Hnědé skvrny na kůži (hyperpigmentace lokalizovaná)

Co tento příznak znamená

Objevili jste na kůži tmavší skvrnu nebo několik skvrn a začali jste přemýšlet, co to může být? To je naprosto přirozená reakce a dobře uděláte, že se o to zajímáte. Hnědé nebo tmavší skvrny na kůži vznikají tehdy, když se v určitém místě nahromadí více melaninu — to je barvivo, které dává kůži její přirozený odstín. Představte si to jako inkoustovou skvrnu na papíru: inkoust je v jednom místě hustší než jinde. Takové místo pak vypadá tmavší než okolní kůže. Většina těchto skvrn je zcela nevinná a nevyžaduje žádnou léčbu, ale některé změny na kůži je dobré nenechávat bez pozornosti. Pojďme si projít, co za tím může stát a kdy je skutečně důvod jednat.

Nejčastější příčiny

• Sluneční skvrny (tzv. stařecké skvrny nebo lentiga) — ploché hnědé skvrny, které vznikají po letech vystavování kůže slunci, nejčastěji na rukou, obličeji nebo ramenou. Jsou zcela běžné u lidí nad 40 let a nejsou nebezpečné.
• Mateřská znaménka (névy) — přirozené shluky pigmentových buněk, které mohou být přítomny od narození nebo se objeví kdykoliv během života. Většina z nich je nezávadná.
• Melasma (chloasma) — symetrické hnědé skvrny nejčastěji v obličeji, které se typicky objevují u žen v těhotenství nebo při užívání hormonální antikoncepce v kombinaci se sluncem. Bývají označovány jako „maska těhotenství".
• Postzánětlivá hyperpigmentace — tmavší skvrny, které zůstanou po zahojení akné, ekzému nebo jiného zánětu kůže. Kůže se prostě „pamatuje" na předchozí podráždění.
• Třecí nebo dráždivá hyperpigmentace — tmavší místa v oblastech, kde kůže dlouhodobě tře o oblečení nebo o sebe navzájem, například v podpaží nebo na vnitřní straně stehen.
• Lišej (tinea versicolor) — kožní plísňové onemocnění, které způsobuje světlejší nebo tmavší skvrny zejména na trupu. Na rozdíl od ostatních příčin zde roli hraje plíseň, nikoliv pouze pigment.
• Seborrhoická keratóza — nezhoubné hnědé nebo šedavé výrůstky, které se s věkem objevují především na trupu, obličeji nebo rukou. Vypadají trochu jako přilepené a jsou zcela benigní, tedy nezhoubné.
• Addisonova choroba — vzácné onemocnění nadledvinek (žláz nad ledvinami), které může způsobit plošné ztmavnutí kůže, zejména v záhybech, jizvách nebo dásních. Doprovází ho únava, slabost a nízký tlak.

Kdy je to nebezpečné

Drtivá většina hnědých skvrn je nevinná, ale existují konkrétní znaky, při kterých byste neměli váhat a zajít k lékaři. Dermatologové (lékaři specializující se na kůži) používají jednoduché pravidlo ABCDE: všimněte si, zda má skvrna nesymetrický tvar (A), nerovné nebo rozmazané okraje (B), více různých barev najednou — třeba hnědou, černou, červenou nebo bílou (C), průměr větší než 6 mm, tedy větší než guma na tužce (D), a zda se skvrna v čase mění — roste, krvácí nebo se loupí (E). Pokud skvrna splňuje i jen jeden z těchto bodů, je důvod skvrnu ukázat lékaři bez zbytečného odkladu. Melanom (zhoubný nádor kůže) je při včasném záchytu velmi dobře léčitelný — proto pozornost se opravdu vyplatí.

Kdy volat záchranku (155)

• Skvrna náhle silně krvácí a krvácení nejde zastavit domácím tlakovým obvazem.
• Zároveň se objevuje celkové zhoršení stavu — vysoká horečka, bezvědomí nebo prudká slabost.

Kdy jít k lékaři

• Skvrna se mění — roste, mění barvu, tvar nebo začíná svědit, krvácet či se loupat.
• Skvrna nesplňuje pravidlo symetrie a pravidelných okrajů — je nesouměrná nebo má různé odstíny.
• Nová skvrna se objevila náhle a rychle se zvětšuje.
• Máte více než 50 znamének na těle nebo rodinnou historii melanomu.
• Skvrna vás esteticky trápí a chtěli byste probrat možnosti léčby.
• Spolu se skvrnou pociťujete únavu, slabost nebo nízký krevní tlak — to může poukazovat na Addisonovu chorobu.

Časté otázky o hnědých skvrnách na kůži (hyperpigmentaci lokalizované)