Palpitace (tachykardie po COVID — POTS varianta)

Co tento příznak znamená

Znáte ten pocit, kdy najednou silně vnímáte vlastní srdce — buší, přeskakuje nebo se zdá příliš rychlé? Říkáme tomu palpitace. Po prodělání COVID-19 si mnoho lidí všimne, že jim srdce začne zrychleně tlouct zejména ve chvíli, kdy se postaví ze židle nebo postele. To není náhoda a není to jen ve vaší hlavě. Jde o jeden z nejčastějších projevů takzvaného long COVID, tedy přetrvávajících potíží po covidu.

Konkrétně se mluví o stavu zkráceně nazývaném POTS — v plném znění posturální ortostatická tachykardie (tedy zrychlení srdce při změně polohy těla z lehu nebo sedu do stoje). Jak to funguje? Normálně, když se postavíte, tělo automaticky zajistí, aby krev nepřetekla dolů do nohou — cévy se trochu stáhnou a srdce mírně přidá. U POTS po covidu tento regulační mechanismus nefunguje správně: krev se na chvíli „zasekne" v dolních končetinách, mozek ji dostane méně a srdce se to snaží kompenzovat tím, že začne bít velmi rychle — někdy přes 100 tepů za minutu jen kvůli tomu, že jste vstali. Cítíte přitom bušení srdce, závrať, slabost nebo mlhu v hlavě, někdy i dušnost. Dobrou zprávou je, že tohle je ve většině případů zvládnutelný stav, který se dá léčit.

Nejčastější příčiny

  • POTS po COVID-19 — virus poškodí autonomní nervový systém (tu část nervů, která řídí automatické funkce těla jako tlak a tep), takže regulace krevního tlaku při vstávání přestane fungovat správně. Je to nejčastější příčina palpitací v rámci long COVID.
  • Dehydratace a snížený objem krve — po covidu mají někteří lidé trvale nižší množství obíhající krve v cévách, což celý problém zhoršuje. Tělo pak musí srdcem pumpovat ještě intenzivněji.
  • Zánět srdečního svalu (myokarditida) — vzácnější komplikace po COVID-19, kdy zánět přímo zasáhne srdce a způsobuje nepravidelný nebo zrychlený tep. Tuto možnost je důležité vyloučit vyšetřením u lékaře.
  • Úzkost a psychické vyčerpání — dlouhá nemoc a nejistota jsou pro psychiku velkou zátěží. Úzkost sama o sobě může srdce zrychlit — a rozlišit ji od POTS pomůže lékař.
  • Anémie (chudokrevnost) — po covidu někdy klesne počet červených krvinek, které roznášejí kyslík. Srdce pak musí bít rychleji, aby tělu kyslíku dodalo dost.

Kdy je to nebezpečné

Samotné bušení srdce po covidu je velmi nepříjemné, ale nejčastěji není bezprostředně ohrožující. Zpozornět byste ale měli, pokud bušení srdce přichází bez jakékoli změny polohy nebo námahy — třeba klidně vsedě nebo vleže. Znepokojivé je také tehdy, když je tep dlouhodobě velmi rychlý (nad 120 tepů za minutu v klidu) nebo nepravidelný — jako by srdce přeskakovala nebo vynechávala. Velkou červenou vlajkou je bušení spojené s bolestí nebo tlakem na hrudi, mdlobou, silnou dušností nebo pocitem, že se vám „zatemňuje" před očima. V takové chvíli není čas vyčkávat.

Kdy volat záchranku (155)

  • Máte bolest nebo silný tlak na hrudi spolu s bušením srdce — volejte ihned.
  • Omdleli jste nebo jste se probudili ze mdloby, přičemž srdce stále buší nepravidelně.
  • Máte těžkou dušnost v klidu a srdce bije velmi rychle nebo nepravidelně.
  • Cítíte silnou slabost paží nebo nohou, máte potíže s mluvením — tohle může být cévní příhoda a každá minuta je důležitá.
  • Pokud si nejste jisti, raději volejte — záchranáři vám vždy poradí. Tísňová linka je také 112.

Kdy jít k lékaři

  • Bušení srdce při vstávání nebo při malé námaze vám výrazně omezuje běžný život — chůze do schodů, sprchování, vaření.
  • Palpitace trvají déle než čtyři týdny po prodělání COVID-19.
  • Cítíte závrať nebo krátkodobé „zatemňování" před očima při vstávání, ale neodpadli jste.
  • Chcete si nechat udělat EKG (záznam elektrické aktivity srdce) nebo krevní testy pro jistotu — to je vždy rozumné rozhodnutí.
  • Váš praktický lékař nebo kardiolog vám může navrhnout specializované vyšetření autonomního nervového systému a nastavit léčbu šitou na míru.

Časté otázky o palpitacích po COVID-19 (POTS varianta)

Zmizí POTS po covidu sám od sebe, nebo ho musím léčit?

U většiny lidí se příznaky POTS po covidu postupně zlepšují v průběhu několika měsíců, zvláště pokud dodržují doporučení — hodně pijí, přidají sůl do jídelníčku a postupně zvyšují pohybovou aktivitu. U části pacientů je ale potřeba léčba léky, které pomáhají regulovat krevní tlak a tepovou frekvenci. Rozhodně stojí za to navštívit lékaře, který stav posoudí a doporučí ten správný postup právě pro vás.

Jak poznám, že jde o POTS, a ne o jiný problém se srdcem?

Klíčovým vodítkem je to, že tep se zrychluje hlavně při změně polohy — typicky když vstanete — a v leže bývá v normě. Lékař to může potvrdit jednoduchým testem: změří vám tep a tlak vleže a poté vestoje. K úplnému vyloučení závažnějšího problému se srdcem slouží EKG a případně echokardiografie (ultrazvuk srdce), které praktik nebo kardiolog běžně ordinují.

Mohu se po covidu s bušením srdce věnovat sportu, nebo je to nebezpečné?

Pohyb je u POTS důležitý, ale musíte k němu přistupovat chytře. Zpočátku jsou vhodnější cvičení vleže nebo vsedě — například jízda na rotopédu — protože u nich nedochází k tak výraznému přesunu krve do nohou. Přímé vstávání a stání na místě naopak příznaky zhoršuje. Intenzitu pak velmi pomalu zvyšujete. Pokud ale cítíte při cvičení bolest na hrudi nebo omdléváte, přestaňte a poraďte se s lékařem ještě před dalším pokusem.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.

Odborný recenzent: MUDr. Petr Podrazil, internista

Naposledy aktualizováno: 16.05.2026

Zdroje: WHO, PubMed, SÚKL, UpToDate

Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.