Chemoterapeutická kardiotoxicita (antracykliny — kardiomyopatie)

Co je chemoterapeutická kardiotoxicita způsobená antracykliny

Antracykliny jsou velmi účinná chemoterapeutická léčiva — používají se například při léčbě rakoviny prsu, leukémie nebo lymfomů — a dělají skvělou práci v boji s nádorem. Jenže mají jednu nepříjemnou vlastnost: mohou poškozovat srdeční sval. Představ si srdce jako výkonný motor auta — antracykliny jsou jako palivo, které motor sice nastartuje naplno, ale zároveň pomalu opotřebovává jeho součástky. Výsledkem může být kardiomyopatie, tedy stav kdy se srdeční sval oslabí a srdce přestane pumpovat krev tak efektivně jak by mělo.

Příznaky

• Dušnost při běžné námaze — třeba při chůzi do schodů nebo rychlé chůzi, kdy dříve nebyl žádný problém
• Únava a slabost, které nejdou svalit jen na chemoterapii — pocit, že tělo prostě nestíhá
• Otoky kotníků a nohou — tekutina se hromadí v těle, protože srdce nestačí krev dostatečně přečerpávat
• Bušení srdce nebo nepravidelný srdeční rytmus — srdce „přeskakuje" nebo bije příliš rychle
• Dušnost vleže — nutnost spát na více polštářích, protože vleže se dýchá hůř
• Závratě nebo pocit na omdlení při vstávání

Příčiny

Antracykliny (léky jako doxorubicin nebo epirubicin) poškozují srdeční buňky tím, že v nich vyvolávají oxidační stres — zjednodušeně řečeno, způsobují v buňkách jakési „rezavění" na buněčné úrovni, které buňky ničí. Srdeční sval má bohužel omezenou schopnost se regenerovat, takže poškození se může časem hromadit. Riziko roste s celkovou kumulativní dávkou léku, tedy čím více dávek pacient celkem dostane. Dalšími rizikovými faktory jsou: vyšší věk, předchozí onemocnění srdce, vysoký krevní tlak, ozařování oblasti hrudníku nebo kombinace více kardiotoxických léků najednou. Důležité je vědět, že poškození se může projevit i roky po skončení léčby — proto se mluví o tzv. pozdní kardiotoxicitě.

Kdy jít k lékaři

• Ihned na pohotovost: náhlá silná dušnost, bolest na hrudi nebo pocit na omdlení — to jsou příznaky, které nelze přehlédnout
• Co nejdříve k lékaři: nové otoky nohou nebo kotníků, které se objevily v průběhu nebo po chemoterapii
• Bez odkladu, pokud se dušnost zhoršuje při stále menší námaze nebo tě budí ze spánku
• Pokud si všimneš nepravidelného nebo příliš rychlého tepu, který trvá déle než pár minut
• Vždy informuj svého onkologa i kardiologa, pokud se cítíš hůř — i když si nejsi jistý, zda to souvisí se srdcem

Léčba

Dobrá zpráva je, že když se problém zachytí včas, je léčba velmi efektivní. Kardiolog nasadí léky, které srdci pomáhají pracovat lépe a chrání ho před dalším poškozením — nejčastěji jde o léky snižující zátěž srdce, jako jsou inhibitory ACE (léky rozšiřující cévy a snižující krevní tlak) nebo betablokátory (léky zpomalující srdeční frekvenci a snižující nároky na srdce). V některých případech pomáhá také lék dexrazoxan, který působí jako „ochranný štít" srdce a může být podáván souběžně s chemoterapií. Onkolog pak společně s kardiologem zvažuje, zda upravit dávkování nebo způsob podávání antracyklinů. Cílem je vždy najít rovnováhu — pokračovat v léčbě rakoviny a zároveň ochránit srdce.

Prevence

• Pravidelné kardiologické kontroly před léčbou i v jejím průběhu — pomocí echokardiografie (ultrazvuku srdce) lékaři sledují, jak srdce pracuje, a mohou zasáhnout dříve než se problém prohloubí
• Informuj svého lékaře o veškerých srdečních onemocněních v minulosti — i zdánlivě nevýznamná diagnóza může změnit plán léčby
• Nekuřte a udržujte krevní tlak pod kontrolou — tím snižujete základní zátěž srdce ještě před tím, než chemoterapie začne
• Přiměřená pohybová aktivita podle doporučení lékaře — pohyb posiluje srdeční sval a zlepšuje jeho odolnost
• Dodržujte všechna doporučená vyšetření i po skončení léčby — pozdní kardiotoxicita se může projevit roky po chemoterapii

Časté otázky o chemoterapeutické kardiotoxicitě způsobené antracykliny