k rychlé návštěvě, nejen k odložení na "až budu mít čas"

Léčba

Dobrá zpráva je, že dalekozrakost se řeší velmi dobře. Základem jsou brýle nebo kontaktní čočky s plusovými (konvexními, tedy vypouklými) skly, která světlo předem ohnou tak, aby oko mohlo zaostřit správně — jako by ses prostě "doplnil" o to, co oku chybí. Mladší lidé si s mírnou dalekozrakostí často poradí sami, protože jejich oční čočka je ještě pružná a umí nedostatek kompenzovat — jenže to stojí hodně energie a přináší únavu a bolesti hlavy. Pro ty, kteří nechtějí brýle ani čočky, existuje laserová operace oka (excimer laser), která trvale změní tvar rohovky a problém řeší u kořene. Vhodnost laserové korekce posoudí oční lékař individuálně — záleží na stupni dalekozrakosti, tloušťce rohovky i věku.

Prevence

Pravidelné oční prohlídky — u dětí ideálně před nástupem do školy, protože včas odhalená dalekozrakost se léčí mnohem snáze
Dostatečné osvětlení při čtení a práci — oko se tolik nenamáhá a příznaky jsou méně výrazné
Pravidelné přestávky při práci na blízko — každých 20 minut se podívej alespoň 20 vteřin do dálky (pravidlo 20-20-20), aby se přepjaté oční svaly uvolnily
Pobyt venku, zejména u dětí — studie ukazují, že denní světlo venku pomáhá správnému vývoji oka a snižuje riziko zhoršování zraku

Časté otázky o dalekozrakosti (hypermetropii)

Může dalekozrakost sama od sebe zmizet?

U malých dětí ano — mírná dalekozrakost je v kojeneckém věku normální a s růstem oka se často upraví do 6–8 let. U dospělých to tak bohužel nefunguje, oko se přestane vyvíjet a dalekozrakost zůstane nebo se s věkem spíše zhoršuje. Pokud máš obtíže v dospělosti, brýle nebo korekce jsou nejspolehlivějším řešením.

Proč mě bolí hlava, když čtu, i když vidím celkem dobře?

To je klasický projev mírné dalekozrakosti — oko je sice schopné obraz zaostřit (takzvanou akomodací, tedy napínáním oční čočky), ale stojí ho to velké úsilí. Po hodině čtení jsou oční svaly přepjaté a výsledkem je bolest hlavy nebo tlak za očima. Správné brýle tento problém zpravidla vyřeší rychle a překvapivě výrazně.

Je dalekozrakost to samé jako presbyopie (potřeba brýlí na čtení po čtyřicítce)?

Ne, jsou to dvě různé věci, i když vypadají podobně. Dalekozrakost je optická vada oka — oko je "příliš krátké". Presbyopie je přirozené stárnutí čočky, která ztrácí pružnost a přestává měnit tvar pro zaostření na blízko — postihne prakticky každého po čtyřicítce bez ohledu na to, zda byl předtím dalekozraký nebo krátkozraký. Kdo byl dalekozraký, pocítí presbyopii zpravidla dříve a výrazněji.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.
Tento článek je informativní a není náhradou za konzultaci s lékařem. V případě potíží s viděním se vždy poraď s očním specialistou.