Myofasciální bolestivý syndrom

Co je myofasciální bolestivý syndrom

Představ si, že ve svalu vznikne malý, přetížený uzlíček — odborně se mu říká trigger point, tedy spouštěcí bod — který bolí sám o sobě a navíc vysílá bolest i do vzdálenějších míst těla. Myofasciální bolestivý syndrom je stav, při kterém se takových bodů tvoří více a způsobují přetrvávající bolest ve svalech a ve fascii (tenký obal, který svaly obaluje jako igelitový sáček). Jde o jeden z nejčastějších důvodů chronické bolesti pohybového aparátu a rozhodně nejsi sám, kdo s tím zápasí.

Příznaky

• Tupá, hluboká nebo pálivá bolest ve svalu, která může trvat týdny i měsíce — nejčastěji v oblasti šíje, ramen, zad nebo beder
• Bolest, která se šíří do vzdálenějšího místa — například tlak na bod v trapézovém svalu (horní část ramene) vyvolá bolest až ve spánku nebo za okem
• Hmatný tuhý provazec nebo uzlík přímo ve svalu, na který je nepříjemné sáhnout
• Omezená pohyblivost — pocit, že se sval „nechce natáhnout" nebo že kloub nejde plně do pohybu
• Únava svalů, které se zdají přetížené i po minimální námaze
• Bolest se zhoršuje při stresu, chladu, vlhku nebo při dlouhém sezení ve stejné poloze
• Někdy poruchy spánku, protože poloha na lůžku může bolest zhoršovat

Příčiny

Nejčastějším viníkem je opakované přetížení svalu — třeba osm hodin denně s myší u počítače, špatné sezení s předsunutou hlavou nebo jednostranná fyzická práce. Sval pak funguje jako struna přetažená do krajní polohy: napětí se nikdy úplně neuvolní a vznikají ony bolestivé uzlíky. Ke vzniku přispívá také špatné držení těla, nedostatečný pohyb, úrazy, emoční stres (napětí v těle se doslova ukládá do svalů), nedostatek spánku a deficit vitamínů — zejména vitamínu D, hořčíku a vitamínů skupiny B. Rizikovějšími skupinami jsou lidé sedavých profesí, sportovci s nerovnoměrnou zátěží a lidé pod chronickým stresem.

Kdy jít k lékaři

• Bolest trvá déle než tři až čtyři týdny a nereaguje na běžný odpočinek ani volně prodejné léky proti bolesti
• Bolest se šíří do paže nebo nohy a provází ji brnění nebo slabost — to je třeba odlišit od výhřezu ploténky (posunutí chrupavkového polštáře mezi obratli)
• Bolest tě budí ze spánku nebo je nejsilnější v klidu a v noci — to může signalizovat jinou příčinu
• K bolesti přibývá horečka, výrazný úbytek hmotnosti nebo celková slabost
• Máš dojem, že bolestivých bodů přibývá nebo se šíří do nových oblastí těla

Léčba

Dobrá zpráva je, že myofasciální bolestivý syndrom lze velmi dobře léčit — vyžaduje to ale trochu trpělivosti a kombinaci přístupů. Základem je fyzioterapie (cílené cvičení a manuální techniky), při které terapeut uvolňuje trigger pointy pomocí tlaku, strečinku nebo speciálních technik jako je postizometrická relaxace (střídání napětí a uvolnění svalu). Velmi účinné bývá suché jehličkování (vpich tenké jehly přímo do bolestivého uzlíku bez aplikace léku) nebo injekce lokálního anestetika (léku znecitlivujícího dané místo). Pomáhá i tepelná terapie, masáže, ultrazvuk a v případě silné bolesti krátkodobě protizánětlivé léky — vždy po dohodě s lékařem. Nedílnou součástí léčby je práce na příčině: ergonomie pracoviště, korekce držení těla a zvládání stresu.

Prevence

• Každých 45–60 minut vstávej od stolu a krátce se protáhni — svaly potřebují pravidelný reset, jinak se napětí kumuluje
• Nastav si správnou výšku obrazovky a židle tak, aby ramena nebyla zvednutá — přetížení trapézového svalu patří k nejčastějším příčinám
• Pravidelné posilování hlubokých stabilizačních svalů (tzv. core, neboli střed těla) snižuje přetížení povrchových svalů
• Kvalitní spánek a zvládání stresu — sval v napětí se v noci nestíhá regenerovat
• Dostatečný příjem hořčíku a vitamínu D — nech si je zkontrolovat v krvi, deficit je u nás velmi častý

Časté otázky o myofasciálním bolestivém syndromu