Apraxie (neschopnost provést naučený pohyb)
Co tento příznak znamená
Představte si, že celý život zapínáte knoflíky, krájíte chléb nebo zamáváte na pozdrav — a najednou nevíte, jak to udělat. Ruce i nohy fungují, svaly jsou v pořádku, rozumíte, co chcete provést, ale pohyb prostě nevychází. Přesně takto se cítí člověk s apraxií. Nejde o ochrnutí ani o slabost svalů — jde o to, že mozek ztratil schopnost sestavit a odeslat správný „program pohybu". Je to, jako by někdo z počítače smazal soubor s návodem na něco, co jste dělali automaticky celý život. Apraxie (z řeckého „nečinnost") je příznak, který signalizuje poruchu v určitých oblastech mozku — těch, které ukládají a koordinují naučené pohybové vzorce. Sama o sobě není nemoc, ale vždy je projevem toho, že se v mozku děje něco, čemu je třeba věnovat pozornost.
Nejčastější příčiny
- Cévní mozková příhoda (mrtvice) — náhlé přerušení přívodu krve do části mozku způsobí, že postižená oblast přestane správně pracovat; apraxie patří k častým důsledkům, zejména po příhodě v levé mozkové polokouli.
- Demence, zejména Alzheimerova choroba — postupné odumírání mozkových buněk vede mimo jiné ke ztrátě schopnosti provádět každodenní úkony, jako je oblékání nebo používání příboru.
- Nádor mozku — rostoucí nádor může stlačit nebo poškodit oblasti mozku zodpovědné za koordinaci pohybů.
- Kortikobasální degenerace — vzácné onemocnění, při kterém mozkové buňky v konkrétních oblastech postupně zanikají; projevuje se mimo jiné tím, že pacient nedokáže ovládat jednu ruku.
- Poranění hlavy — úraz mozku při dopravní nehodě nebo pádu může přerušit nervové spoje, které řídí naučené pohyby.
- Epilepsie nebo záchvatová aktivita mozku — některé typy záchvatů mohou dočasně narušit pohybové funkce i bez křečí viditelných navenek.
- Roztroušená skleróza — zánětlivé onemocnění, které poškozuje nervové obaly a může narušit přenos signálů z mozku ke svalům.
Kdy je to nebezpečné
Apraxie nikdy není příznak, který lze zamávnout rukou a vyčkávat. Pokud se objevila náhle — v průběhu minut nebo hodin — jde téměř vždy o velmi vážnou situaci, nejčastěji o cévní mozkovou příhodu nebo jinou akutní poruchu průtoku krve mozkem. Zvláště nebezpečná je kombinace apraxie s dalšími příznaky: náhlá řečová porucha (člověk nesrozumitelně mluví nebo nerozumí slovům), pokles koutku úst nebo víčka, slabost jedné poloviny těla, náhlá silná bolest hlavy nebo zmatenost. Pokud apraxie nastoupila pomalu, v řádu týdnů nebo měsíců, a doprovází ji postupné zhoršování paměti nebo orientace, je třeba co nejdříve navštívit lékaře — může jít o začínající demenci nebo jiné závažné onemocnění mozku, které je lépe zachytit co nejdříve.
Kdy volat záchranku (155)
- Apraxie se objevila náhle, v průběhu minut — volejte ihned 155 nebo 112.
- Spolu s apraxií je přítomna slabost, ochrnutí nebo necitlivost části těla.
- Člověk najednou nemluví srozumitelně, nerozumí vašim slovům nebo má poklesnutý koutek úst.
- Přidala se silná náhlá bolest hlavy, jakou dotyčný nikdy dříve neměl.
- Postižený je zmatený, dezorientovaný nebo upadá do bezvědomí.
Kdy jít k lékaři
- Apraxie se rozvíjí postupně v průběhu týdnů nebo měsíců — objednejte se k praktickému lékaři co nejdříve.
- Máte pocit, že blízký člen rodiny postupně ztrácí schopnost zvládat běžné úkony jako oblékání, vaření nebo psaní.
- Apraxie se objevila po úrazu hlavy, i když jinak vypadáte v pořádku.
- Již máte diagnostikované onemocnění mozku a příznaky se zhoršují nebo mění.
Časté otázky o apraxii
Může apraxie zmizet sama od sebe?
Záleží na příčině. Po cévní mozkové příhodě se funkce mozku může s časem a intenzivní rehabilitací částečně nebo i výrazně obnovit, protože mozek má schopnost budovat nové nervové spoje — tomuto procesu říkáme neuroplasticita. U postupně se zhoršujících onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, apraxie sama nezmizí, ale správná péče a trénink mohou zpomalit její progresi.
Jak se apraxie liší od ochrnutí nebo třesu?
Při ochrnutí svaly prostě nefungují — člověk nemůže pohnout rukou, i kdyby chtěl. Při třesu se ruka třese mimovolně. Apraxie je jiná: svaly jsou silné, ruka se hýbe normálně — ale mozek nedokáže sestavit správnou sekvenci pohybů, i když člověk přesně ví, co chce udělat. Je to porucha „programu", ne „hardwaru".
Pomůže fyzioterapie nebo ergoterapie?
Ano, a to velmi výrazně. Ergoterapeut — odborník, který pomáhá lidem znovu zvládat každodenní činnosti — dokáže pomocí opakovaného nácviku pohybových vzorců mozek „naučit" tyto pohyby znovu. Čím dříve rehabilitace začne, tím lepší jsou výsledky. Váš neurolog nebo praktický lékař vás na tuto péči odkáže.
Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.
Upozornění: Tento text má pouze informativní charakter a nemůže nahradit konzultaci s kvalifikovaným lékařem. Vždy se poraďte se svým praktickým lékařem nebo neurologem, pokud zaznamenáte příznaky apraxie.