Hyperviskózní syndrom

Co je hyperviskózní syndrom

Představ si, že místo řídké krve, která snadno teče cévami, máš najednou v těle něco jako hustý med — to je v podstatě to, co se děje při hyperviskózním syndromu. Krev je příliš hustá (má zvýšenou viskozitu), špatně proudí úzkými cévami a přestává zásobovat důležité orgány, jako je mozek, oči nebo ledviny, dostatečným množstvím kyslíku a živin. Jde o závažný stav, který bývá nejčastěji důsledkem jiného onemocnění krve nebo kostní dřeně a vyžaduje rychlou lékařskou pomoc.

Příznaky

  • Rozmazané nebo zdvojené vidění — cévy v oku jsou velmi jemné a hustá krev jimi špatně prochází
  • Bolesti hlavy, které nepřechází ani po lécích
  • Závratě a pocit nestability při chůzi
  • Zmatenost nebo výrazná únava — mozek nedostává dost kyslíku
  • Krvácení z nosu nebo dásní bez zjevné příčiny
  • Znecitlivění nebo slabost v rukou a nohách
  • V těžkých případech poruchy vědomí nebo dokonce koma

Příčiny

Nejčastěji za tímto syndromem stojí onemocnění, při kterých tělo produkuje nadměrné množství určitých bílkovin nebo krvinek. Typickým příkladem je Waldenströmova makroglobulinemie — druh nádoru kostní dřeně, který vyplňuje krev obrovskými bílkovinnými molekulami. Podobně se syndrom vyskytuje u mnohočetného myelomu (jiný nádor kostní dřeně), polycytemie vera (stav, kdy je v krvi nadbytek červených krvinek) nebo při leukémii s velmi vysokým počtem bílých krvinek. Ve vzácných případech může hustotu krve zvýšit také těžká dehydratace nebo některá autoimunitní onemocnění, kdy imunitní systém produkuje přebytečné protilátky.

Kdy jít k lékaři

  • Máš-li najednou rozmazané vidění nebo krvácíš z nosu bez jasného důvodu — tohle neodkládej ani na druhý den
  • Cítíš-li náhlou zmatenost, poruchu řeči nebo slabost na jedné straně těla — okamžitě volej záchranku
  • Trpíš-li silnými bolestmi hlavy spolu s poruchou vidění — jdi rovnou na pohotovost
  • Máš-li diagnostikované onemocnění kostní dřeně nebo krve a najednou se tvé příznaky výrazně zhorší
  • Jakékoli náhlé neurologické potíže (brnění, slabost, porucha vědomí) jsou důvodem k okamžité pomoci

Léčba

Léčba se odvíjí od toho, co hyperviskózní syndrom způsobuje. V akutním stavu, kdy je situace naléhavá, lékaři nejčastěji sahají po plazmaferéze — to je proces, při kterém se krev odvede z těla, „přefiltruje" a zbavuje přebytečných bílkovin nebo jiných látek, a pak se vrátí zpět. Je to podobné, jako kdybyste čistili ucpaný filtr v akváriu. Tímto způsobem se hustota krve rychle sníží a příznaky ustoupí. Dlouhodobě je pak klíčové léčit základní onemocnění — například chemoterapií nebo cílenou biologickou léčbou u nádorů kostní dřeně. Bez řešení příčiny by se totiž problém vracel. Vše probíhá v nemocnici pod dohledem specialistů na krevní nemoci (hematologů).

Prevence

  • Pravidelné kontroly u hematologa (specialisty na krevní nemoci), pokud víš, že trpíš onemocněním kostní dřeně — záchyt problému v počátku dává mnohem lepší výsledky léčby
  • Dostatečný příjem tekutin každý den — dehydratace krev zahušťuje a zhoršuje průtok, i když sama o sobě syndrom nezpůsobí
  • Nepodceňuj únavu, bolesti hlavy nebo změny vidění — hlaste je lékaři včas, protože včasný zásah předchází závažným komplikacím
  • Dodržuj doporučenou léčbu základního onemocnění — přerušení terapie zvyšuje riziko návratu příznaků

Časté otázky

Je hyperviskózní syndrom sám o sobě rakovinou?

Ne, hyperviskózní syndrom sám o sobě není nádorovým onemocněním — je to komplikace, která vzniká jako důsledek jiné nemoci, nejčastěji právě nádoru kostní dřeně. Jde o příznak, nikoli o samostatnou diagnózu. Proto je klíčové najít a léčit příčinu, ne jen zmírňovat hustotu krve.

Může se plazmaferéza opakovat a je bolestivá?

Plazmaferéza se může opakovat tolikrát, kolikrát je to potřeba — v akutní fázi někdy i každý den. Samotný výkon je srovnatelný s darováním krve, takže výrazně bolestivý není, spíše je trochu únavný. Pacienti ho většinou dobře snáší a po výkonu pociťují zřetelnou úlevu od příznaků.

Může se hyperviskózní syndrom vrátit po léčbě?

Bohužel ano, pokud základní onemocnění není vyléčeno nebo se vrátí. Proto je pravidelné sledování u hematologa po léčbě naprosto zásadní. Dobrou zprávou je, že pokud se příznaky zachytí brzy, plazmaferéza znovu rychle pomůže a lékař může upravit léčbu základní nemoci.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D. | Disclaimer: Tento článek slouží pouze k edukačním účelům a není náhradou za konzultaci s lékařem. Pokud máš zdravotní potíže, vždy se poraď se zdravotnickým odborníkem.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.

Odborný recenzent: MUDr. Petr Podrazil, internista

Naposledy aktualizováno: 27.04.2026

Zdroje: WHO, PubMed, SÚKL, UpToDate

Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.