Kardiogenní šok

Co je kardiogenní šok

Kardiogenní šok je stav, kdy srdce náhle přestane zvládat svou základní úlohu — pumpovat dostatek krve do celého těla. Představ si to jako čerpadlo v domě, které se porouchá uprostřed zimy: voda přestane téct, tlak v trubkách padá a všechny místnosti zůstanou bez tepla. Přesně tak to prožívají orgány — mozek, ledviny i plíce přestanou dostávat dostatek kyslíku a živin, a pokud se situace rychle nezachytí, může dojít k jejich selhání. Jde o život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou péči — každá minuta zde skutečně rozhoduje.

Příznaky

• Náhlý, velmi nízký krevní tlak — člověk se cítí slabý, točí se mu hlava nebo ztrácí vědomí
• Zrychlený, slabý nebo nepravidelný tep — srdce se snaží kompenzovat svůj výpadek zrychlením
• Studená, bledá nebo namodralá kůže — tělo stahuje průtok krve z okrajů, aby chránilo životně důležité orgány
• Dušnost a pocit, že nestíháš popadnout dech — krev se hromadí v plicích, místo aby proudila dál
• Zmatenost nebo dezorientace — mozek nedostává dostatek kyslíku
• Velmi malé nebo žádné množství moči — ledviny jako filtr přestávají fungovat bez dostatečného průtoku krve
• Výrazná únava a neschopnost udělat jakýkoli pohyb bez zhoršení příznaků

Příčiny

Nejčastěji za kardiogenním šokem stojí srdeční infarkt (odborně akutní infarkt myokardu) — tedy stav, kdy část srdečního svalu odumře kvůli ucpané tepně a srdce ztrácí schopnost pumpovat. Ale nejde vždy jen o infarkt. Šok může způsobit také závažná porucha srdečního rytmu (arytmie), při níž srdce buď bije příliš rychle a chaoticky, nebo naopak příliš pomalu. Další příčinou může být zápal srdečního svalu (myokarditida), selhání srdečních chlopní nebo nahromadění tekutiny v osrdečníku (perikardiální tamponáda), kdy tekutina zvenčí stlačí srdce a nedovolí mu se naplnit. Mezi rizikové faktory patří vysoký krevní tlak, cukrovka, kouření, obezita a předchozí onemocnění srdce.

Kdy jít k lékaři

• Okamžitě volej záchrannou službu (155), pokud někdo omdlí nebo má velmi nízký tlak doprovázený dušností
• Bolest na hrudi trvající více než několik minut — zejména pokud vyzařuje do levé ruky, čelisti nebo zad
• Náhlá silná dušnost v klidu, bez zjevné příčiny
• Studená, vlhká a bledá kůže kombinovaná se zmateností — to jsou varovné signály, na které nesmíš čekat
• Každý z těchto příznaků po prodělaném infarktu je důvodem k okamžitému přivolání pomoci

Léčba

Léčba kardiogenního šoku probíhá výhradně v nemocnici, nejlépe na jednotce intenzivní péče. Prvním cílem je obnovit průtok krve srdcem — nejčastěji pomocí katetrizace (zavedení tenkého hadičkovitého nástroje do ucpané tepny přes tříslo nebo zápěstí), která tepnu znovu otevře. Lékaři podávají léky na podporu srdeční činnosti a krevního tlaku, takzvané vazopresorické a inotropní látky, které dočasně „nakopnou" srdce, aby zvládlo pumpovat. V těžších případech se nasazují mechanické přístroje — například intraaortální balonková pumpa nebo speciální miniaturní čerpadlo zavedené přímo do srdce (Impella), která přebírají část práce za unavené srdce. Pokud ani to nestačí, přichází v úvahu mimotělní oběh (ECMO), který dočasně zajistí funkci srdce i plic zvenčí. Výsledek léčby velmi závisí na tom, jak rychle se péče zahájí.

Prevence

• Nekuř — kouření poškozuje stěny cév a urychluje jejich ucpávání, což je přímá cesta k infarktu
• Léčba vysokého krevního tlaku a cukrovky — obě choroby tiše ničí srdce a cévy po léta bez příznaků
• Pravidelný pohyb (alespoň 30 minut svižné chůze denně) posiluje srdeční sval a udržuje cévy pružné
• Zdravá strava s omezením nasycených tuků a soli — cévy pak nezanáší aterosklerotické pláty (tukové usazeniny ve stěnách cév)
• Pravidelné kontroly u lékaře, zejména pokud máš v rodině výskyt srdečních onemocnění — včasné odhalení rizik zachraňuje životy

Časté otázky o kardiogenním šoku