Projdu text a opravím nalezené chyby. Chyby nalezené: 1. "jako potravinářská folie kolem maso" → "kolem masa" 2. "způsobí v ní zánět a postupně ji ztuhne" → "způsobí v ní zánět a postupně ji ztuhne" → správně "způsobí v ní zánět a postupně ji ztuhí" 3. "které při tomto onemocnění nadměrně hromadí" → "nadměrně hromadí" → chybí se: "které při tomto onemocnění nadměrně se hromadí" — vlastně správnější je "které se při tomto onemocnění nadměrně hromadí" 4. "se dotýká jinak" → správně "se na dotek liší" nebo "na dotyk připomíná" — původní text říká "vypadá nebo se dotýká jinak" — kostrbaté, opravím na "vypadá nebo se na dotek liší"

Difuzní fasciitida s eozinofilií

Co je difuzní fasciitida s eozinofilií

Difuzní fasciitida s eozinofilií — odborně Shulmanův syndrom podle lékaře, který ji poprvé popsal — je vzácné zánětlivé onemocnění pojivové tkáně. Konkrétně postihuje fascii, což je pevná vrstva vaziva obalující svaly, trochu jako potravinářská folie kolem masa. Imunitní systém z dosud ne zcela objasněných důvodů zaútočí na tuto vrstvu, způsobí v ní zánět a postupně ji ztuhí — kůže a podkoží pak na dotyk připomínají kůru pomeranče a pohyb v kloubech se stále více ztěžuje. Součástí zánětu je zvýšené množství eozinofilů, což jsou specifické bílé krvinky, které se při tomto onemocnění nadměrně hromadí v postižené tkáni a v krvi.

Příznaky

  • Ztuhlost a napětí kůže na předloktích, lýtkách, stehnech nebo trupu — kůže se zdá pevnější, hůře se zvedá do řasy a na pohled připomíná povrch pomerančové kůže
  • Bolest a citlivost postižených oblastí při pohybu i dotyku
  • Postupné omezení pohyblivosti v kloubech — ruce nejde plně sevřít v pěst, lokty nebo kolena nejde zcela narovnat
  • Únava, která neprojde ani po odpočinku
  • Mírné otoky postižených končetin, zejména po námaze
  • Svědění kůže v místech zánětu
  • Vzácněji může dojít ke snížení počtu červených krvinek (chudokrevnost) nebo krevních destiček (buňky potřebné ke srážení krve)

Příčiny

Přesná příčina Shulmanova syndromu zatím není plně objasněna, proto ho řadíme mezi autoimunitní onemocnění — tedy taková, při kterých imunitní systém omylem zaútočí na vlastní tkáně těla, jako by je považoval za cizí vetřelce. U části pacientů se choroba rozvine krátce po velmi intenzivní fyzické námaze nebo po výraznějším tělesném nebo psychickém stresu. Vzácně bývá spojena s některými léky nebo jinými chorobami — například s určitými krevními poruchami. V rodině se tato nemoc obvykle nevyskytuje opakovaně, takže genetické riziko je nízké. Nejčastěji postihuje dospělé ve středním věku, muže i ženy přibližně stejně.

Kdy jít k lékaři

  • Pokud si všimneš, že kůže na pažích nebo nohou náhle ztuhla a vypadá nebo se na dotek liší oproti dřívějšku — neodkládej návštěvu, protože čím dříve se léčba zahájí, tím lepší jsou výsledky
  • Pokud tě omezuje pohyb v kloubech, které byly dříve zcela volné, a obtíže se zhoršují v průběhu týdnů
  • Pokud tě provází výrazná únava bez jasného důvodu spolu s kožními změnami
  • Pokud ti krevní test ukáže zvýšené eozinofily a ty nevíš proč — jdi ke specialistovi na revmatologii nebo imunologii
  • Pokud máš pocit, že se ti neúměrně hůře hýbe ruka nebo noha po náročnějším sportovním výkonu

Léčba

Dobrá zpráva je, že na Shulmanův syndrom existuje účinná léčba a většina pacientů se výrazně zlepší. Základem jsou kortikosteroidy, tedy protizánětlivé léky odvozené od přirozených hormonů, které zánět ve fascii rychle zkrotí. Lékař dávku postupně snižuje tak, jak se stav zlepšuje. Pokud samotné kortikosteroidy nestačí nebo je potřeba jejich dávku snížit kvůli nežádoucím účinkům, přidávají se léky tlumící imunitní systém — například hydroxychlorochin nebo metotrexát, které imunitní systém trochu „utiší", aniž by ho zcela vypnuly. Fyzioterapie je naprosto zásadní součástí léčby — pravidelná cvičení pomáhají udržet pohyblivost kloubů a zabrání zbytečnému tuhnutí. Léčba bývá dlouhodobá, někdy v řádu let, ale s trpělivostí a pravidelnou kontrolou u revmatologa je prognóza příznivá.

Prevence

  • Vyhýbej se extrémní fyzické námaze bez postupného tréninku — přetížení svalů a fascie může u predisponovaných lidí spustit zánět
  • Při jakékoli neobvyklé změně kůže nebo pohyblivosti vyhledej lékaře brzy — časná diagnóza výrazně zkracuje dobu léčby
  • Pravidelně cvič, ale přiměřeně — pohyb udržuje fascii pružnou a zdravou
  • Informuj svého lékaře o všech lécích, které užíváš, protože vzácně mohou být spouštěčem

Časté otázky o difuzní fasciitidě s eozinofilií

Může Shulmanův syndrom přejít sám od sebe bez léčby?

U části pacientů se příznaky časem zmírní, ale bez léčby hrozí trvalé ztuhnutí fascie a trvalé omezení pohyblivosti kloubů. Léčba kortikosteroidy výrazně urychluje ústup zánětu a snižuje riziko těchto trvalých následků. Rozhodně tedy doporučuji neodkládat návštěvu lékaře a léčbu nezanedbávat.

Může Shulmanův syndrom přejít do sklerodermie nebo jiné vážné nemoci?

Shulmanův syndrom se od sklerodermie — tuhnutí kůže způsobené jiným autoimunitním procesem — liší tím, že postihuje hlavně hlubší vrstvu fascie, nikoli samotnou kůži, a zpravidla nezasahuje vnitřní orgány jako srdce nebo plíce. Přechod do sklerodermie je vzácný. Přesto je důležité být pod pravidelným lékařským dohledem, aby byl případný vývoj onemocnění včas zachycen.

Jak dlouho trvá léčba a kdy se vrátím do normálního života?

Léčba trvá obvykle jeden až tři roky, přičemž první zlepšení bývá patrné již po několika týdnech od zahájení kortikosteroidů. Většina pacientů se postupně vrátí k běžným denním aktivitám, i když fyzioterapie a pohyb zůstávají dlouhodobě důležité. Klíčem k rychlému návratu do normálu je pravidelná kontrola u revmatologa a poctivá rehabilitace.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.

Odborný recenzent: MUDr. Petr Podrazil, internista

Naposledy aktualizováno: 16.05.2026

Zdroje: WHO, PubMed, SÚKL, UpToDate

Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.