Krátkodobě ano — ujištění přinese úlevu na hodiny nebo dny. Jenže mozek si na
Tento text je nedokončený. Opravím vše ostatní a nedokončenou větu ponechám tak, jak je (je zřejmě oříznutá vstupem).Hypochondrie (úzkostná porucha z nemoci)
Co je hypochondrie
Hypochondrie — odborně nazývaná úzkostná porucha z nemoci (illness anxiety disorder) — je stav, kdy člověk prožívá silný, přetrvávající strach z toho, že má nebo dostane vážnou nemoc, přestože lékařská vyšetření nic závažného nenajdou. Představ si to jako alarm v domě, který je nastaven příliš citlivě — každý závan větru ho spustí, i když žádný zloděj nepřišel. Mozek takového člověka vyhodnocuje normální tělesné pocity (mírné bušení srdce, napětí v břiše, únava) jako důkaz nebezpečné nemoci, a tato úzkost pak sama o sobě způsobuje skutečné fyzické příznaky, jako je bušení srdce nebo bolest hlavy — čímž kruh strachu pokračuje dál.
Příznaky
- Přetrvávající strach z vážné nemoci — například z rakoviny, infarktu nebo roztroušené sklerózy — který nezmizí ani po ujištění lékaře, že je vše v pořádku
- Neustálé sledování svého těla — člověk si pravidelně „kontroluje" lymfatické uzliny (malé uzlíky pod kůží), tep nebo kůži a pátrá po příznacích nemoci
- Opakované vyhledávání informací o nemocech na internetu, přičemž každý nový článek strach spíše prohlubuje než uklidňuje
- Vyhýbání se lékařům z obavy, že by mohli potvrdit nejhorší — nebo naopak velmi časté návštěvy ordinací a žádosti o další a další vyšetření
- Skutečné tělesné pocity způsobené samotnou úzkostí — bušení srdce, pocit dušnosti, napětí v hrudníku, bolesti hlavy nebo žaludku
- Zhoršení kvality každodenního života — problémy se soustředěním v práci, napětí ve vztazích, neschopnost si odpočinout bez myšlenek na nemoc
- Příznaky trvají déle než šest měsíců, i když konkrétní obávaná nemoc se může v průběhu času měnit
Příčiny
Hypochondrie nevzniká z ničeho nic a rozhodně neznamená, že je člověk „blázen" nebo „simulant". Hraje zde roli více faktorů najednou. Důležitou roli má genetická predispozice — tedy to, jak je náš mozek od narození nastaven na vnímání hrozeb. Velký vliv mají i zážitky z dětství: vyrůstání v prostředí, kde byla nemoc důvodem k velké pozornosti, nebo naopak kde se nemoci bagatelizovaly. Traumatická zkušenost s vážnou nemocí — vlastní nebo u blízkého člověka — může spustit přehnanou ostražitost vůči zdraví. Úzkostné poruchy (stavy trvalého napětí a strachu) a deprese jsou často doprovázejícími stavy hypochondrie. Svou roli hraje i dnešní dostupnost internetu, kde si člověk může snadno přečíst o desítkách vzácných nemocí a snadno se v nich poznat.
Kdy jít k lékaři
- Strach z nemoci tě zaměstnává každý den po dobu několika týdnů a nedokážeš ho přestat vnímat ani při oblíbených činnostech
- Opakovaně navštěvuješ lékaře nebo vyhledáváš vyšetření, ale uklidnění trvá jen chvíli a pak se úzkost vrátí
- Kvůli strachu z nemoci se vyhýbáš práci, přátelům nebo aktivitám, které tě dříve bavily
- Úzkost z nemoci způsobuje problémy ve vztazích nebo výrazně zhoršuje tvou náladu a spánek
- Cítíš, že situaci nezvládáš sám — jít za odborníkem je odvaha, ne slabost
Léčba
Dobrá zpráva je, že hypochondrie se léčí úspěšně a většina lidí se s pomocí odborníka výrazně zlepší. Základem je psychoterapie — konkrétně kognitivně-behaviorální terapie (KBT), která funguje jako trénink pro mozek: učí tě rozpoznat zkreslené myšlenky o nemoci a nahradit je realističtějšími. Terapeut tě postupně provede situacemi, které v tobě vyvolávají úzkost, a ukáže ti, jak na ně reagovat jinak. V některých případech lékař doporučí i léky ze skupiny antidepresiv (léky upravující hladinu přenašečů neurotransmiterů v mozku, jako je serotonin), které pomáhají snížit základní úzkost a usnadňují práci v terapii. Kombinace psychoterapie a případně medikace bývá nejúčinnější. Léčba trvá týdny až měsíce — jde o postupnou změnu, ne o okamžité vyléčení.
Prevence
- Omez čas strávený vyhledáváním příznaků nemocí na internetu — každé takové pátrání mozek naučí hledat hrozby tam, kde nejsou
- Nauč se techniky zvládání úzkosti, jako je hluboké dýchání nebo mindfulness (vědomé zaměření pozornosti na přítomný okamžik) — pomáhají uklidnit přehnaně aktivní nervový systém
- Udržuj pravidelný režim pohybu, spánku a sociálních kontaktů — tyto tři věci patří k nejsilnějším přirozeným stabilizátorům nálady
- Pokud víš, že máš sklony k úzkosti, ozvi se psychologovi nebo psychiatrovi dřív, než se strach z nemoci stane každodenním tématem
Časté otázky o hypochondrii
Je hypochondrie skutečná nemoc, nebo si to člověk jen vymýšlí?
Hypochondrie je skutečná psychiatrická diagnóza uznaná světovými odbornými společnostmi — rozhodně nejde o simulaci nebo slabost vůle. Strach, který člověk prožívá, je naprosto reálný, a fyzické příznaky způsobené úzkostí jsou také skutečné — jen jejich příčina není ta obávaná nemoc, ale samotná úzkost. Říci hypochondrikovi „nic ti není, přestaň myslet na nemoci" je stejně neúčinné jako říkat depresivnímu člověku, aby se prostě rozveselil.
Může z hypochondrie vzniknout opravdová nemoc?
Hypochondrie sama o sobě nezpůsobí rakovinu ani infarkt. Chronická úzkost ale může mít dlouhodobě nepříznivý vliv na tělo — například zvýšit krevní tlak nebo narušit spánek. Navíc trvalý stres a soustředění na příznaky snižují kvalitu života stejně výrazně jako mnohé fyzické nemoci. Proto má smysl hypochondrii léčit — ne proto, že by způsobila fyzickou nemoc, ale protože si zasloužíš žít bez každodenního strachu.
Pomáhá ujišťování od lékaře nebo od rodiny?
Krátkodobě ano — ujištění přinese úlevu na hodiny nebo dny. Jenže mozek si na
Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.