Tělesná dysmorfická porucha

Co je tělesná dysmorfická porucha

Představ si, že se každý den díváš do zrcadla a vidíš něco hrozného — třeba velký nos, asymetrickou tvář nebo nepěknou pokožku — přestože ostatní lidé si vůbec ničeho nevšimnou. Tělesná dysmorfická porucha (zkráceně BDD, z anglického Body Dysmorphic Disorder) je duševní stav, při kterém člověk věnuje nadměrnou a trvalou pozornost domnělým nebo velmi přehnaně vnímaným vadám na svém těle. Není to rozmar ani koketerství — mozek doslova vysílá zkreslený obraz, podobně jako pokazené zrcadlo v pouťovém stánku, a tento obraz je pro postiženého naprosto reálný a velmi trýznivý.

Příznaky

Neustálé přemítání o určité části těla — myšlenky na „vadu" zaberou každý den hodiny a nelze je jednoduše zastavit
Opakované kontrolování zrcadla nebo naopak úplné vyhýbání se všem zrcadlům a fotografiím
Skrývání postižené části těla pod oblečením, make-upem nebo zvláštními účesy
Neustálé ujišťování se u druhých lidí, jak vypadáš — a přesto úleva nikdy nepřijde
Vyhýbání se společenským situacím, schůzkám nebo práci ze strachu, že tě ostatní uvidí
Silná úzkost, stud nebo pocit znechucení sám sebou při pohledu na své tělo
Opakované návštěvy kosmetických lékařů nebo chirurgů s žádostí o zákroky, které problém nevyřeší
Rituální chování jako srovnávání se s ostatními lidmi na ulici nebo v médiích

Příčiny

Přesnou jednu příčinu nikdo nezná — tělesná dysmorfická porucha vzniká kombinací více faktorů najednou. Roli hrají genetické předpoklady (pokud trpěl někdo v rodině úzkostí nebo obsedantně-kompulzivní poruchou, riziko je vyšší), odlišnosti ve fungování mozku — konkrétně v okruzích, které zpracovávají vizuální informace a hodnotí vlastní vzhled. Velký vliv mají také životní zkušenosti: šikana kvůli vzhledu, výsměch v dětství nebo dospívání, přílišný tlak okolí na dokonalý vzhled a nerealistické ideály krásy šířené médii. Porucha se nejčastěji objevuje v pubertě nebo rané dospělosti, kdy je člověk na svůj zevnějšek přirozeně citlivější.

Kdy jít k lékaři

Myšlenky na svůj vzhled ti berou více než hodinu denně a nedaří se ti je zastavit
Kvůli svému vzhledu se vyhýbáš práci, škole nebo přátelům
Uvažuješ o dalším kosmetickém zákroku, přestože předchozí nepomohl
Cítíš tak silný stud nebo zoufalství, že tě napadají myšlenky na sebepoškozování nebo na to, že nechceš žít
Blízký člověk tě upozornil, že tvoje obavy o vzhled přesahují běžnou míru

Léčba

Dobrá zpráva je, že tělesná dysmorfická porucha se léčí a mnoha lidem se po léčbě výrazně uleví. Základním kamenem je kognitivně-behaviorální terapie (KBT) — typ psychoterapie, při které se s terapeutem učíš rozpoznávat zkreslené myšlenky o svém těle a postupně měnit rituály, které poruchu udržují. KBT pro BDD zahrnuje techniku zvanou expozice — tedy záměrné vystavení situacím, kterých ses dosud bál, například vyjít ven bez zakrývání. Souběžně se používají léky ze skupiny SSRI (antidepresiva, která upravují hladinu serotoninu v mozku — látky zodpovědné za náladu a úzkost). Léčba bývá dlouhodobá, ale výsledky stojí za to. Kosmetické zákroky naopak poruchu nevyřeší — problém není ve vzhledu, ale ve způsobu, jakým mozek vzhled zpracovává.

Prevence

Omez čas strávený na sociálních sítích — porovnávání se s upravenými fotkami zvyšuje nespokojenost s vlastním tělem u každého, u zranitelných jedinců obzvlášť
Mluv o svých pocitech s někým, komu důvěřuješ — sdílení trápení snižuje jeho intenzitu a pomáhá získat reálnější pohled zvenčí
Vyhledej pomoc brzy — čím dříve se porucha zachytí, tím lépe reaguje na léčbu a tím méně let zbytečného utrpení
Buduj zdravý vztah k tělu skrze pohyb a péči o sebe — ne skrze hodnocení svého vzhledu podle cizích měřítek

Časté otázky o tělesné dysmorfické poruše

Je tělesná dysmorfická porucha totéž co nízké sebevědomí?

Ne, jde o zásadně odlišnou situaci. Nízké sebevědomí je nepříjemné, ale nebrání normálně fungovat. Tělesná dysmorfická porucha je diagnostikovaný duševní stav, při kterém obsedantní myšlenky na vzhled zaberou hodiny denně a výrazně narušují práci, vztahy i každodenní život. Člověk s BDD potřebuje odbornou pomoc, nestačí mu jen povzbuzení od přátel.

Pomůže mi plastická operace nebo kosmetický zákrok?

Bohužel ve většině případů ne — a odborníci proto kosmetické zákroky při aktivní BDD nedoporučují. Protože problém nespočívá ve skutečném vzhledu, ale ve způsobu, jakým mozek tělo vnímá, zákrok obvykle nepřinese trvalou úlevu. Mnoho pacientů po operaci svou pozornost přesune na jinou část těla nebo zůstane nespokojeno s výsledkem. Pomáhá psychoterapie, ne skalpel.

Jak mohu pomoci blízkému, o kterém si myslím, že má BDD?

Nejdůležitější je nesnižovat jeho trápení větami jako „vždyť vypadáš dobře, přestaň si vymýšlet" — pro člověka s BDD jsou takové reakce nepomocné a navíc opravdu nevěří, že mu říkáš pravdu. Místo toho vyjádři porozumění jeho utrpení a jemně ho povzbuď k návštěvě psychiatra nebo psychologa. Pokud odmítá, kontaktuj odborníka sám a poraď si, jak situaci zvládnout.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D. | Obsah je pouze informativní a nenahrazuje odbornou lékařskou konzultaci. Při jakýchkoli zdravotních potížích se vždy poraďte se svým lékařem.