Pseudodna (chondrokalcinóza)

Co je pseudodna (chondrokalcinóza)

Představ si, že se ti v kloubu začnou ukládat drobné krystalky — podobně jako když se vodní kámen usazuje v konvici. Přesně tohle se děje při pseudodně: v kloubní chrupavce se hromadí krystaly pyrofosforečnanu vápenatého (zkráceně CPPD), což jsou malé ostré částečky, které dráždí okolní tkáně a způsobují prudký zánět. Výsledkem je bolest, která se na první pohled velmi podobá klasické dně — odtud název „pseudodna", tedy falešná dna — ale příčina je úplně jiná.

Příznaky

Náhlá, prudká bolest v kloubu — nejčastěji v koleni, zápěstí nebo kotníku, která přichází zdánlivě bez varování a může být velmi intenzivní
Otok a zarudnutí postiženého kloubu — kloub může být teplý na dotek a viditelně oteklý, jako by byl nafouklý zevnitř
Ztuhlost a omezená pohyblivost — ráno nebo po delším klidu se kloub hýbe ztěžka, pacient má pocit, že ho „zablokuje"
Záchvatovité ataky — záněty přicházejí v epizodách, mezi nimiž se kloub může cítit téměř normálně, ale záchvaty se opakují
U chronické formy — trvalá mírná bolest a postupné poškozování kloubu připomínající artrózu (opotřebení kloubní chrupavky)

Příčiny

Přesné důvody, proč se krystaly v chrupavce tvoří, lékaři dosud plně neznají. Víme ale, že klíčovou roli hraje věk — s přibývajícími lety se riziko výrazně zvyšuje a po sedmdesátce je chondrokalcinóza poměrně častá. Důležité jsou také metabolické poruchy, zejména nadbytek vápníku v krvi (hyperkalcémie), nedostatek hořčíku nebo hormonu štítné žlázy, případně nadměrná funkce příštítných tělísek (žlázek, které regulují vápník v těle). Záchvat může spustit i úraz, operace nebo jiné onemocnění — kloub je pak ve stresu a krystaly se uvolní do kloubní tekutiny, kde způsobí zánět. Ve vzácných případech existuje dědičná forma, která se projevuje již v mladším věku.

Kdy jít k lékaři

Kloub je náhle velmi bolestivý, oteklý a zarudlý — zvláště pokud se to stalo poprvé a nevíš proč
Bolest je tak silná, že nemůžeš normálně chodit nebo hýbat končetinou
Záchvat trvá déle než dva až tři dny a neulevuje ani klidový režim ani volně prodejné léky proti bolesti
Máš horečku nad 38 °C spolu s bolestivým kloubem — to může signalizovat infekci kloubu, která vyžaduje okamžitou péči
Záchvaty se opakují nebo se kloub mezi nimi nezotaví úplně tak jako dřív

Léčba

Dobrou zprávou je, že záchvat pseudodny se dá zvládnout a úleva přichází poměrně rychle. Lékař nejprve potvrdí diagnózu — obvykle odebere vzorek tekutiny z kloubu a pod mikroskopem v ní uvidí charakteristické krystaly. Základem léčby akutního záchvatu jsou protizánětlivé léky ze skupiny NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky, jako je ibuprofen), případně kolchicin (lék používaný i při klasické dně, který tlumí zánět způsobený krystaly) nebo kortikosteroidy (silnější protizánětlivé léky) — buď jako tablety, nebo jako injekce přímo do kloubu. Při chronické formě, kdy dochází k postupnému poškozování kloubu, se léčba zaměřuje na udržení pohyblivosti, fyzioterapii a v krajním případě i na ortopedický zákrok. Pokud se v krevních testech odhalí metabolická příčina, léčba té základní poruchy může výrazně snížit počet záchvatů.

Prevence

Nech si pravidelně kontrolovat krevní hodnoty vápníku, hořčíku a funkce štítné žlázy — odhalení a léčba metabolické poruchy v počátku může předejít dalším záchvatům
Vyhýbej se dehydrataci (nedostatečnému pitnému režimu) — dostatek tekutin pomáhá udržovat rovnováhu minerálů v těle
Chraň klouby před zbytečnými úrazy — trauma kloub oslabuje a může spustit záchvat
Udržuj přiměřenou tělesnou hmotnost — nadváha zbytečně přetěžuje kolenní a hlezenní klouby, kde pseudodna nejčastěji vzniká
Po záchvatu dokonči léčbu a sleduj se u lékaře — nedoléčená epizoda zvyšuje riziko chronického poškození kloubu

Časté otázky o pseudodně (chondrokalcinóze)

Je pseudodna to samé co dna? Jaký je mezi nimi rozdíl?

Pseudodna a dna vypadají podobně — oba stavy způsobují náhlou prudkou bolest kloubu — ale příčina je jiná. Při klasické dně se v kloubu ukládají krystaly kyseliny močové, zatímco při pseudodně jsou to krystaly pyrofosforečnanu vápenatého. Lékař je od sebe rozliší rozborem kloubní tekutiny nebo krevními testy, protože léčba a prevence se u obou stavů liší.

Může pseudodna postihnout i mladého člověka?

Typicky postihuje lidi po padesátce a riziko roste s věkem, ale výjimky existují. U mladších pacientů by lékaře mělo napadnout pátrat po dědičné formě nemoci nebo po metabolické poruše — například poruše funkce příštítných tělísek nebo nízkých hodnotách hořčíku. Pokud tě záchvat podobný pseudodně potkal před padesátkou, určitě stojí za to nechat si udělat podrobné krevní testy.

Záchvat pseudodny mi přešel sám od sebe — musím přesto navštívit lékaře?

I když záchvat odezní sám, návštěva lékaře má smysl — a to hned ze dvou důvodů. Za prvé, bez potvrzené diagnózy nevíš jistě, že šlo skutečně o pseudodnu a ne o jiný kloubní problém. Za druhé, lékař může krevními testy zjistit, zda za záchvatem nestojí léčitelná metabolická porucha, jejíž zvládnutí by mohlo snížit počet budoucích epizod.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.
Tento článek je pouze informativního charakteru a nenahrazuje profesionální lékařský pokyn. V případě jakýchkoli zdravotních potíží vždy konzultuj se svým lékař