Syndrom imobility

Co je syndrom imobility

Syndrom imobility je stav, kdy člověk kvůli dlouhodobému ležení nebo neschopnosti pohybovat se začne postupně ztrácet fyzické i psychické funkce — jako kdyby se celé tělo pomalu „zarezovalo". Pohyb totiž není jen pro svaly — udržuje v chodu krevní oběh, trávení, dýchání, kosti i psychiku. Jakmile ho dostatečně nemáme, jedno za druhým začínají tato soukolí vázat a selhávat.

Příznaky

• Slabost a ztráta svalové síly — nohy nebo ruce se zdají těžké, člověk má pocit, že ho opouštějí síly i při malé námaze
• Proleženiny (dekubity) — bolestivá místa na kůži v místech, kde tělo tlačí na podložku, nejčastěji na patách, kostrči nebo lopatkách
• Dušnost a slabý kašel — plíce nejsou dostatečně provzdušňovány, což vede k pocitu nedostatku vzduchu i při klidu
• Zácpa a potíže s močením — trávení a močový měchýř fungují hůře, když tělo neleží ve vzpřímené poloze
• Trombóza (krevní sraženina v žíle) — nohy mohou být oteklé, bolestivé a zarudlé, protože krev se v žilách "zastavuje"
• Zmatenost a deprese — mozek bez pohybových a společenských podnětů ztrácí ostrost, přichází smutek, apatie a pocit bezmoci
• Křehkost kostí (osteoporóza) — kosti bez zátěže řídnou rychleji, než si člověk uvědomí, a hrozí zlomeniny i při drobném nárazu
• Otoky — nejčastěji na dolních končetinách, protože krev a lymfa se hromadí vlivem nedostatečného pohybu

Příčiny

Ke vzniku syndromu imobility vede jakákoliv situace, kdy je člověk nucen dlouhodobě ležet nebo se minimálně hýbat. Nejčastěji jde o závažné onemocnění nebo úraz — například zlomeninu kyčle, mozkovou mrtvici (náhlé přerušení prokrvení mozku), pokročilé srdeční nebo plicní onemocnění, nebo těžkou demenci (postupné selhávání paměti a myšlení). Velkou roli hraje i věk — starší člověk ztrácí svalovou hmotu mnohem rychleji než mladší. Někdy k imobilitě přispěje i bolest, která člověka odradí od pohybu, nebo nedostatek motivace a pomoci ze strany okolí. V praxi platí, že čím déle člověk leží, tím těžší je se znovu postavit na nohy — doslova.

Kdy jít k lékaři

• Pokud váš blízký leží déle než 2–3 dny a odmítá nebo nedokáže vstát, i přesto že to jeho zdravotní stav nevyžaduje
• Když se na kůži začínají tvořit zarudlá nebo otevřená místa — to jsou proleženiny a vyžadují okamžitou péči
• Při oteklé, bolestivé nebo zarudlé noze — může jít o trombózu, která je bez léčby životu nebezpečná
• Pokud se u ležícího člověka objeví horečka, zhoršené dýchání nebo vykašlávání — hrozí zápal plic (pneumonie způsobená hromaděním sekretů v plicích)
• Když si všimnete prudkého zhoršení paměti, zmatenosti nebo výrazné změny nálady u ležícího seniora

Léčba

Nejdůležitějším lékem je pohyb — ale musí být bezpečný, postupný a vedený odborníkem. Fyzioterapeut (specialista na rehabilitaci a pohybovou léčbu) sestaví individuální plán, který začíná třeba jen polohováním (pravidelným otáčením těla) a postupně přechází přes sezení, stoj až k chůzi. Zároveň se léčí konkrétní komplikace — proleženiny se ošetřují speciálními obvazy, trombóze se předchází léky na ředění krve (antikoagulancia), při zánětu plic jsou nezbytná antibiotika. Výživa hraje obrovskou roli — tělo potřebuje dostatek bílkovin a vitaminů, aby mohlo obnovovat svaly a hojit tkáně. A nezapomínejme na psychiku — rozhovory, aktivity a přítomnost blízkých jsou součástí léčby stejně jako fyzioterapie.

Prevence

• Hýbejte se každý den, i v nemoci — i krátká procházka nebo cvičení na lůžku udržuje svaly, kosti a krevní oběh v chodu
• Pravidelné polohování ležícího pacienta každé 2 hodiny — zabraňuje vzniku proleženin, protože snižuje trvalý tlak na kůži
• Protlačujte a cvičte nohy — pohyby kotníků a koleno-hlezenního kloubu zlepšují návrat krve a snižují riziko trombózy
• Dbejte na dostatečnou výživu a pitný režim — podvyživené tělo ztrácí svaly mnohem rychleji a hůře se hojí
• Zapojte fyzioterapeuta co nejdříve — čím dřív rehabilitace začne, tím snazší je návrat k soběstačnosti

Časté otázky o syndromu imobility