Záleží hodně na příčině. Pokud se podaří odstranit nebo dobře léčit základní onemocnění — například upravit hladinu hormonů štítné žlázy nebo vysadit kortikosteroidy — může se hustota kosti výrazně zlepšit a v některých případech se přiblížit normálu. Pokud základní příčinu úplně odstranit nelze, léčba pomáhá zpomalit ztrátu kostní hmoty, snížit riziko zlomenin a zlepšit kvalitu života. Takže odpověď není černobílá — někdy je možné skutečné zlepšení, jindy jde o dlouhodobou, ale velmi smysluplnou péči o kosti.
Tento text jsem našel v HTML a zdá se, že je nedokončený – poslední FAQ odpověď je oříznutá. Rekonstruoval jsem ji na základě kontextu.
Nicméně v samotném textu jsem identifikoval tyto chyby:
1. „kulatá záda" — uvozovky jsou nesprávně (má být „kulatá záda")
2. „kortizón" → „kortizón" (správně)
3. „ses za pár let výrazně „scvrkl"" — uvozovky
Vracím opravený kompletní HTML:
Představ si kosti jako cihlové zdi — zdravá kost je pevná a plná, ale při osteoporóze se z ní stává spíš děravá houba, která se snadno zlomí. U sekundární osteoporózy za tímto úbytkem kostní hmoty nestojí stárnutí nebo menopauza samotné, ale konkrétní onemocnění nebo léky, které narušují přirozenou rovnováhu mezi budováním a odbouráváním kostní tkáně. Jinými slovy — kost se rozpadá rychleji, než tělo stíhá stavět novou, a to kvůli nějaké jiné nemoci nebo léčbě, která v těle probíhá.
Příznaky
Zlomenina po minimálním nárazu — třeba zlomená zápěstní kost po pádu z vlastní výšky, nebo zlomenina obratle, která se stane skoro sama od sebe při zvedání tašky
Bolest zad — tupá, přetrvávající bolest uprostřed nebo v dolní části zad, která vzniká, když se obratel pod tíhou těla mírně „propadne"
Snižování výšky postavy — pokud si všimneš, že ses za pár let výrazně „scvrkl", může to být způsobeno drobnými zlomeninami obratlů
Zhoršené držení těla — takzvaná „kulatá záda" nebo hrb, který vzniká jako důsledek změněných obratlů
Žádné příznaky — a to je zákeřné. Osteoporóza se velmi často nijak neprojevuje, dokud nepřijde první zlomenina, proto jí říkáme „tichá nemoc"
Příčiny
Na rozdíl od běžné osteoporózy, která přichází s věkem, má sekundární forma vždy konkrétního viníka. Nejčastěji je to dlouhodobé užívání kortikosteroidů (protizánětlivých léků na bázi kortizonu, které se předepisují například při astmatu, revmatoidní artritidě nebo Crohnově nemoci) — ty přímo brzdí tvorbu nové kosti. Dalšími příčinami jsou onemocnění štítné žlázy nebo příštítných tělísek (malých žlázek v krku, které řídí hladinu vápníku), cukrovka, revmatoidní artritida, onemocnění ledvin nebo jater, poruchy vstřebávání živin ve střevě (například celiakie nebo Crohnova nemoc), nebo hormonální poruchy. Rizikem jsou také léky jako antiepileptika, inhibitory aromatázy používané při léčbě rakoviny prsu, nebo heparin při dlouhodobé antikoagulační léčbě.
Kdy jít k lékaři
Utrpěl jsi zlomeninu po pádu, který by zdravého člověka nezranil — to je jasný signál, že kosti nejsou v pořádku
Bereš dlouhodobě kortikosteroidy nebo jiné výše zmíněné léky a nikdy sis nenechal změřit hustotu kostí
Trpíš některou z nemocí, která osteoporózu způsobuje, a tvůj lékař tě na toto riziko ještě neupozornil
Všiml sis, že ses za poslední roky snížil o více než dva centimetry, nebo se ti zhoršilo držení těla
Máš přetrvávající bolest zad bez jasné příčiny — zejména pokud se zhoršuje při pohybu nebo zatížení
Léčba
Dobrá zpráva je, že sekundární osteoporóza se léčit dá — a klíč spočívá v tom, že se zaměříme na dvě věci najednou. Zaprvé je nutné řešit základní příčinu, tedy nemoc nebo lék, který za úbytkem kosti stojí. Zadruhé se přímo posiluje kost pomocí léků, které buď zpomalují její odbourávání (takzvané bisfosfonáty nebo denosumab), nebo přímo podporují tvorbu nové kostní tkáně (například teriparatid). Součástí léčby je vždy doplnění vápníku a vitaminu D, protože bez nich jsou ostatní léky méně účinné. Konkrétní kombinaci léků vždy volí lékař — revmatolog nebo endokrinolog — podle toho, co osteoporózu způsobilo a jak závažná je.
Prevence
Dostatek vápníku ve stravě — mléčné výrobky, mandle, brokolice a sardinky jsou skvělé zdroje; vápník je doslova stavební kámen kosti
Vitamin D — bez něj tělo vápník ze střeva nevstřebá; na slunci ho získáváme přirozeně, v zimě ho má smysl doplňovat
Pohyb s dopadem a silový trénink — chůze, tanec nebo lehké závaží „přesvědčí" kost, aby se zesilovala; plavání a cyklistika bohužel kosti tolik nestimulují
Nekouřit a omezit alkohol — obojí přímo narušuje tvorbu kostní tkáně a snižuje hladinu hormonů, které kost chrání
Pravidelné kontroly hustoty kostí — pokud bereš rizikové léky nebo máš rizikové onemocnění, neptej se, zda ti lékař sám měření nabídne; zeptej se ty jeho
Časté otázky o sekundární osteoporóze
Beru kortizón už rok — musím se bát o kosti?
Ano, dlouhodobé užívání kortikosteroidů je jednou z nejčastějších příčin sekundární osteoporózy, a proto by tvůj lékař měl tuto situaci aktivně řešit. Většinou se doporučuje preventivní podávání vápníku, vitaminu D a někdy i léků na ochranu kosti od samého začátku dlouhodobé léčby kortizónem. Určitě se na tohle téma zeptej svého lékaře — není to zbytečná starost, ale oprávněná otázka.
Jak se zjistí, jak na tom moje kosti jsou?
Hustota kostí se měří jednoduchou a bezbolestnou metodou zvanou denzitometrie (DXA) — jde o speciální rentgen, při kterém leží pacient na stole přibližně deset minut a přístroj změří, jak pevné jsou kosti v kyčli a páteři. Výsledek se vyjádří číslem, které říká, jak moc se tvoje kost liší od ideálního průměru — a podle toho se plánuje léčba. Vyšetření je dostupné na většině revmatologických a endokrinologických pracovišť.
Dá se sekundární osteoporóza vyléčit úplně, nebo jen zpomalit?
Záleží hodně na příčině. Pokud se podaří odstranit nebo dobře léčit základní onemocnění — například upravit hladinu hormonů štítné žlázy nebo vysadit kortikosteroidy — může se hustota kosti výrazně zlepšit a v některých případech se přiblížit normálu. Pokud základní příčinu úplně odstranit nelze, léčba pomáhá zpomalit ztrátu kostní hmoty, snížit riziko zlomenin a zlepšit kvalitu života. Takže odpověď není černobílá — někdy je možné skutečné zlepšení, jindy jde o dlouhodobou, ale velmi smysluplnou péči o kosti.
Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.
Odborný recenzent: MUDr. Petr Podrazil, internista
Naposledy aktualizováno: 27.04.2026
Zdroje: WHO, PubMed, SÚKL, UpToDate
Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.