Výšková nemoc (akutní horská nemoc)

Co je výšková nemoc (akutní horská nemoc)

Výšková nemoc je reakce těla na nedostatek kyslíku ve velkých nadmořských výškách — nejčastěji nad 2 500 metrů. Vzduch ve výšce obsahuje stejné procento kyslíku jako v nížině, ale atmosferický tlak je nižší, takže každý nádech přináší do plic méně kyslíkových molekul. Je to trochu jako snažit se dýchat přes hustší vrstvu látky — plíce pracují stejně, ale méně se jim daří. Tělo na to reaguje celou řadou nepříjemných příznaků, které znají horolezci, turisté i lyžaři ve vysokohorských střediscích.

Příznaky

• Bolest hlavy — tupá, pulzující bolest, která se zhoršuje v noci nebo při předklonu, a neustupuje ani po odpočinku
• Únava a slabost — pocit, jako by vás někdo naplnil olovem, i po krátkém výstupu
• Nevolnost nebo zvracení — žaludek se chová jako při mořské nemoci, bez zjevné příčiny
• Závratě — pocit nestability, jako byste stáli na houpající se lodi
• Poruchy spánku — probouzíte se dušní, spánek je mělký a nepokojný, někdy se dostavuje nepravidelné dýchání v noci (takzvané Cheyne-Stokesovo dýchání, kdy dýchání střídavě zpomaluje a zrychluje)
• Snížená chuť k jídlu — jídlo najednou přestává lákat, i když jste celý den fyzicky aktivní

Příčiny

Hlavní příčinou je příliš rychlý výstup do nadmořské výšky, na kterou tělo nestihne adaptovat. Pokud stoupáte rychle — třeba letadlem do horského střediska nebo intenzivním turistickým výstupem — mozek a ostatní orgány začnou strádat nedostatkem kyslíku dřív, než se tělo stihne přizpůsobit. Přizpůsobení (aklimatizace) trvá dny, ne hodiny. Riziko zvyšuje předchozí nemoc, dehydratace (nedostatek tekutin), fyzická námaha hned po příjezdu do výšky, ale také genetické předpoklady — někteří lidé jsou prostě citlivější než jiní, bez ohledu na věk nebo kondici.

Kdy jít k lékaři

• Příznaky se zhoršují i přesto, že jste přestali stoupat a odpočíváte — to je signál, že tělo nestačí kompenzovat
• Objeví se zmatenost, dezorientace nebo neobvyklé chování — může to znamenat rozvoj mozkového otoku (závažného hromadění tekutiny v mozku)
• Přichází dušnost v klidu, kašel s narůžovělým nebo zpěněným hlenem — tyto příznaky mohou signalizovat plicní otok (hromadění tekutiny v plicích), což je život ohrožující stav
• Neschopnost chodit přímočaře nebo koordinovat pohyby — okamžitě sestupit dolů a vyhledat pomoc
• Kdykoli máte pocit, že se s vámi nebo vaším spolucestujícím děje něco vážného — v horách je lepší reagovat dřív než později

Léčba

Nejúčinnější léčbou je sestup do nižší nadmořské výšky — i několik stovek metrů dolů dokáže udělat zázraky. Pokud sestup není okamžitě možný, pomůže absolutní klid, dostatečné pití a přenosné přetlakové vaky (speciální nafukovací vak, ve kterém se simuluje nižší nadmořská výška). Lékař může předepsat léky, které usnadňují aklimatizaci nebo zmírňují příznaky — například acetazolamid (lék podporující dýchání a odstraňování přebytečné tekutiny) nebo kortikoidy při závažnějších formách. Kyslík z láhve pomáhá jako dočasná úleva. Při plicním nebo mozkovém otoku je okamžitý sestup a lékařská péče absolutní nutností, ne volbou.

Prevence

• Stoupejte pomalu — nad 2 500 metry se doporučuje zvyšovat denní výšku spánku o maximálně 300–500 metrů, aby mělo tělo čas adaptovat se
• Dodržujte pravidlo „výš a níž" — přes den můžete vystoupat výše, ale na noc se vracejte do nižší výšky
• Pijte dostatečně — dehydratace příznaky výrazně zhoršuje, proto ve výšce pijte více než obvykle
• Vyhněte se alkoholu a sedativům (lékům na spaní) — oba potlačují dýchání, které tělo ve výšce potřebuje co nejefektivnější
• Preventivní léky po dohodě s lékařem — při plánovaném rychlém výstupu může lékař zvážit profylaktické (preventivní) podání acetazolamidu

Časté otázky o výškové nemoci