Hyperviskózní syndrom (rozmazané vidění, krvácení dásní)
Co tento příznak znamená
Představte si, že vaše krev místo vody začne připomínat hustý sirup. Přesně to se děje při hyperviskózním syndromu — krev je tak hustá a lepkavá, že se obtížně protlačuje úzkými cévkami v celém těle. Cévy jsou jako hadičky: když jimi teče hustá tekutina, tlak roste, průtok vázne a orgány nedostávají dost kyslíku ani živin.
Projevuje se to na místech, kde jsou cévy nejjemnější — v očích a v dásních. V očích vzniká rozmazané nebo zkreslené vidění, protože síťnice (tenká vrstva na zadní stěně oka, která snímá obraz) dostává méně krve. Dásně jsou velmi prokrvená tkáň a při poruše krevního oběhu nebo srážlivosti začínají snadno krvácet — spontánně, bez pořezání nebo silného tlaku. Přidávají se bolesti hlavy, pocit tíhy nebo zamlžení mysli, únava a někdy i brnění v rukou a nohou. Tenhle soubor příznaků není běžný a vždy si zaslouží lékařské vyšetření — ale čtěte dál, abyste věděli, co přesně dělat.
Nejčastější příčiny
- Waldenströmova makroglobulinémie — nádorové onemocnění, při němž kostní dřeň produkuje nadměrné množství velkého bílkoviny zvané IgM, která krev výrazně zahušťuje. Jde o nejčastější příčinu skutečného hyperviskózního syndromu.
- Mnohočetný myelom — jiný typ nádoru plazmatických buněk v kostní dřeni, který také uvolňuje abnormální bílkoviny do krve a může ji zahušťovat.
- Polycytémie vera — onemocnění, při němž kostní dřeň produkuje příliš mnoho červených krvinek, takže krev je hustá doslova přeplněností buňkami.
- Leukémie — některé formy rakoviny bílých krvinek mohou vést k tak vysokému počtu buněk v krvi, že se krev zahustí a přestane dobře proudit.
- Těžká dehydratace — při nedostatku tekutin se krev dočasně zahustí, ale na takovou míru, aby způsobila plný syndrom, by musela být dehydratace extrémní.
- Kryoglobulinémie — přítomnost abnormálních bílkovin, které při nižší teplotě těla tuhnou a ucpávají cévy, způsobená nejčastěji chronickým zánětem jater nebo autoimunitními nemocemi.
Kdy je to nebezpečné
Hyperviskózní syndrom není nikdy příznak, který lze přičíst únavě nebo stresu a vyspat se z něj. Pokud máte současně rozmazané vidění a krvácení dásní, jde o kombinaci, která vždy vyžaduje rychlé lékařské vyšetření — ideálně tentýž den. Zvlášť nebezpečné je, když se k tomu přidá silná bolest-hlavy/">bolest hlavy, zmatenost, obtížné dýchání, ochrnutí části těla nebo ztráta vědomí. Hustá krev totiž snadno způsobuje ucpání cév v mozku (cévní mozkovou příhodu) nebo v plicích (plicní embolii — ucpání plicní cévy). Každá minuta pak rozhoduje o rozsahu poškození.
Kdy volat záchranku (155)
- Náhle přišlo rozmazané nebo ztracené vidění na jedno či obě oči, zejména spolu s bolestí hlavy nebo zmateností.
- Objevila se slabost, ochrnutí nebo necitlivost jedné strany těla, obličeje nebo končetin.
- Potíže s mluvením nebo porozuměním slovům — zmatenost, koktání, nesrozumitelná řeč.
- Náhle silná bolest hlavy, jakou jste nikdy předtím nezažili.
- Masivní krvácení z dásní nebo jiného místa, které nejde zastavit do 10 minut.
- Ztráta vědomí nebo těžké dušení.
Kdy jít k lékaři
- Dásně krvácejí opakovaně nebo spontánně, bez zjevného důvodu, a trvá to déle než několik dní.
- Vidění je dlouhodobě rozmazané nebo se zhoršuje, i bez jiných příznaků.
- Cítíte silnou únavu, časté bolesti hlavy a brnění v rukou či nohou — a tyto potíže trvají.
- Byl vám v minulosti diagnostikován myelom, leukémie nebo jiné krevní onemocnění a teď se objevily nové příznaky.
- Máte pocit zamlžené mysli, špatné soustředění nebo zmatenost, které nelze vysvětlit nedostatkem spánku.
Časté otázky o hyperviskózním syndromu
Může mi krvácet z dásní jen kvůli špatné hygieně úst, nebo je to vážnější?
Krvácení dásní při čištění zubů je velmi časté a nejčastěji jde o zánět dásní způsobený zubním plakem — to je skutečně běžné a řeší to zubař. Pokud ale dásně krvácejí spontánně bez dotyku, krvácení je silnější než obvykle nebo se k němu přidají jiné příznaky jako rozmazané vidění či únava, je třeba navštívit lékaře a nechat si udělat krevní obraz.
Je hyperviskózní syndrom to samé co „hustá krev", o které se mluví běžně?
Ne, nejsou to totéž. Lidové označení „hustá krev" se často používá pro mírně zvýšenou srážlivost nebo vyšší hematokrit (podíl krevních buněk v krvi), což bývá jen mírná odchylka. Skutečný hyperviskózní syndrom je závažný stav způsobený výrazně zvýšeným množstvím bílkovin nebo krvinek, který přímo ohrožuje průtok krve životně důležitými orgány.
Jak se hyperviskózní syndrom léčí a dá se vyléčit?
Léčba závisí na příčině. Při akutním ohrožení se provádí plazmaferéza — postup, při němž se krev přefiltruje a odstraní se z ní přebytečné bílkoviny, podobně jako dialýza u ledvin. Dlouhodobě se léčí základní onemocnění, například chemoterapií u myelomu nebo cílených léků u Waldenströmovy choroby. Prognóza závisí na tom, jak brzy se záchyt provede a jak dobře základní nemoc reaguje na léčbu.