Migréna

Co je migréna

Migréna není jen „silná bolest hlavy" — je to neurologické onemocnění (tedy porucha funkce mozku a nervů), při kterém mozek na určité podněty reaguje přehnaně intenzivně. Představ si to jako elektrickou bouři uvnitř hlavy: v mozku dochází k vlně změněné aktivity nervových buněk, která spouští bolest, nevolnost i přecitlivělost na světlo a zvuky. Tato bouře je skutečná, měřitelná a rozhodně si ji pacient nevymýšlí — proto si zaslouží odpovídající péči.

Příznaky

• Pulzující bolest na jedné straně hlavy — jako by někdo zevnitř tlukal kladivem do spánku nebo oka, bolest se zhoršuje při pohybu
• Nevolnost a zvracení — žaludek se bouří i přesto, že jsi nic špatného nejedl
• Přecitlivělost na světlo (fotofóbie) — i tlumené světlo v místnosti bolí a nutí tě zavřít závěsy a ulehnout
• Přecitlivělost na zvuky (fonofóbie) — běžné zvuky jako tikání hodin nebo rozhovor v sousední místnosti jsou nesnesitelné
• Aura — asi třetina pacientů před samotnou bolestí vidí blikající světla, cik-cak linie nebo dočasně ztrácí část zorného pole; může se přidat brnění v ruce nebo tváři; trvá obvykle 20–60 minut
• Únava a „migrenózní kocovina" — po odeznění záchvatu se mnoho lidí cítí vyčerpaně a otupěle i celý den poté

Příčiny

Migréna má genetický základ — pokud trpí jeden z rodičů, pravděpodobnost, že ji dostaneš také, je výrazně vyšší. Samotné záchvaty ale spouštějí konkrétní spouštěče (tzv. triggery): vynechání jídla nebo spánku, hormonální výkyvy u žen (zejména kolem menstruace), stres a pak paradoxně i uvolnění po něm, alkohol (hlavně červené víno), silné vůně, změna počasí nebo přechod časových pásem. Mozek člověka s migrénou je zkrátka citlivější na změny — jako přepnutý alarm, který spustí i menší závan větru.

Kdy jít k lékaři

• Bolest hlavy přišla náhle a je to nejsilnější bolest, jakou jsi kdy zažil — takzvaná „hromová bolest" může být příznakem krvácení do mozku a vyžaduje okamžitou pomoc
• Aura (blikání, výpadek vidění, brnění) trvá déle než hodinu nebo se poprvé objevila po čtyřicátém roce života
• Záchvaty se opakují více než čtyřikrát měsíčně nebo trvají déle než 72 hodin
• Přidruží se horečka, ztuhlost šíje, zmatenost nebo ztráta rovnováhy — to nikdy neodkládej
• Běžné léky proti bolesti přestaly fungovat nebo je bereš více než deset dní v měsíci — hrozí tzv. lékový přebytkový syndrom, kdy přílišné užívání léků paradoxně bolesti zhoršuje

Léčba

Léčba migrény má dvě roviny. První je úlevová — tedy zastavit záchvat, který právě probíhá. K tomu slouží běžné léky proti bolesti, ale také skupina léků zvaných triptany, které cíleně zužují rozšířené cévy v mozku a blokují bolestivé signály. Čím dřív je vezmeš na začátku záchvatu, tím lépe fungují. Druhá rovina je preventivní — pokud máš záchvaty časté nebo velmi silné, lékař ti může navrhnout pravidelnou preventivní léčbu, která snižuje citlivost mozku a záchvatům předchází. V posledních letech přibyly i moderní biologické léky (tzv. CGRP antagonisté), které jsou přímo navržené pro migrény a fungují u mnoha pacientů, jimž jiná léčba nepomáhala. Vždy je ale klíčové probrat plán léčby s lékařem — ideálně s neurologem.

Prevence

• Veď si deník záchvatů — zapiš, co jsi jedl, jak spal a co se dělo před záchvatem; za pár týdnů uvidíš vzory a odhalíš své osobní spouštěče
• Choď spát a vstávej ve stejnou dobu — mozek miluje pravidelnost a výkyvy spánku patří mezi nejčastější spouštěče
• Nepřeskakuj jídla — pokles hladiny cukru v krvi je spolehlivý spouštěč; malá svačina může záchvatu předejít
• Pohybuj se pravidelně, ale ne příliš intenzivně najednou — mírná aerobní aktivita (svižná chůze, plavání) prokazatelně snižuje frekvenci záchvatů
• Nauč se zvládat stres — relaxační techniky, dechová cvičení nebo meditace nejsou jen módní trendy; u migrény mají skutečný vědecky doložený efekt

Časté otázky o migréně