Panický záchvat
Co tento příznak znamená
Pokud jsi tohle zažil, víš, jak děsivé to je — najednou bez varování tě sevře vlna strachu, srdce tluče jako o závod, nemůžeš se pořádně nadechnout, třesou se ti ruce a máš pocit, že umíráš nebo se z tebe zblázníš. A přitom kolem tebe nic nebezpečného není. Přesně takový je panický záchvat a chci ti hned na začátku říct jednu důležitou věc: neumřeš na něj. I když to tak v tu chvíli rozhodně nevypadá.
Co se v těle vlastně děje? Mozek vyhodnotí situaci jako ohrožení — i když žádné reálné není — a spustí takzvanou reakci „bojuj nebo utečme". Do krve se vyplaví velké množství adrenalinu (hormonu, který tělo připravuje na rychlou akci). Srdce zrychlí, svaly se napnou, dýchání se zrychlí a zplytčí. Výsledkem je záchvat příznaků, který zpravidla vrcholí během pěti až deseti minut a do půl hodiny sám odezní. Tělo nemůže tuto pohotovostní reakci udržovat donekonečna — vždy se zklidní.
Nejčastější příčiny
- Panická porucha — opakující se záchvaty bez zjevné příčiny, které vznikají z přepjaté citlivosti systému „poplach" v mozku. Velmi dobře reaguje na léčbu.
- Chronický stres a vyčerpání — když je tělo dlouhodobě přetížené, práh pro spuštění poplašné reakce se snižuje a záchvat přijde zdánlivě z ničeho.
- Úzkostná porucha — trvalejší stav nadměrné úzkosti, který může panické záchvaty vyvolávat jako svůj vrchol.
- Kofein, energetické nápoje a stimulanty — nadměrný příjem těchto látek přímo dráždí nervový systém a záchvat může spustit.
- Nedostatek spánku — spánkový deficit výrazně snižuje odolnost mozku vůči stresu.
- Hyperventilace (příliš rychlé a mělké dýchání) — sama o sobě způsobuje brnění v rukou, závratě a pocit dušení, což záchvat zhoršuje nebo ho i spustí.
- Tělesné příčiny — vzácněji mohou podobné příznaky způsobit onemocnění štítné žlázy (například nadměrná funkce, která tělo „přetáčí"), poruchy srdečního rytmu nebo nízká hladina cukru v krvi.
Kdy je to nebezpečné
Samotný panický záchvat je nepříjemný, ale pro zdravého člověka fyzicky neškodný. Existují ale situace, kdy za podobnými příznaky může stát něco vážnějšího, na co nesmíš zapomenout. Pozor zejména na kombinaci bolesti nebo tlaku na hrudi šířící se do levé paže nebo čelisti, výraznou dušnost, která neustupuje, náhlé bušení srdce s pocitem, že srdce „přeskakuje" nebo bije velmi nepravidelně, a mdlobu nebo ztrátu vědomí. Tyto příznaky mohou ukazovat na srdeční problém, nikoli na paniku, a v takovém případě nejde čekat.
Kdy volat záchranku (155)
- Silná bolest nebo tlak na hrudi — zejména pokud se šíří do levé paže, čelisti nebo zad
- Dušnost, která neustupuje ani po několika minutách klidu
- Pocit velmi nepravidelného nebo extrémně rychlého tepu, který trvá déle než pár minut
- Mdloba nebo ztráta vědomí
- Záchvat u člověka, který má známé srdeční onemocnění
- Pokud si nejsi vůbec jistý, co se děje — volej 155 nebo 112, lépe zbytečně než pozdě
Kdy jít k lékaři
- Pokud jsi zažil panický záchvat poprvé a nejsi si jistý, co to bylo
- Pokud se záchvaty opakují — i jednou měsíčně je důvod k návštěvě
- Pokud se začínáš vyhýbat místům nebo situacím, kde záchvat nastal, ze strachu z opakování
- Pokud záchvaty výrazně omezují tvůj každodenní život, práci nebo vztahy
- Pokud záchvat trval výrazně déle než třicet minut
Časté otázky o panickém záchvatu
Může mi panický záchvat ublížit nebo mě zabít?
Ne. Panický záchvat je extrémně nepříjemný, ale sám o sobě tělu fyzicky neublíží. Jde o přehnanou reakci nervového systému, která vždy sama odezní — obvykle do dvaceti až třiceti minut. Pocit umírání je součástí záchvatu, ne realitou.
Co mám dělat, když záchvat přijde?
Zaměř se na zpomalení dechu — nádech na čtyři vteřiny, výdech na šest vteřin. Připomínej si, že tento pocit odezní a že jsi v bezpečí. Pomáhá se posadit, opřít se a nesoustředit se na příznaky, ale na něco konkrétního kolem sebe — například vyjmenovat pět věcí, které vidíš.
Léčí se panické záchvaty, nebo s nimi musím žít celý život?
Léčí se velmi dobře. Psychoterapie zaměřená na změnu myšlenkových vzorců (odborně kognitivně-behaviorální terapie) patří k nejúčinnějším přístupům a výsledky jsou trvalé. V případě potřeby lze dočasně pomoci i léky. Rozhodně není nutné se s tím smířit jako s osudem.
Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D. | Obsah tohoto webu je pouze informativní a není náhradou lékařské konzultace. Vždy se poraď se svým lékařem.