Panický záchvat

Co je panický záchvat

Představ si, že tělo náhle spustí poplašný systém na plný výkon — a přitom žádné skutečné nebezpečí neexistuje. Přesně tak vypadá panický záchvat: náhlá vlna intenzivního strachu nebo tělesných příznaků, která přijde bez varování a dosáhne vrcholu obvykle do deseti minut. Je to nesmírně nepříjemné, ale důležité je vědět, že panický záchvat sám o sobě není nebezpečný — i když se v danou chvíli může zdát, že umíráš nebo se zbláznuješ.

Příznaky

• Bušení srdce nebo pocit nepravidelného tepu — srdce začne bít tak silně, že ho cítíš v hrdle nebo hrudníku
• Dušnost — pocit, že nemůžeš se nadechnout nebo že se dusíš, přestože je kolem tebe dostatek vzduchu
• Bolest nebo tlak na hrudi — nepříjemný pocit, který lze snadno zaměnit za srdeční příhodu
• Závratě nebo pocit na omdlení — všechno se zdá nestabilní, jako by se podlaha houpala
• Mravenčení nebo necitlivost — nejčastěji v rukou, nohou nebo kolem úst
• Třes nebo chvění — ruce nebo celé tělo se nekontrolovaně třesou
• Pocení a návaly horka nebo zimy — střídají se horko a mráz, i když je teplota v místnosti normální
• Nevolnost nebo bolest žaludku — žaludek se svírá nebo se točí
• Derealizace nebo depersonalizace — pocit, že vše kolem tebe je neskutečné jako ve snu, nebo že se díváš na sebe zvenku
• Strach ze smrti nebo ze zblázení se — přesvědčení, že teď zemřeš nebo ztratíš kontrolu nad sebou

Příčiny

Panický záchvat vzniká, když mozek omylem aktivuje tzv. reakci útěk nebo boj (přirozený poplašný systém těla určený pro skutečné nebezpečí) ve chvíli, kdy žádná hrozba neexistuje. Proč se to stane, není vždy jasné — roli hraje genetická predispozice, dlouhodobý stres, nedostatek spánku, nadměrná konzumace kofeinu nebo alkoholu a také velké životní změny. Záchvaty se mohou objevit poprvé v období zvýšené zátěže, po traumatické zkušenosti nebo zcela bez zjevného spouštěče. Pokud se opakují, mluvíme o panické poruše — a ta již si zaslouží odbornou pomoc.

Kdy jít k lékaři

• Máš-li záchvat poprvé a nejsi si jistý, co se děje — vždy je dobré vyloučit srdeční příčiny
• Bolest na hrudi přetrvává nebo se šíří do ramene, čelisti nebo levé paže — to může být příznak srdečního problému, ne paniky
• Záchvaty se opakují a začínáš se bát míst nebo situací, kde by mohly nastat
• Kvůli strachu z dalšího záchvatu omezuješ svůj běžný život — přestáváš chodit do práce, vyhýbáš se obchodům nebo dopravě
• Příznaky přetrvávají déle než 30 minut nebo se nezlepšují

Léčba

Dobrá zpráva je, že panické záchvaty patří mezi nejlépe léčitelné psychické obtíže vůbec. Základem je kognitivně-behaviorální terapie (KBT) — způsob práce s psychologem nebo psychiatrem, při které se naučíš rozpoznat a změnit myšlenky a reakce, které záchvat udržují nebo zesilují. Součástí terapie jsou také techniky řízeného dýchání a postupné vystavování se obávaným situacím v bezpečném prostředí. V případě potřeby může lékař dočasně doporučit léky ze skupiny antidepresiv (zejména ze skupiny SSRI, tedy léků ovlivňujících hladinu serotoninu), které snižují frekvenci záchvatů. Kombinace terapie a případné medikace funguje u většiny lidí velmi dobře.

Prevence

• Pravidelný pohyb — alespoň 30 minut denně snižuje hladinu stresových hormonů a přirozeně uklidňuje nervový systém
• Omezení kofeinu a alkoholu — obě látky zvyšují vzrušivost nervové soustavy a mohou záchvat spustit nebo zhoršit
• Pravidelný spánkový rytmus — nedostatek spánku výrazně snižuje práh, za kterým mozek spustí poplach
• Nácvik bráničního dýchání — pomalý nádech nosem a prodloužený výdech ústy aktivuje parasympatikus (uklidňující větev nervového systému) a záchvat přerušuje nebo zmírňuje
• Práce se stresem — mindfulness (vědomá přítomnost), relaxační techniky nebo psychoterapie pomáhají snížit celkovou míru úzkosti, ze které záchvaty vyrůstají

Časté otázky o panickém záchvatu