Představ si, že by vodovodní potrubí ve tvém domě postupně zarůstalo usazeninami — voda by tekla čím dál hůř a nakonec by se průtok téměř zastavil. Přesně to se děje v tepnách dolních končetin při této nemoci. Ateroskleróza (ukládání tukových plátů do stěn tepen) postupně zužuje cévy zásobující nohy, a tak svaly a tkáně dostávají méně okysličené krve, než potřebují. Výsledek? Nohy bolí, unaví se rychleji a v těžkých případech se hojí rány jen velmi obtížně.
Hlavním viníkem je ateroskleróza — postupné zužování tepen tukovými pláty. K jejímu vzniku přispívá několik věcí najednou: kouření (které poškozuje stěny tepen a urychluje celý proces asi nejvíc ze všeho), diabetes (cukrovka, která ničí cévy zevnitř), vysoký krevní tlak (poškozuje cévní stěny opakovaným tlakem), vysoký cholesterol (zásobuje stavební materiál pro tukové pláty) a nadváha. Důležitou roli hraje také věk — muži nad 50 let a ženy po menopauze jsou ohroženější — a dědičná predispozice. Čím více rizikových faktorů se sejde, tím rychleji nemoc postupuje.
Dobrá zpráva je, že nemoc lze výrazně zpomalit a příznaky zmírnit. Základem je změna životního stylu — především naprosté zanechání kouření, které samo o sobě zásadně zlepšuje průtok krve. Lékaři také nasadí léky na snížení cholesterolu (statiny), léky na ředění krve (aby se snížilo riziko ucpání tepny), léky na krevní tlak a na léčbu cukrovky, pokud je přítomna. Důležitou součástí léčby je řízená chůze — pravidelné procházky do bolesti a přes ni trénují svaly, aby si vytvořily nové cévní „obchvatné trasy". Pokud je zúžení tepny závažné, přistupuje se k výkonům — balónkové roztažení tepny (angioplastika) nebo operační přemostění (bypass), kdy chirurg vytvoří novou cestu pro krev kolem zúžení.
Amputace je krajní řešení, ke kterému se přistupuje jen tehdy, když tkáň odumírá a nelze ji zachránit jinak — to nastává u malého procenta pacientů, kteří přicházejí velmi pozdě nebo mají závažnou kombinaci rizikových faktorů. Při včasném záchytu a správné léčbě se drtivá většina lidí amputaci vyhne. Proto je důležité nečekat a vyšetření neodkládat.
Nejen že můžeš — je to přímo doporučeno. Pravidelná chůze, i když zpočátku bolí, stimuluje tělo k vytváření nových drobných cévních spojení (kolaterál), které částečně obejdou zúžené místo. Lékař nebo fyzioterapeut ti nastaví vhodný tréninkový plán, abys postupoval bezpečně a efektivně.
Základním vyšetřením je měření kotníkového tlakového indexu — lékař jednoduše porovná krevní tlak na kotníku a na paži. Pokud je tlak na kotníku nižší, signalizuje to zúžení tepny. Doplňují se zobrazovací metody jako ultrazvuk cév (duplexní sonografie), případně CT angiografie (rentgenové vyšetření tepen s kontrastní látkou), které přesně ukáže, kde a jak závažné je zúžení.
Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.