Konverzní porucha

Co je konverzní porucha

Představ si, že tvůj mozek je přetížený počítač, který při extrémním stresu přestane správně komunikovat s tělem — ne proto, že by bylo fyzicky poškozené, ale protože nervový systém zkrátka „zasekne". Konverzní porucha (odborně také funkční neurologická porucha) je stav, kdy člověk zažívá skutečné tělesné příznaky — ochrnutí, záchvaty, slepotu — ale při vyšetření se nenajde žádné organické poškození mozku ani nervů, které by je vysvětlovalo. Nejde o simulaci ani přehánění, příznaky jsou pro člověka naprosto reálné a mohou být velmi zneschopňující.

Příznaky

• Náhlé ochrnutí nebo slabost jedné či více končetin — noha nebo ruka prostě přestane reagovat, ačkoliv při neurologickém vyšetření nejsou přítomny typické známky poškození nervů
• Záchvaty podobné epilepsii (tzv. funkční záchvaty) — nekontrolované pohyby těla, třes nebo ztráta vědomí bez elektrické abnormality v mozku, která epilepsii provází
• Poruchy řeči — náhle přestane vycházet hlas, člověk šeptá nebo nemůže mluvit vůbec
• Potíže s polykáním nebo pocit knedlíku v krku bez jakékoliv fyzické překážky
• Výpadky vidění nebo dvojité vidění, přestože oči jsou zdravé
• Poruchy chůze a rovnováhy — člověk se potácí nebo vůbec nevstane, aniž by byla poškozena páteř nebo mozek
• Necitlivost nebo brnění v různých částech těla, které neodpovídá anatomickému průběhu nervů
• Epizody ztráty vědomí nebo „zamrznutí", kdy člověk nereaguje na okolí

Příčiny

Konverzní porucha vzniká nejčastěji jako reakce mozku na silný psychický stres, trauma nebo dlouhodobé emocionální přetížení — tělo doslova převezme část psychické zátěže a „vyjádří" ji fyzickými příznaky. Spouštěčem může být náhlá traumatická událost (nehoda, násilí, ztráta blízkého), ale také chronický stres v práci nebo ve vztazích. Riziko je vyšší u lidí s dřívějším psychickým traumatem, úzkostnou poruchou nebo depresí. Svou roli hraje také osobnostní nastavení — lidé, kteří mají tendenci potlačovat emoce nebo je nevyjadřovat slovně, jsou náchylnější. Důležité je vědět, že žádný z těchto lidí si příznaky nevymýšlí — mozek to zkrátka řeší po svém.

Kdy jít k lékaři

• Náhle přestaneš hýbat končetinou nebo ztratíš citlivost — vždy je nutné okamžitě vyloučit cévní mozkovou příhodu nebo jiné závažné neurologické onemocnění
• Máš záchvat s křečemi nebo ztrátou vědomí poprvé v životě — nezkoušej to „přespat", jeď na pohotovost
• Příznaky trvají déle než pár hodin nebo se opakují — odlož vše a navštiv neurologa či praktického lékaře
• Přidruží se bolesti hlavy, zmatenost nebo poruchy paměti — to si žádá rychlé vyšetření
• Příznaky výrazně omezují tvůj každodenní život — práci, pohyb, komunikaci — i když se zdají méně dramatické

Léčba

Dobrá zpráva je, že konverzní porucha patří mezi stavy, které se při správné léčbě výrazně zlepšují nebo úplně odezní. Základem je psychoterapie — nejlépe kognitivně-behaviorální terapie (způsob práce s myšlenkami a chováním, který pomáhá změnit vzorce stojící za příznaky) nebo speciální přístup zaměřený přímo na funkční neurologické příznaky. Fyzioterapie (rehabilitace) hraje klíčovou roli u pohybových obtíží — pomáhá mozku „přeprogramovat" pohybové vzorce. U přidružené úzkostné poruchy nebo deprese může lékař zvážit i léky na podporu psychické pohody. Nejdůležitější je, aby tě ošetřující tým bral vážně a spolupracoval — neurolog, psychiatr nebo psycholog a fyzioterapeut dohromady dosahují nejlepších výsledků.

Prevence

• Pracuj se stresem aktivně — pravidelná relaxace, meditace nebo pohyb snižují hladinu stresových hormonů a chrání nervový systém před přetížením
• Nechávej emoce ven — mluv o svých pocitech s blízkými nebo odborníkem, protože potlačované emoce jsou jedním z hlavních spouštěčů konverzních příznaků
• Pokud prožíváš trauma, vyhledej psychologickou pomoc co nejdříve — čím dříve se trauma zpracuje, tím menší je riziko, že se „převede" do tělesných příznaků
• Udržuj pravidelný spánkový rytmus a zdravou životosprávu — mozek, který je odpočatý a živený, zvládá zátěž podstatně lépe

Časté otázky o konverzní poruše