Generalizovaná úzkostná porucha

Co je generalizovaná úzkostná porucha

Představ si, že tvůj mozek má alarm, který se spustí, když hrozí nebezpečí — to je normální a užitečné. U generalizované úzkostné poruchy ale tento alarm nejde vypnout a zvoní téměř pořád, i když žádné reálné nebezpečí nehrozí. Výsledkem je stav trvalého napětí a obav, které člověk nedokáže ovládnout vůlí a které mu výrazně komplikují každodenní život — práci, vztahy i odpočinek. Jde o velmi rozšířenou poruchu, která se dobře léčí, takže pokud se v tom poznáváš, rozhodně nejsi sám a je důvod k naději.

Příznaky

• Neustálé starosti — přeskakuješ od jedné obavy k druhé (práce, zdraví, peníze, rodina) a nedokážeš se z toho dostat ani v klidné chvíli
• Svalové napětí — svaly jsou trvale stažené, jako bys byl celý den připravený k útěku; bolesti šíje, zad nebo čelistí jsou velmi časté
• Únava — mozek i tělo jsou vyčerpané z neustálé pohotovosti, i když jsi fyzicky nic nedělal
• Poruchy spánku — těžko usínáš, budíš se v noci s myšlenkami, nebo se ráno probudíš, jako bys vůbec nespal
• Neschopnost soustředit se — myšlenky se neustále točí v kolotoči nebo naopak unikají, jako by mozek nedokázal „přepnout" na klidný režim
• Podrážděnost — malé věci tě vyprovokují víc, než by měly; ne proto, že jsi zlý člověk, ale protože jsi vnitřně přetížený
• Tělesné potíže — bušení srdce, pocit sevření v hrudi, nevolnost nebo bolesti břicha, které lékař jinak nevysvětlí

Příčiny

Generalizovaná úzkostná porucha nevznikne z jediné příčiny — jde spíše o souhru více faktorů. Svou roli hraje dědičnost (pokud někdo v rodině trpí úzkostí nebo depresí, riziko je vyšší), ale také způsob, jakým mozek zpracovává stres — někteří lidé jsou přirozeně citlivější na zátěž. Velký vliv mají životní události: dlouhodobý stres v práci nebo v rodině, traumatické zážitky, výchova v napjatém prostředí nebo chronické (dlouhotrvající) nemoci. Ke spuštění poruchy přispívá i nedostatek spánku, nadmíra kofeinu nebo alkoholu, které mozek dále destabilizují.

Kdy jít k lékaři

• Obavy a napětí trvají většinu dní déle než šest měsíců a nedokážeš je ovládnout vůlí
• Úzkost ti brání chodit do práce, vycházet z domu nebo fungovat ve vztazích
• Objevily se myšlenky na sebepoškození nebo pocit, že nemá cenu žít — v takovém případě vyhledej pomoc okamžitě
• Tělesné příznaky (bušení srdce, dušnost) tě přivedly na pohotovost, ale lékaři nenašli fyzickou příčinu
• Bereš alkohol nebo léky jako způsob, jak se zklidnit — to je signál, že potřebuješ odbornou podporu

Léčba

Dobrá zpráva je, že generalizovaná úzkostná porucha patří mezi nejlépe léčitelné psychické poruchy. Základem je psychoterapie — nejúčinnější je kognitivně-behaviorální terapie (zkráceně KBT), při které se s terapeutem učíš rozpoznat zkreslené myšlenkové vzorce a nahradit je realistickějšími. Mozek se doslova přeučuje, jak vyhodnocovat situace — podobně jako přepisuješ zastaralý program v počítači. Tam, kde je potřeba, lékař doplní léčbu léky — nejčastěji antidepresivy ze skupiny SSRI nebo SNRI (léky, které upravují hladinu přenašečů v mozku), případně krátkodobě léky na zklidnění. Kombinace psychoterapie a léků bývá nejúčinnější. Výsledky se obvykle dostavují do několika týdnů až měsíců.

Prevence

• Pravidelný pohyb — třicet minut chůze nebo jiné aktivity denně snižuje hladinu stresových hormonů (kortizolu a adrenalinu) a přirozeně zklidňuje nervový systém
• Omezení kofeinu a alkoholu — obě látky zvyšují aktivitu mozku způsobem, který úzkost prohlubuje, i když krátkodobě mohou vyvolat pocit úlevy
• Spánková hygiena — choď spát a vstávej každý den ve stejnou dobu; pravidelný rytmus uklidňuje nervový systém podobně jako pravidelné přestávky uklidňují přetížený motor
• Nácvik relaxace nebo mindfulness — vědomé dýchání nebo meditace trénují mozek, aby se dokázal odpojit od kolotoče myšlenek
• Sdílení obav — mluvit o svých starostech s blízkým člověkem nebo odborníkem zabraňuje tomu, aby se hromadily a přerůstaly přes hlavu

Časté otázky o generalizované úzkostné poruše