Akutní stresová reakce

Co je akutní stresová reakce

Představ si, že tvůj mozek má v sobě nouzový alarm. Když zažiješ něco opravdu otřesného — nehodu, náhlou zprávu o smrti blízkého, přepadení nebo jiný silný šok — tento alarm se spustí naplno. Akutní stresová reakce je přirozená, ale velmi intenzivní odpověď těla i mysli na náhlou traumatickou událost, která tě zcela přesáhne. Jde o krátkodobý stav, který trvá od několika hodin do přibližně čtyř týdnů — pak buď ustoupí sám, nebo se s pomocí odborníka zpracuje.

Příznaky

Otupělost a odpojení od reality — máš pocit, jako bys sledoval svůj vlastní život zvenčí, jako ve snu nebo za sklem
Flashbacky (živé, vtíravé vzpomínky) — znovu a znovu ti v mysli přehrávají záběry z traumatické události, i když to nechceš
Silná úzkost — sevřený hrudník, neklid, pocit, že se stane něco hrozného, i když bezprostřední nebezpečí pominulo
Vyhýbání se připomínkám — nechceš mluvit o tom, co se stalo, vyhýbáš se místům nebo lidem spojeným s událostí
Poruchy spánku — nespíš, nebo tě pronásledují noční můry
Fyzické příznaky — třes, bušení srdce, pocení, nevolnost nebo bolesti hlavy bez jasné tělesné příčiny
Emoční výkyvy — střídáš pláč, zlost a ochromení, někdy se necítíš schopen cokoli cítit
Potíže se soustředěním — myšlenky se rozptylují, nejsi schopen dokončit jednoduchý úkol

Příčiny

Spouštěčem je vždy událost, která překračuje běžnou lidskou zkušenost — nehoda, násilný útok, znásilnění, náhlá smrt blízkého, přírodní katastrofa nebo svědectví vážného traumatu u jiné osoby. Každý člověk reaguje jinak: záleží na předchozích zkušenostech, osobnostním nastavení, míře sociální podpory i genetice. To, že tě daná situace silně zasáhne, neznamená, že jsi slabý — naopak, jde o normální reakci na abnormální situaci. Vyšší riziko mají lidé, kteří v minulosti prožili jiné trauma, trpí úzkostnou poruchou nebo depresí, nebo jsou v době události fyzicky vyčerpaní.

Kdy jít k lékaři

Příznaky jsou tak silné, že nedokážeš fungovat v práci ani doma a trvá to déle než dva nebo tři dny
Máš myšlenky na sebepoškození nebo na to, že nechceš žít — to je signál jednat okamžitě
Nevíš, kde jsi nebo co se děje — trvající zmatenost či odpojení od reality vyžaduje odborné vyšetření
Používáš alkohol nebo jiné látky, abys to přežil — to sice krátkodobě otupí bolest, ale dlouhodobě situaci zhoršuje
Příznaky po čtyřech týdnech neustupují nebo se zhoršují — mohlo by se jednat o posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD), která vyžaduje intenzivnější péči

Léčba

Dobrá zpráva je, že akutní stresová reakce se při správné podpoře velmi dobře zvládá. Základem je psychologická první pomoc — být s někým, komu důvěřuješ, mluvit (pokud na to máš), cítit se v bezpečí. Odborná pomoc zahrnuje krizovou intervenci (rozhovor se specialistou v čerstvém období po traumatu) a pokud je třeba, krátkou psychoterapii — nejúčinnější je kognitivně-behaviorální terapie (přístup, který pracuje s tím, jak traumatická událost ovlivnila tvoje myšlení a chování). Léky — zejména prostředky proti úzkosti nebo na podporu spánku — lékař případně nasadí krátkodobě a vždy individuálně posoudí, zda jsou potřeba. Nejdůležitější je nepůsobit sám proti sobě tím, že bys situaci potlačoval a tvářil se, že se nic nestalo.

Prevence

Buduj pevné vztahy předem — lidé s dobrým sociálním zázemím se z traumatu zotavují rychleji, protože mají na koho se obrátit
Nauč se základy zvládání stresu — techniky jako pomalé dýchání nebo mindfulness (vědomá přítomnost) pomáhají nervovému systému rychleji se uklidnit
Vyhledej pomoc brzy — čím dřív po traumatu promluvíš s odborníkem, tím menší je šance, že se problém prohloubí
Vyhýbej se alkoholu a stimulantům po traumatu — zdá se, že pomáhají, ale narušují přirozené zpracování zážitku mozkem

Časté otázky o akutní stresové reakci

Je normální, že po šoku nic necítím — jsem jako zmrtvělý?

Ano, emoční otupělost je jedním z nejčastějších projevů akutní stresové reakce. Mozek takto brání sám sebe před přetížením — dočasně ztlumí prožívání, aby ses nezhroutil. Pocit "nic necítím" neznamená, že jsi chladný nebo že se tě to nedotklo — naopak, je to důkaz, že situace byla opravdu silná.

Jak poznám, že se z akutní stresové reakce vyvíjí PTSD?

Pokud příznaky — flashbacky, noční můry, vyhýbání se, přetrvávající úzkost — neustupují ani po čtyřech týdnech od události, mluví se o možné posttraumatické stresové poruše (PTSD). To je stav, který vyžaduje cílenou psychoterapii, a rozhodně není ostudou — jde o rozpoznatelné a léčitelné onemocnění. Navštiv praktického lékaře nebo psychiatra, kteří tě nasměrují na správnou péči.

Může akutní stresová reakce postihnout i záchranáře nebo lékaře, kteří jsou "zvyklí"?

Naprosto ano — žádné povolání ani zkušenost neudělá člověka imunním vůči traumatu. Záchranáři, hasiči nebo lékaři jsou dokonce skupinou s vyšším rizikem, protože se s traumatickými situacemi setkávají opakovaně a mnohdy nemají prostor je zpracovat. Pokud patříš k těmto profesím a cítíš, že tě něco zvlášť silně zasáhlo, je vyhledání pomoci projevem profesionality, ne slabosti.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D. | Disclaimer: Tento článek je pouze informativního charakteru a nenahrazuje konzultaci s lékařem. Pokud máš podezření na akutní stresovou reakci nebo PTSD, kontaktuj svého praktického lékaře, psychiatra nebo psychologa.