Dysthymie

Co je Dysthymie

Dysthymie — dnes odborně označovaná jako perzistentní depresivní porucha — je dlouhodobá, mírná forma deprese, která trvá nejméně dva roky. Není to smutek, který přijde po těžkém období a pak odezní. Spíš si představ, že se na tebe posadil šedivý mrak a prostě se nestěhuje — nejsi „na dně" jako při těžké depresi, ale zároveň se opravdu dobře necítíš skoro nikdy. Mozek při dysthymii pracuje v režimu chronického citového vyčerpání, protože jsou dlouhodobě narušeny přenosy chemických látek — především serotoninu a dopaminu — které ovlivňují náladu, energii a radost ze života.

Příznaky

• Trvalá skleslá nálada — většinu dní se cítíš unavený a bez chuti do čehokoli, i když nemáš konkrétní důvod
• Snížené sebevědomí — máš pocit, že nestačíš, že ostatní to zvládají lépe, a pochybuješ o sobě i v běžných situacích
• Ztráta energie — i jednoduché věci jako nákup nebo telefonát tě stojí nepřiměřeně mnoho sil
• Potíže se soustředěním — myšlenky se rozplývají, nedokážeš se pořádně soustředit na práci ani na četbu
• Pesimismus a pocit beznaděje — budoucnost ti přijde šedivá, jako by se věci nikdy nezlepšily
• Poruchy spánku — buď spíš příliš mnoho a stejně vstáváš bez odpočinku, nebo naopak nemůžeš usnout
• Změny chuti k jídlu — přejídáš se nebo naopak jídlo přestává zajímat
• Sociální stažení — vyhýbáš se lidem, i těm blízkým, protože na kontakt prostě nemáš

Příčiny

Dysthymie nevznikne z jednoho důvodu — jde vždy o kombinaci více faktorů. Genetická náchylnost hraje roli: pokud se v rodině deprese vyskytuje, riziko je vyšší. Důležitou roli mají také dlouhodobý stres, traumatické zážitky z dětství nebo dospělosti a chronické (dlouhotrvající) tělesné nemoci. Svůj díl odpovědnosti nesou i biologické faktory — konkrétně nerovnováha neurotransmiterů (přenašečů nervových signálů) v mozku. Osamělost, nedostatek podpůrných vztahů nebo náročné životní okolnosti, jako jsou finanční problémy či dlouhodobý tlak v práci, mohou vznik dysthymie výrazně urychlovat.

Kdy jít k lékaři

• Skleslá nálada nebo pocit beznaděje trvají déle než dva týdny a nepomáhá odpočinek ani volný čas
• Přestáváš zvládat práci, školu nebo každodenní povinnosti, protože ti prostě chybí energie a motivace
• Vztahy s blízkými se zhoršují a ty sám nevíš proč — cítíš se odtažitě nebo podrážděně bez zjevné příčiny
• Objevují se myšlenky na to, že by bylo lepší tu nebýt, nebo jakékoli myšlenky na sebepoškození — to je signál k okamžité návštěvě lékaře nebo krizové linky
• Máš pocit, že „takový jsi byl vždy" a nikdy ses vlastně necítil dobře — to není pravda a zaslouží si řešení

Léčba

Dobrá zpráva je, že dysthymie se léčí a léčba opravdu funguje — jen vyžaduje trpělivost, protože výsledky přicházejí postupně. Základem jsou dvě cesty, které se nejčastěji kombinují. První je psychoterapie — zejména kognitivně-behaviorální terapie (metoda, při níž se učíš rozpoznávat a měnit negativní způsoby myšlení) nebo interpersonální terapie zaměřená na vztahy. Druhá cesta jsou antidepresiva (léky upravující rovnováhu chemických látek v mozku), o jejichž případném nasazení rozhoduje lékař nebo psychiatr. Protože dysthymie trvá roky, léčba bývá dlouhodobější — ale nemusí to být navždy. Pravidelný pohyb, dostatečný spánek a omezení alkoholu jsou přitom přirozenou součástí uzdravování.

Prevence

• Pečuj o pravidelný spánek — mozek se v noci doslova „čistí" a obnovuje chemickou rovnováhu, která ovlivňuje náladu
• Pohybuj se alespoň 30 minut denně — fyzická aktivita přirozeně zvyšuje hladinu serotoninu a endorfinů (látek dobré nálady)
• Udržuj sociální kontakty — i krátký rozhovor s přítelem snižuje pocity izolace, které dysthymii živí
• Mluv o svých pocitech včas — čím dříve pojmenuješ, že se necítíš dobře, tím snazší je problém řešit, než se zakope
• Omez alkohol a stimulanty — krátkodobě zlepšují náladu, ale dlouhodobě ji zhoršují a narušují spánek

Časté otázky o Dysthymii

Disclaimer: Tento článek je pouze informativní a není náhradou za konzultaci s lékařem. Pokud máš podezření na dysthymii nebo jakoukoli duševní poruchu, obrať se na svého praktického lékaře nebo psychiatra.