Infarkt myokardu

Co je infarkt myokardu

Infarkt myokardu — tedy srdeční infarkt — nastane ve chvíli, kdy se ucpe jedna z tepen zásobujících srdce krví a část srdečního svalu přestane dostávat kyslík. Představte si srdce jako motor, který potřebuje stálý přísun paliva. Jakmile se mu palivová trubka ucpe, motor začne „hořet" a poškozuje se — a čas zde hraje zásadní roli. Čím dříve se ucpání odstraní, tím méně srdečního svalu trvale poškodíme.

Příznaky

• Silná bolest na hrudi — tíha, svírání nebo pálivý pocit za hrudní kostí, jako by vám někdo stál na hrudníku nebo ho svíral ve svěráku. Trvá déle než pár minut.
• Bolest vyzařující do paže, čelisti nebo zad — nejčastěji do levé paže nebo čelisti, ale může se šířit i do zad či břicha.
• Dušnost — náhlý pocit, že nemůžete popadnout dech, i když jste v klidu.
• Pocení — studený, lepkavý pot bez zjevné příčiny.
• Nevolnost nebo zvracení — zejména u žen může být infarkt doprovázen pocitem na zvracení nebo záchvatem slabosti místo typické bolesti na hrudi.
• Závratě nebo pocit na omdlení — náhlá slabost a nestabilita.
• Úzkost a pocit blížící se katastrofy — mnoho pacientů popisuje pocit, že „něco je velmi špatně".

Příčiny

Za většinou infarktů stojí ateroskleróza — postupné ukládání tukových plátů (plaků) uvnitř stěn srdečních tepen, které je zužují podobně jako vodní kámen ucpává trubky. Takový plát může náhle prasknout a na místě prasknutí se okamžitě vytvoří krevní sraženina, která tepnu zcela uzavře. K rozvoji aterosklerózy přispívají zejména: kouření, vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu v krvi, cukrovka (diabetes mellitus), obezita, nedostatečný pohyb a dlouhodobý stres. Roli hraje také věk, pohlaví (muži jsou ohroženi dříve) a dědičná zátěž.

Kdy jít k lékaři

• Okamžitě volejte záchrannou službu (155), pokud se u vás nebo u někoho ve vašem okolí objeví svírající bolest na hrudi trvající více než 5 minut.
• Nečekejte, jestli bolest „přejde sama" — každá minuta prodlevy znamená více poškozeného srdečního svalu.
• Zavolejte pomoc, i když si nejste jistí — záchranáři by vám vždy raději zbytečně přijeli, než abyste zůstali doma s infarktem.
• Nejeďte do nemocnice sami autem — ztratíte čas a hrozí mdloba za volantem.
• Pokud máte u sebe aspirin a nejste na něj alergičtí, žvýkejte jednu tabletu 500 mg — ale vždy až po zavolání záchranné služby.

Léčba

Nejdůležitější je obnovit průtok krve ucpanou tepnou co nejrychleji. Moderní medicína to umí velmi dobře — nejčastěji se provádí tzv. koronarografická intervence (PCI), kdy lékař zavede přes tříselnou nebo zápěstní tepnu tenký drát až k ucpanému místu, sraženinu rozpustí nebo rozbije a na místě zavede kovovou výstuž zvanou stent, která tepnu drží otevřenou. Případně lze sraženinu rozpustit léky (trombolýza). Po stabilizaci stavu pacient dostává léky na ředění krve, ochranu srdce a snížení cholesterolu. Důležitou součástí léčby je také kardiologická rehabilitace — postupný návrat k pohybu pod dohledem odborníků, který srdci pomáhá „znovu nastartovat" a posílí ho do budoucna.

Prevence

• Nekuřte — kouření poškozuje stěny tepen a urychluje tvorbu plaků; riziko infarktu klesá již po několika měsících od odvyknutí.
• Hýbejte se pravidelně — 30 minut svižné chůze denně snižuje krevní tlak i hladinu cholesterolu přirozeně.
• Hlídejte svůj krevní tlak a cholesterol — obojí lze kontrolovat u praktického lékaře a při odchylkách léčit dříve, než napáchají škody.
• Jezte pestře a střídmě — méně nasycených tuků, soli a průmyslově zpracovaných potravin, více zeleniny, ovoce a ryb.
• Udržujte zdravou váhu — každý kilogram navíc zvyšuje zátěž srdce i riziko cukrovky a vysokého tlaku.
• Zvládejte stres — dlouhodobý stres zvyšuje krevní tlak a podporuje zánětlivé procesy v cévách.

Časté otázky o infarktu myokardu