Vysokohorský plicní edém (HAPE)

Co je Vysokohorský plicní edém (HAPE)

Vysokohorský plicní edém — zkráceně HAPE z anglického High Altitude Pulmonary Edema — je život ohrožující stav, při kterém se do plic hromadí tekutina. Představ si plíce jako houbu: za normálních okolností jsou vzdušné a lehce se dýchají, ale při HAPE se ta houba začne plnit vodou, až je téměř nemožné přes ni přijímat kyslík. Děje se to proto, že ve velké nadmořské výšce je vzduchu (a tedy kyslíku) méně, a tělo na to reaguje zvýšením tlaku v plicních cévách — ten tlak pak doslova „vytlačuje" tekutinu z cév do plicní tkáně.

Příznaky

• Dušnost (pocit, že nemůžeš popadnout dech) nejprve při námaze, ale postupně i v klidu — i jen vstávání ze spacáku vás může připravit o dech
• Suchý kašel, který se postupně mění v mokrý — někdy s narůžovělým nebo zpěněným hlenem
• Pocit tíhy nebo tlaku na hrudi, jako by na vás někdo seděl
• Výrazná slabost a únava, které jsou nepřiměřené situaci — i malý krok vyžaduje velké úsilí
• Zrychlený tep (srdce buší rychleji než obvykle) a zrychlené dýchání
• Modravé zbarvení rtů nebo nehtů (tzv. cyanóza) — to je signál, že tkáně nedostávají dostatek kyslíku
• Příznaky se typicky zhoršují v noci, kdy dýchání přirozeně zpomaluje

Příčiny

Hlavní příčina je příliš rychlý výstup do velké nadmořské výšky — obvykle nad 2 500 metrů — bez toho, aby se tělo stihlo přizpůsobit. Ve výšce je atmosferický tlak nižší, což znamená méně kyslíku v každém nádechu. Tělo to vnímá jako hrozbu a stáhne plicní cévy (cévy v plicích se zúží), čímž se v nich prudce zvýší tlak. Tento tlak pak doslova protlačuje tekutinu skrze stěny cév do plicních váčků, kde má být vzduch. Riziko je vyšší u lidí, kteří již HAPE jednou prodělali, u těch, kteří vystupují příliš rychle, a také při fyzické námaze ve výšce nebo při nachlazení. Paradoxně, fyzická kondice před výstupem vás příliš nechrání — HAPE může postihnout i zkušené a zdatné horolezce.

Kdy jít k lékaři

• Okamžitě — pokud se kašel změní na mokrý nebo se objeví narůžovělý hlen, je to naléhavá situace
• Ihned — pokud se dušnost objeví i v klidu, nejen při pohybu
• Bez odkladu — pokud rty nebo nehty začínají modrat
• Neváhej — pokud se příznaky výrazně zhorší přes noc nebo ráno po probuzení
• Vždy — pokud máš sebemenší pochybnost, jednej jako by šlo o HAPE. Čekání může být osudné

Léčba

Nejdůležitější a nejúčinnější léčba je okamžitý sestup dolů — ideálně o alespoň 500 až 1 000 metrů, i v noci a v nepříznivém počasí. Sestup je prioritou číslo jedna, vždy. Pokud není okamžitý sestup možný, používají záchranáři přenosnou přetlakovou komoru (speciální vak, do kterého se pacient vloží a uvnitř se zvýší tlak — tělo se tak „přelstí", že se nachází v nižší nadmořské výšce). Podání kyslíku z lahve výrazně zlepší stav a dá čas na organizaci sestupu. V podmínkách dostupné lékařské péče se podávají léky snižující tlak v plicních cévách. Po sestupu a stabilizaci je konzultace s lékařem nezbytná i tehdy, když se pacient cítí lépe — plíce potřebují čas na zotavení.

Prevence

• Výstup maximálně 300–500 metrů denně nad výškou 2 500 metrů — dáš tím tělu čas se přizpůsobit
• Každou třetí nebo čtvrtou noc strávenou výše zaplánuj jako aklimatizační den bez výstupu — tělo se v klidu přizpůsobuje efektivněji
• Vyhni se alkoholu a sedativům (prostředkům na spaní) ve výšce — zpomalují dýchání a zhoršují zásobení kyslíkem
• Při prvních příznacích horské nemoci (bolest hlavy, nevolnost) výš nevystupuj — horská nemoc může být předzvěstí HAPE
• Lidé, kteří HAPE již prodělali, by měli konzultovat preventivní léky s lékařem před dalším výstupem

Časté otázky o Vysokohorský plicní edém (HAPE)