Dissociativní stavy

Co tento příznak znamená

Pokud jsi někdy měl pocit, že se díváš sám na sebe z povzdálí, jako by ses pozoroval z druhého konce místnosti — nebo jsi najednou „přeskočil" do jiného místa a nepamatuješ si, jak ses tam dostal — pak víš, jak se dissociativní stav může cítit. Je to jeden z nejděsivějších zážitků, které mozek umí připravit, a přitom ho zažije v nějaké formě téměř každý z nás. Slovo „dissociace" znamená doslova oddělení — tedy stav, kdy se vědomí, paměť, pocit vlastního já nebo vnímání okolí náhle „odpojí" od sebe navzájem.

Konkrétně to může vypadat jako pocit neskutečnosti vlastního těla — jako bys byl robot nebo se pohyboval ve snu. Odborně se tomu říká depersonalizace. Jindy zase okolní svět působí jako kulisa, jako přes sklo nebo jako divadelní scéna — to je derealizace. Může se přidat výpadek paměti, neschopnost soustředit se nebo pocit, že jsi „odplul" mimo svůj vlastní příběh. Tyhle stavy bývají krátkodobé a přechodné, ale pochopitelně tě mohou silně vyděsit — a to je naprosto v pořádku.

Nejčastější příčiny

• Silný stres nebo úzkost — mozek při přetížení „přepne do bezpečnostního režimu" a dočasně se odpojí od plného prožívání. Je to obranný mechanismus, nikoli nemoc.
• Nedostatek spánku — chronická únava doslova narušuje schopnost mozku integrovat vjemy, což vede k pocitům neskutečnosti.
• Hyperventilace (zrychlené, mělké dýchání) — snižuje hladinu oxidu uhličitého v krvi a přímočaře spouští pocity závratě a neskutečnosti.
• Panická ataka — záchvat intenzivního strachu, při němž se dissociace vyskytuje velmi často jako průvodní jev.
• Traumatický zážitek nebo PTSD (posttraumatická stresová porucha — dlouhodobé následky traumatu) — mozek se dissociací „chrání" před přemožením bolestivými vzpomínkami.
• Psychiatrická onemocnění — například dissociativní porucha identity (dříve známá jako „rozštěpení osobnosti"), deprese nebo hraniční porucha osobnosti.
• Neurologické příčiny — epilepsie (zvláště epileptické záchvaty temporálního laloku, části mozku zodpovědné za paměť a emoce) nebo migréna mohou vyvolávat velmi podobné příznaky.
• Látky a léky — alkohol, konopí, halucinogeny nebo některá léčiva mohou dočasně způsobit dissociativní pocity.

Kdy je to nebezpečné

Ojedinělý, krátký dissociativní epizod při silném stresu je sám o sobě většinou neškodný. Pozornost si zaslouží situace, kdy se tyto stavy opakují bez zjevného důvodu, trvají déle než několik minut nebo narušují tvůj každodenní život — práci, vztahy, bezpečné pohybování se v prostoru. Zvláště varující je kombinace dissociace s výpadky paměti na delší časové úseky, s pocitem, že v tobě „žijí" různé osobnosti, nebo se sebepoškozujícími myšlenkami. Pokud dissociace přichází spolu s bolestí hlavy, zmateností, poruchou řeči nebo slabostí poloviny těla, může jít o neurologickou příhodu, která vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Kdy volat záchranku (155)

• Dissociativní stav trvá déle než 30 minut a nelze ho uklidnit dýcháním ani odpočinkem.
• Přidala se zmatenost, neschopnost mluvit, slabost nebo ochrnutí části těla — může jít o cévní mozkovou příhodu.
• Osoba je po dissociativní epizodě zcela dezorientovaná a nepoznává okolí ani sebe.
• Objevily se myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu — volejte 155 nebo linku 112.

Kdy jít k lékaři

• Dissociativní stavy se opakují více než jednou týdně, i když jsou krátké.
• Máš výpadky paměti — chybí ti vzpomínky na celé hodiny nebo dny.
• Příznaky začaly po traumatickém zážitku a neodeznívají.
• Pocity neskutečnosti narušují tvou schopnost pracovat, řídit nebo se starat o rodinu.
• Nevíš, zda za tím není neurologická příčina — epilepsie nebo migréna si žádají vyšetření.

Časté otázky o dissociativních stavech