Bipolární afektivní porucha

Co je bipolární afektivní porucha

Bipolární afektivní porucha je onemocnění mozku, při kterém se nálada člověka střídá mezi dvěma krajními stavy — hlubokou depresí a stavem zvaným mánie (přehnaná euforie, pocit neomezené energie a nepotřeby spánku). Představ si to jako výtah, který nejezdí jen do přízemí a prvního patra, ale padá do hlubokého sklepa nebo naopak vyjíždí daleko nad střechu budovy — a člověk tuto jízdu sám neovládá. Příčinou jsou změny v rovnováze chemických látek v mozku (neurotransmiterů jako serotonin nebo dopamin), které řídí naši náladu, energii a myšlení.

Příznaky

• Depresivní fáze — smutek a prázdnota: hluboký smutek, pocit beznaději, ztráta zájmu o věci, které dříve bavily, únava i po celém dni v posteli
• Depresivní fáze — tělo protestuje: poruchy spánku (nespavost nebo naopak spánek 12 a více hodin), změny chuti k jídlu, potíže se soustředěním a pomalé myšlení
• Manická fáze — přebytečná energie: pocit, že nepotřebuješ spát, neuvěřitelná euforie nebo podrážděnost, myšlenky se honí jedna za druhou tak rychle, že nestíháš mluvit
• Manická fáze — riskantní chování: impulzivní rozhodnutí (utrácení peněz, riskantní sexuální chování, nereálné obchodní plány), pocit vlastní výjimečnosti nebo zvláštního poslání
• Smíšené stavy: někdy se deprese a mánie prolínají — člověk je zároveň vyčerpaný i vnitřně rozrušený, což je velmi nepříjemný a nebezpečný stav
• Myšlenky na sebevraždu: zejména v depresivní fázi nebo ve smíšeném stavu — na tyto myšlenky nikdy nereaguj tím, že je přejdeš

Příčiny

Bipolární porucha vzniká kombinací více faktorů — není to slabost charakteru ani špatná výchova. Největší roli hraje genetika: pokud má někdo v rodině tuto diagnózu, riziko je vyšší, podobně jako se dědí třeba cukrovka. Dále se uplatňují biologické rozdíly ve stavbě a fungování mozku. Silný stres, trauma (zejména v dětství), nedostatek spánku nebo užívání drog (zejména stimulantů a konopí) mohou spustit první epizodu u člověka, který k nemoci geneticky inklinuje. Bipolární poruchu mají přibližně 2–3 % populace — nejde tedy o vzácnost.

Kdy jít k lékaři

• Pokud se u tebe nebo u blízkého objeví myšlenky na sebevraždu nebo sebepoškozování — to je okamžitý důvod k návštěvě lékaře nebo psychiatrické pohotovosti
• Pokud někdo několik dní nespí, mluví velmi rychle, chová se neobvykle riskantně a nezdá se mu, že je s ním něco špatně — to jsou známky mánie, která vyžaduje rychlou pomoc
• Pokud deprese trvá více než dva týdny a výrazně zasahuje do práce, vztahů nebo péče o sebe
• Pokud se léčíš na depresi a antidepresiva nefungují nebo se po nich najednou cítíš přehnaně dobře a plný energie — to může být signál bipolární poruchy, ne obyčejné deprese

Léčba

Bipolární porucha se velmi dobře léčí — a to je zpráva, která dává naději. Základem jsou léky zvané stabilizátory nálady (například lithium nebo některá antiepileptika), které mozku pomáhají udržet rovnováhu a předcházet dalším epizodám. Tyto léky se většinou užívají dlouhodobě, podobně jako diabetik užívá inzulín. Vedle léků hraje zásadní roli psychoterapie (zejména kognitivně-behaviorální terapie a psychoedukace — tedy naučit se rozpoznat vlastní varovné signály). Hospitalizace bývá nutná při těžké mánii nebo při ohrožení života. Klíčové je, aby léčbu vedl psychiatr, který dobře zná diagnózu a přizpůsobí ji konkrétnímu člověku.

Prevence

• Pravidelný spánek: narušený spánkový rytmus je jedním z nejčastějších spouštěčů nové epizody — chodit spát a vstávat ve stejnou dobu opravdu pomáhá
• Užívání léků bez přerušení: lidé s bipolární poruchou někdy přestanou brát léky v manické fázi, protože se cítí skvěle — to je právě nejnebezpečnější okamžik
• Sledování vlastní nálady: vedení jednoduchého deníku nálad (nebo aplikace v telefonu) pomáhá odhalit varovné signály dříve, než se epizoda plně rozjede
• Omezení alkoholu a drog: tyto látky destabilizují náladu a snižují účinnost léků
• Podpora blízkých: rodina a přátelé, kteří rozumí nemoci, jsou jedním z nejsilnějších ochranných faktorů — neboj se jim vysvětlit, o co jde

Časté otázky o bipolární afektivní poruše

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.
Disclaimer: Tento text má pouze informativní charakter a nenahrazuje profesionální zdravotnické poradenství. V případě zdravotních potíží se vždy obraťte na kvalifikovaného lékaře.