Koronarografie

Co je toto vyšetření

Koronarografie je rentgenové vyšetření srdečních tepen — tedy těch cév, které zásobují srdce krví a kyslíkem. Říká se jim věnčité tepny neboli koronární artérie, a jejich název vystihuje to, jak srdce obepínají jako koruna. Při vyšetření lékař vstříkne do těchto tepen kontrastní látku, která je viditelná na rentgenu, a sleduje, jestli jsou někde zúžené nebo ucpané. Je to nejpřesnější způsob, jak zjistit, zda srdce dostává dost krve. Navíc má koronarografie obrovskou výhodu — pokud se zúžení najde, lze je v mnoha případech rovnou ošetřit, aniž by bylo nutné druhé vyšetření nebo operace.

Proč se dělá

• Angina pectoris — bolesti na hrudi při námaze nebo v klidu, které naznačují, že srdce trpí nedostatkem prokrvení
• Infarkt myokardu — při akutním infarktu je koronarografie prvním krokem k rychlému otevření ucpané tepny
• Pozitivní zátěžový test — když předchozí vyšetření ukázalo změny, které mohou svědčit pro onemocnění věnčitých tepen
• Nejasné bolesti na hrudi — pokud jiná vyšetření nestačí k objasnění příčiny potíží
• Příprava před srdečními operacemi — kardiochirurg potřebuje přesnou mapu tepen, než přistoupí k výkonu

Jak se připravit

• Od půlnoci před vyšetřením nejíst ani nepít — přijít nalačno je podmínkou bezpečnosti výkonu
• Léky užívané ráno konzultovat předem s lékařem — některé se vysazují (zejména metformin při diabetu a léky na ředění krve), jiné se naopak brát musí
• Informovat lékaře o alergiích — zejména na kontrastní látky, jód nebo léky
• Přinést s sebou veškerou dosavadní zdravotní dokumentaci a výsledky předchozích vyšetření srdce
• Naplánovat odvoz domů — po výkonu nesmíte řídit, protože dostanete léky na zklidnění a budete muset ležet
• Nechat doma šperky a hodinky, nemít nalakované nehty — to brání správnému sledování okysličení krve

Jak probíhá

Po příjezdu na katetrizační sál — specializovaný sál vybavený rentgenem a monitory — vás uloží na vyšetřovací stůl. Dostanete kapačku do žíly a mírné uklidňující léky, takže budete při vědomí, ale uvolnění. Lékař znecitliví místní anestézií tříslo nebo zápěstí — přesně tam, kde se zavede tenká ohebná hadička zvaná katétr. Vpich zpočátku trochu štípne, ale poté nic necítíte. Katétr putuje tepnou až k srdci, aniž byste to vnímali, protože uvnitř cév nejsou bolestivé receptory. Poté lékař vstříkne kontrastní látku a rentgen snímá, jak protéká věnčitými tepnami. V momentě vstřiku může být příjemný pocit tepla v hrudi — to je normální a rychle přechází. Celý výkon trvá přibližně 20 až 40 minut. Po skončení leží místo vpichu stlačeno po dobu jedné až šesti hodin podle toho, kudy byl katétr zaveden — zápěstí se hojí rychleji než tříslo. Hospitalizace bývá jednodenní nebo přes noc.

Co znamenají výsledky

Lékař po vyšetření vyhodnotí, jak dobře protéká krev věnčitými tepnami. Pokud jsou tepny průchodné bez zúžení, je to skvělá zpráva — srdce je prokrveno dobře. Pokud se najde zúžení, lékař posoudí jeho rozsah a závažnost. Mírné zúžení do asi 50 % průsvitu tepny se zpravidla léčí jen léky. Výraznější zúžení nad 70 % obvykle vyžaduje buď rozepnutí pomocí balónku a zavedení kovové výztuhy zvané stent — to se dělá přímo při koronarografii — nebo doporučení na bypass (přemostění cévy chirurgem). Výsledky vždy důkladně vysvětlí váš kardiolog a doporučí nejlepší postup právě pro vás.

Časté otázky o koronarografii

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D. | Disclaimer: Tento článek slouží pouze pro informační účely a nenahrazuje lékařskou konzultaci. Vždy se poraďte se svým lékařem pro osobní doporučení.