Bronchopulmonální dysplazie

Co je bronchopulmonální dysplazie

Bronchopulmonální dysplazie (zkráceně BPD) je chronické onemocnění plic, které vzniká u předčasně narozených dětí — hlavně u těch, které přišly na svět dříve než ve 28. týdnu těhotenství a potřebovaly pomoc s dýcháním pomocí přístroje. Představte si plíce jako houbičku, která se musí teprve doformovat a nafouknout — když to musí udělat příliš brzy a s pomocí tlaku z ventilátoru, tenká tkáň se může poškodit a zjizvit. Výsledkem jsou plíce, které dýchají hůře, než by měly, a potřebují dlouhodobou péči a podporu.

Příznaky

  • Rychlé nebo namáhavé dýchání — dítě se při každém nádechu více „táhne" a viditelně zapojuje břicho i žebra
  • Přetrvávající potřeba kyslíku — dítě ho potřebuje ještě týdny nebo měsíce po narození
  • Časté sípání a pískoty při dýchání, podobné astmatu
  • Špatné přibývání na váze — dýchání stojí miminko tolik energie, že mu na růst moc nezbývá
  • Zvýšená náchylnost k respiračním infekcím (nemocem dýchacích cest), zejména v prvních dvou letech života
  • Modrání rtů nebo nehtů (cyanóza) při námaze nebo pláči — znak, že v krvi je dočasně méně kyslíku

Příčiny

Hlavní příčinou je nezralost plic u předčasně narozených dětí, které potřebují umělou plicní ventilaci (dýchání pomocí přístroje) nebo dlouhodobý přívod kyslíku. Plíce nedonošeného miminka jsou jako nezralé ovoce — jejich jemná tkáň snáší tlak přístroje a vysoké koncentrace kyslíku mnohem hůře než plíce donošeného dítěte. Roli hrají i záněty — infekce před nebo po porodu, zejména chorioamnionitida (zánět plodových obalů). Čím menší a nezralejší dítě je, tím vyšší je riziko: největší ohrožení mají děti s porodní hmotností pod 1 000 gramů a narozené před 28. týdnem těhotenství. Svůj podíl má i genetická predispozice — v rodinách s astmatem nebo alergií se BPD vyskytuje o něco častěji.

Kdy jít k lékaři

  • Dítě dýchá velmi rychle (více než 60 dechů za minutu) nebo se viditelně dře při každém nádechu
  • Rty, nehty nebo kůže kolem úst modrají — okamžitě volejte záchrannou službu
  • Dítě odmítá jídlo nebo je neobvykle apatické a ospalé
  • Teplota nad 38 °C u dítěte s BPD — infekce dýchacích cest může rychle zhoršit stav
  • Přetrvávající sípání nebo pískání, které nereaguje na domácí léčbu doporučenou pediatrem
  • Jakékoli náhlé zhoršení dýchání oproti obvyklému stavu dítěte — nespekulujte, raději zavolejte

Léčba

Léčba BPD je týmová práce — pediatr, neonatolog (lékař specializovaný na novorozence) a plicní specialista spolupracují od prvního dne. V nemocnici se používá kyslíková terapie v co nejnižší potřebné dávce, léky na rozšíření průdušek (bronchodilatancia) podobné těm při astmatu, a v závažnějších případech kortikosteroidy (protizánětlivé léky). Důležitá je i výživa — děti s BPD potřebují více kalorií, protože dýchání je pro ně fyzicky náročné. Doma rodiče pokračují v péči podle plánu od lékaře, včetně inhalační léčby. Fyzioterapie (speciální dechová cvičení a rehabilitace) pomáhá uvolnit hlen a posílit dýchací svaly. Dobrá zpráva je, že většina dětí s BPD se postupem času výrazně zlepší — plíce rostou a zdravá tkáň částečně nahradí tu poškozenou.

Prevence

  • Prenatální (předporodní) péče o těhotnou — pravidelné kontroly snižují riziko předčasného porodu, který je hlavní příčinou BPD
  • Podání kortikosteroidů matce před předčasným porodem — urychlují zrání plic plodu a prokazatelně snižují závažnost BPD
  • Šetrná ventilace na novorozeneckém oddělení — lékaři se snaží používat co nejnižší tlaky a co nejrychleji přejít na spontánní dýchání dítěte
  • Podání surfaktantu (látky, která pomáhá plícím zůstat nafouklým) brzy po narození u nezralých dětí
  • Ochrana před infekcemi — přísná hygiena na oddělení i doma po propuštění, včas podané očkování (zejména proti RSV viru, který je pro tyto děti velmi nebezpečný)
  • Nekouření v okolí dítěte — cigaretový kouř poškozuje již tak zraněné plíce a výrazně zhoršuje průběh nemoci

Časté otázky o bronchopulmonální dysplazii

Vyroste dítě z BPD — bude jednou zdravé?

U většiny dětí se stav výrazně zlepšuje s věkem, protože plíce stále rostou a tvoří novou, zdravou tkáň. Mnoho dětí s BPD žije do školního věku bez výrazných omezení, i když někteří mohou mít mírné astmatické obtíže nebo větší náchylnost k dýchacím nemocem. Pravidelné kontroly u plicního specialisty jsou důležité, aby se zachytily případné komplikace včas.

Může dítě s BPD být naočkováno a chodit mezi děti?

Očkování je u dětí s BPD nejen povolené, ale přímo doporučené — jsou obzvláště ohrožené těžkým průběhem chřipky, pertuse (černého kašle) i RSV infekce. Kontakt s ostatními dětmi je přirozený a důležitý pro vývoj, ale v prvních dvou zimních sezónách je vhodná opatrnost v místech s velkou koncentrací lidí. Konkrétní doporučení vždy konzultujte s vaším pediatrem, který zná stav vašeho dítěte.

Co znamená, když dítě s BPD dostane pulmonální hypertenzi?

Pulmonální hypertenze je zvýšený tlak v cévách, které vedou krev do plic — vzniká proto, že poškozená plicní tkáň klade větší odpor průtoku krve a srdce se musí více namáhat. Jde o závažnou komplikaci, která vyžaduje specializovanou léčbu a pravidelné sledování srdce pomocí echokardiografie (ultrazvuku srdce). Při správné léčbě a péči se ale i tento stav u mnoha dětí postupně zlepšuje spolu s tím, jak plíce dozrávají.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.
Disclaimer: Tento obsah slouží pouze k informačním účelům a nenahrazuje profesionální lékařskou konzultaci. Vždy se poraďte se svým lékařem ohledně zdravotních problémů vašeho dítěte.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.

Odborný recenzent: MUDr. Petr Podrazil, internista

Naposledy aktualizováno: 27.04.2026

Zdroje: WHO, PubMed, SÚKL, UpToDate

Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.