Katalepsie (rigidita polohy)

Co tento příznak znamená

Představte si, že vaše tělo nebo tělo vašeho blízkého najednou ztuhne jako socha — svaly jsou napjaté, končetiny zůstávají v poloze, do které je dáte, a člověk se sám nepohybuje ani nereaguje na výzvy. Přesně tak vypadá katalepsie. Jde o stav, při kterém dochází ke zvláštní tuhosti svalů a ke ztrátě volní kontroly nad pohybem — to znamená, že člověk nemůže či nechce svaly ovládat, i když mozek možná stále vnímá okolí. Pokud třeba zvednete ruku osoby v kataleptickém stavu, ruka zůstane tam, kde ji umístíte, místo aby přirozeně spadla. Tento jev lékaři nazývají „vosková ohebnost" — svaly se chovají trochu jako teplý vosk, který drží tvar, ale dá se přeformovat. Katalepsie není samostatná nemoc, ale příznak, za kterým se může skrývat celá řada příčin — od psychických stavů po neurologická onemocnění. Pokud jste tohle právě zažili nebo u někoho viděli, chápu, že vás to mohlo vyděsit. Pojďme si to rozebrat.

Nejčastější příčiny

• Katatonická schizofrenie nebo katatonní syndrom — jde o vážný psychický stav, při kterém mozek přestane správně řídit pohyb i komunikaci. Člověk může stát nebo sedět bez pohybu i dlouhé minuty až hodiny.
• Epilepsie — některé záchvaty, zvláště takzvaná absence (krátký výpadek vědomí) nebo tonické záchvaty (záchvaty s celkovým svalovým stažením), mohou vypadat podobně jako katalepsie.
• Narkolepsie s kataplexií — narkolepsie je porucha spánku, při které mozek špatně řídí bdění a spánek. Kataplexie je její příznak — náhlá ztráta svalového tonu (napětí) spuštěná emocí, jako je smích nebo leknutí.
• Parkinsonova nemoc — onemocnění nervové soustavy, při kterém odumírají buňky tvořící dopamin (látku důležitou pro plynulý pohyb). Projevuje se mimo jiné tuhostí svalů a ztíženým pohybem.
• Nežádoucí účinky léků — některé léky na psychózu (tzv. antipsychotika) nebo antiemetika (léky proti nevolnosti) mohou způsobit svalovou rigiditu jako vedlejší účinek.
• Disociativní stavy — při silném psychickém traumatu nebo stresu může mozek „vypnout" část kontroly nad tělem jako obrannou reakci. Člověk zůstává při vědomí, ale nereaguje a nehýbe se.
• Intoxikace nebo abstinenční syndrom — otrava určitými látkami nebo náhlé vysazení některých léků a alkoholu může vést ke stavům připomínajícím katalepsii.

Kdy je to nebezpečné

Každá katalepsie si zaslouží lékařskou pozornost, ale zvlášť nebezpečná je, pokud k ní dojde poprvé a bez zjevné příčiny, pokud trvá déle než několik minut, nebo pokud je doprovázena dalšími příznaky. Velmi znepokojivé jsou kombinace jako ztuhnutí těla spolu s vysokou horečkou — to může ukazovat na takzvaný neuroleptický maligní syndrom (závažná reakce na léky) nebo na záněty mozku. Stejně vážné jsou situace, kdy po epizodě člověk není schopen normálně komunikovat, je zmatený, má potíže s dýcháním nebo mu nekontrolovaně krouží oči. Katalepsie u dítěte je vždy důvodem k okamžitému vyšetření.

Kdy volat záchranku (155)

• Člověk nereaguje, nedýchá normálně nebo má modré rty — volejte ihned 155 nebo 112.
• Katalepsie trvá déle než 5 minut bez jakéhokoliv uvolnění.
• Epizoda je provázena vysokou horečkou, silným pocením a zmateností.
• Po odeznění tuhosti následují křeče celého těla.
• Dojde k pádu a máte podezření na úraz hlavy.
• Jde o první podobnou epizodu v životě bez jakéhokoliv vysvětlení.

Kdy jít k lékaři

• Epizoda již odezněla, ale nevíte, co ji způsobilo — nechte se vyšetřit do 24 hodin.
• Podobné stavy se opakují, i když trvají jen chvíli.
• Užíváte léky na psychózu nebo jiné léky ovlivňující nervový systém a objevila se svalová tuhost.
• Katalepsii zpozorujete u dítěte nebo staršího člověka, i kdyby stav rychle odezněl.
• Máte pocit, že epizoda nějak souvisí s extrémním stresem nebo traumatem — psychologická pomoc je stejně důležitá jako neurologické vyšetření.

Časté otázky o katalepsii (rigidita polohy)

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.

Odborný recenzent: MUDr. Petr Podrazil, internista

Naposledy aktualizováno: 28.04.2026

Zdroje: WHO, PubMed, SÚKL, UpToDate