Povinné očkování v ČR — schéma

Co je to za lék

Očkování není klasický lék v tabletce nebo kapsli — je to biologický přípravek, který učí váš imunitní systém (obranný systém těla) rozpoznávat a ničit konkrétní zárodky nemocí dříve, než vás skutečně napadnou. Představte si to jako hasičské cvičení: imunitní systém dostane falešný poplach, natrénuje se, jak reagovat, a až přijde skutečný požár, ví přesně co dělat. Vakcíny mohou obsahovat oslabené nebo usmrcené části původců nemocí, nebo jen jejich charakteristické bílkoviny — v každém případě samy nemoc nevyvolají, ale tělo na ně zareaguje a vytvoří si ochrannou „paměť".

Na co se používá

• Záškrt (difterie) — těžká bakteriální infekce, která dokáže zablokovat dýchací cesty a poškodit srdce; dnes vzácná právě díky plošnému očkování.
• Tetanus (křeče čelistního svalu) — smrtelně nebezpečná nemoc způsobená bakteriemi ze znečištěných ran; očkování je jedinou spolehlivou ochranou.
• Černý kašel (pertuse) — záchvatovitý kašel, který může být pro kojence smrtelný; vakcína chrání dítě i jeho okolí.
• Haemophilus influenzae typ b (Hib) — bakterie způsobující zánět mozkových blan a zápal plic zejména u malých dětí.
• Dětská obrna (poliomyelitida) — virové onemocnění, které může způsobit trvalou ochrnutost; v ČR vymýcena díky očkování.
• Virová hepatitida B — zánět jater způsobený virem, který může přejít do chronické formy a vést k cirhóze nebo rakovině jater.
• Spalničky, příušnice, zarděnky — vysoce nakažlivé virové nemoci, z nichž každá může mít závažné komplikace včetně zánětu mozku nebo trvalé hluchoty.
• Pneumokokové infekce — zápal plic a zánět mozkových blan způsobené bakterií Streptococcus pneumoniae, zejména nebezpečné pro kojence a seniory.
• Meningokokové infekce — bakteriální zánět mozkových blan, který může být smrtelný během hodin; proto je součástí povinného schématu.

Jak se užívá

Povinné očkování v ČR probíhá podle pevně stanoveného schématu, které určuje, kdy a které vakcíny dítě dostane. Většina základního očkování začíná v 9. týdnu života a pokračuje ve vlnách — část vakcín se podává opakovaně (říkáme tomu přeočkování nebo booster), aby ochrana vydržela dlouhodobě. Vakcíny podává výhradně lékař injekcí nebo v případě obrny ústně. Termíny očkování sleduje a hlídá praktický lékař pro děti a dorost — nemusíte si pamatovat každé datum sami, lékař vás vždy pozve. U dospělých se přeočkování proti tetanu a záškrtu doporučuje každých 10–15 let.

Vždy postupujte podle příbalového letáku nebo doporučení lékaře a lékárníka.

Nežádoucí účinky

• Bolest, zarudnutí nebo otok v místě vpichu — zažije to přibližně každé druhé dítě; je to normální reakce těla na trénink imunity a odezní sama do 2–3 dnů.
• Mírná horečka a podrážděnost — velmi časté, zejména po kombinovaných vakcínách; tělo „pracuje" a to mu chvíli trvá. Při teplotě nad 38,5 °C se poraďte s lékařem.
• Únava a ospalost — dítě může být klidnější nebo naopak neklidnější než obvykle po dobu jednoho až dvou dnů.
• Alergická reakce (anafylaxe) — velmi vzácná, odhadem u jednoho ze sta tisíc očkovaných; proto zůstáváte po očkování 15–30 minut v čekárně pod dohledem.
• Febrilní křeče — vzácně u dětí náchylných k nim při rychlém vzestupu teploty; většinou odeznějí samy, ale vždy volejte lékaře.

Nejdůležitější interakce

• Imunosupresiva (léky tlumící imunitu) — například léky po transplantaci nebo při léčbě autoimunitních chorob mohou snížit účinnost vakcíny; lékař musí načasování individuálně upravit.
• Živé vakcíny navzájem — dvě živé vakcíny (například MMR a plané neštovice) se buď podávají ve stejný den, nebo je nutné dodržet minimálně čtyřtýdenní odstup, jinak si mohou vzájemně snižovat účinnost.
• Akutní horečnaté onemocnění — není to interakce v klasickém slova smyslu, ale platí zásada: při horečce nad 38 °C se očkování odkládá, dokud dítě neozdraví.

Časté otázky o povinném očkování v ČR