Záškrt (Diphtheria)
Co je záškrt
Záškrt je vážné bakteriální onemocnění, které způsobuje bakterie Corynebacterium diphtheriae — malá tyčinkovitá bakterie, která produkuje velmi nebezpečný jed (toxin). Tento jed se šíří po celém těle a poškozuje srdce, nervy i ledviny. Nejcharakterističtějším příznakem záškrtu je tvorba šedivého povlaku v krku a na mandlích — představ si ji jako neprostupnou vrstvu, která doslova ucpává dýchací cesty a může způsobit dušení. Díky povinnému očkování jsme záškrt v Česku téměř vymýtili, ale celosvětově stále představuje reálné nebezpečí, zvláště v zemích s nízkou proočkovaností.
Příznaky
- Šedivý nebo bílošedý povlak v krku — silná, pevná vrstva na mandlích nebo zadní části hrdla, která se nedá snadno setřít a při pokusu o to krvácí
- Silná bolest v krku — pocit, jako by tě škrtil hrudní koš zevnitř, polykání je velmi obtížné
- Otok krku — viditelné zduření na krku zvenčí, lékaři tomu říkají „býčí krk"
- Chrapot nebo ztráta hlasu — hlas se mění, může připomínat hlubší štěkavý zvuk
- Dušnost a sípání při dýchání — záškrtový povlak zužuje dýchací cesty, dýchání je slyšitelně namáhavé
- Horečka — obvykle mírná, ne tak vysoká jako u chřipky
- Únava a slabost — celkový pocit vyčerpání, tělo bojuje s jedovatými látkami
- Příznaky z působení toxinu — v pozdějších fázích může docházet k poruchám srdečního rytmu, oslabení svalů nebo rozmazanému vidění
Příčiny
Záškrt způsobuje bakterie Corynebacterium diphtheriae, která se přenáší vzdušnou cestou — stačí kapénky při kašlání, kýchání nebo blízkém kontaktu s nemocným člověkem. Méně často se přenáší dotykem kontaminovaných předmětů nebo kožními vředy (u kožní formy záškrtu). Největším rizikovým faktorem je neočkování nebo neúplné očkování — u neočkovaných lidí se bakterie může v těle velmi rychle rozmnožit a začít produkovat nebezpečný toxin. Riziko stoupá také při cestách do zemí, kde se záškrt stále vyskytuje — typicky v částech Asie, Afriky nebo Střední Ameriky.
Kdy jít k lékaři
- Pokud ty nebo tvé dítě máte silný povlak v krku, který se nedá otřít, volejte lékaře nebo záchrannou službu okamžitě — nečekejte do druhého dne
- Při jakýchkoliv potížích s dýcháním nebo sípání — to je vždy důvod k okamžitému přivolání pomoci
- Pokud se vrátíš ze zahraničí a objeví se u tebe horečka s bolestí v krku — určitě to konzultuj s lékařem a zmiň cestovatelskou historii (kde jsi byl)
- Pokud jsi byl v kontaktu s někým, u koho byl záškrt potvrzen — i bez příznaků je nutná lékařská kontrola
Léčba
Záškrt se léčí v nemocnici — domácí léčba nepřichází v úvahu. Základem je podání antitoxinu (protilátky, které neutralizují bakteriální jed, podobně jako protijed na hadí uštknutí) a antibiotik, která zastaví množení bakterií. Antitoxin musí být podán co nejdříve — každá hodina navíc znamená, že toxin poškozuje srdce a nervy déle. V případě závažné dušnosti může být nutné i zajištění dýchacích cest. Po překonání akutní fáze lékaři sledují funkci srdce a nervů, protože toxin může způsobit pozdní komplikace i po ústupu horečky.
Prevence
- Očkování — je suverénně nejúčinnější ochrana. V Česku je součástí povinného očkovacího kalendáře pro děti a připomínková dávka (booster) se doporučuje každých deset let i dospělým, zvláště před cestami do rizikových oblastí
- Kontrola imunizace před cestou do zahraničí — před výjezdem do zemí s výskytem záškrtu ověř, zda máš platné přeočkování
- Izolace nemocných — pokud je u někoho záškrt potvrzen, kontaktní osoby musí být vyšetřeny a případně preventivně léčeny antibiotiky
Časté otázky o záškrtu
Může dostat záškrt i očkovaný člověk?
Ano, výjimečně se to stát může — žádná vakcína nedává stoprocentní ochranu. Očkovaní lidé ale mívají výrazně mírnější průběh a toxin nezpůsobí tak těžké poškození srdce a nervů. Proto jsou pravidelné přeočkovací dávky (každých deset let) tak důležité — imunita časem slábne a potřebuje osvěžit.
Je záškrt v Česku ještě reálné nebezpečí?
V Česku se záškrt díky vysoké proočkovanosti prakticky nevyskytuje, ale není to tak dávno, co byl běžnou a smrtelnou nemocí — poslední velké epidemie v Evropě byly v 90. letech v zemích s propadlým očkováním. Reálné riziko existuje pro cestovatele do oblastí Asie, Afriky nebo Latinské Ameriky, kde záškrt stále koluje.
Jak poznám záškrtový povlak od běžné angíny?
Záškrtový povlak je pevný, šedivý až šedobilovatý a typicky přesahuje přes mandle na okolní tkáň — na rozdíl od běžné angínové povlaku, která je žlutavá a drží se na mandlích. Klíčový signál je, že při pokusu záškrtový povlak setřít dojde ke krvácení. Jakýkoliv povlak v krku doprovázený dušností nebo sípáním je důvodem k okamžité lékařské pomoci.
Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D. | Obsah je informativní povahy a není náhradou za odbornou lékařskou konzultaci. Při podezření na jakékoliv zdravotní potíže vždy vyhledejte kvalifikovaného lékaře.