Panická porucha s agorafobií

Co je panická porucha s agorafobií

Představ si, že tvůj mozek má alarm, který se náhle a bez varování spustí — přestože žádné reálné nebezpečí nehrozí. Přesně tak funguje panická porucha: jde o stav, při kterém mozek opakovaně vyšle poplašný signál do těla, a to zareaguje, jako by se blížil útok tygra — srdce buší, dech nestačí, tělo se třese. Agorafobie (strach z míst nebo situací, z nichž by byl těžký únik nebo kde by nebyla dostupná pomoc) pak vzniká jako přirozená reakce na tento strach — člověk se začne vyhýbat místům, kde k záchvatu dřív došlo, a postupně se jeho svět zmenšuje.

Příznaky

• Náhlý, silný strach nebo pocit hrůzy, který se zdánlivě vynořuje z ničeho
• Bušení srdce nebo pocit, že srdce „přeskakuje" — pacienti to často popisují jako infarkt
• Dušnost a pocit, že se nedá pořádně nadechnout
• Závratě, pocit na omdlení nebo nestabilita při stoji
• Brnění nebo mravenčení v rukou, nohou či kolem úst
• Pocení, třes, vlny horka nebo chladu
• Pocit neskutečnosti, jako by člověk snil nebo byl odtržen od svého těla (derealizace)
• Silný strach ze smrti nebo ze ztráty kontroly nad sebou
• Vyhýbání se místům jako jsou nákupní centra, MHD, přeplněná náměstí nebo naopak prázdné otevřené prostory — kvůli strachu, že tam záchvat přijde znovu
• V těžších případech neschopnost opustit domov bez doprovodu nebo vůbec

Příčiny

Nikdo se s panickou poruchou nerodí — většinou jde o kombinaci více vlivů. Důležitou roli hraje genetická výbava: pokud někdo v rodině trpěl úzkostí, riziko je vyšší. Mozek lidí s touto poruchou je citlivější na stresové hormony — zejména adrenalin — a vyhodnocuje jako nebezpečí i situace, které jsou objektivně bezpečné. Spouštěčem bývá velká životní zátěž: ztráta blízkého, pracovní vyhoření, nemoc nebo dlouhodobý chronický stres. Roli hraje také způsob dýchání — lidé, kteří mají tendenci dýchat mělce a rychle, jsou náchylnější ke spuštění záchvatu. Agorafobie pak přichází jako naučená reakce: mozek si „zapamatuje" místo, kde záchvat proběhl, a příště tam spustí alarm preventivně.

Kdy jít k lékaři

• Když záchvat přijde poprvé — zejména pokud máš bušení srdce a dušnost, je důležité vyloučit srdeční příčinu
• Když záchvaty opakovaně narušují tvůj běžný den, práci nebo vztahy
• Když začínáš vyhýbat se místům nebo situacím, které jsi dřív zvládal bez problémů
• Když strach z dalšího záchvatu ovládá tvé rozhodování i v době, kdy žádný záchvat neprobíhá
• Když se přidají pocity beznaděje, smutku nebo myšlenky na sebepoškození — to je signál k okamžité pomoci

Léčba

Dobrá zpráva je, že panická porucha s agorafobií patří mezi stavy, které se léčí velmi dobře — jen je potřeba začít. Základem je kognitivně-behaviorální terapie (zkráceně KBT), což je forma psychoterapie, při níž se naučíš rozpoznávat chybné myšlenkové vzorce a postupně se bez strachu vystavovat situacím, kterých ses začal bát. Funguje to podobně jako rehabilitace po zlomenině — přes dočasné nepohodlí si tělo a mozek znovu přivykají normálu. Lékař může souběžně nasadit léky ze skupiny antidepresiv (které paradoxně pomáhají i s úzkostí — mozek uklidňují na chemické úrovni) nebo krátkodobě léky proti úzkosti. Techniky řízeného dýchání a mindfulness (vědomá přítomnost v tady a teď) jsou skvělým doplňkem, který zvládneš trénovat sám doma. Léčba trvá měsíce, ale výsledky jsou trvalé.

Prevence

• Nauč se techniku pomalého břišního dýchání — zpomaluje přirozený poplašný systém těla a záchvat může přerušit nebo zmírnit
• Omez kofein a energetické nápoje — tyto látky přímo stimulují uvolňování adrenalinu a zvyšují riziko záchvatu
• Udržuj pravidelný pohyb — svižná chůze nebo plavání přirozeně snižují hladinu stresových hormonů v krvi
• Nevyhýbej se situacím, které tě děsí, pokud to není nutné — každé vyhnutí strach posiluje, každé zvládnutí ho zmenšuje
• Dbej na pravidelný spánek — nedostatek spánku zvyšuje citlivost mozku na stres a úzkost

Často kladené otázky o panické poruše s agorafobií